Zlín se před nedávnem stal místem
vzácného dialogu děl dvou místních
rodáků, obou výjimečných výtvarníků.
Kdo by neznal harmonikového
Kocoura nebo nafukovacího Buvola?
Řada malých dětí se houpala
na lehátkách s veselými moderními
vzory a plavala v člunu Meteor. Málokdo
však ví, že tvorba návrhářky
Libuše Niklové (1934-1981) obsahuje
úctyhodné množství inovativních
plastových hraček, jejichž originalita
ve své době dalece předčila běžnou
hračkářskou produkci doma i ve
světě. Ještě méně lidí si její jméno
spojuje se známým výtvarným umělcem
a divadelníkem Petrem Niklem
(1960), členem bývalé skupiny Tvrdohlaví
a autorem úspěšného mezinárodního
projektu Orbis pictus.
Právě tento syn Libuše Niklové
inicioval vůbec první retrospektivní
přehlídku prací své matky. Na její
počest k ní vytvořil navíc i souběžnou
výstavu vlastního díla s ozvěnami
maminčiny tvorby.
A kde jinde by měl být tento jedinečný
putovní projekt zahájen než
ve Zlíně, rodném městě Libuše Niklové
i jejího syna Petra? Symbolický
název celého projektu 200 dm3
dechu odkazuje na zásadní roli, již
ve všech výtvorech designérky, ať
už se jednalo o malé gumové figurky,
zvířátko s varhánkovým trupem,
nebo o nafukovací objekty, hrál
vzduch-vytvářel jejich tvar a objem,
dovolil jim vydávat zvuk a dokonale
souzněl s měkkostí a poddajností
zvoleného plastu.
Ačkoli designérka Libuše Niklová
opustila svět v pouhých čtyřiceti
sedmi letech, zanechala za sebou
nesmírně bohaté průkopnické dílo,
celkem 9 patentů a tři chráněné průmyslové
vzory a spolu s nimi především
velkou radost, kterou její hračky
dodnes působí dětem i dospělým.
Výstava Libuše Niklové se konala
ve Zlíně od 2. února do 21. března
v prostorách Domu umění. Ve stejné
době byla ve zlínském zámku instalována
expozice Petra Nikla, který
zde vedl intimní umělecký dialog
s maminkou prostřednictvím svých
obrazů, kreseb a ilustrací loutek.
V pozměněné podobě se tento projekt
představuje od začátku dubna
i v Praze, v prostorách Uměleckoprůmyslového
muzea a Památníku
národního písemnictví.
