Za elektřinu si lidé ročně připlatí i více než 1 000 korun, ceny vzrostou minimálně o desetinu. Důvodem je vývoj na velkoobchodních trzích, kde ceny energií znatelně rostou. Zatímco v prvním čtvrtletí byla obvyklá cena elektřiny, tj. jen komodity bez DPH, kolem 1 500 až 1 600 Kč za MWh, v nových cenících není výjimkou cena přes 2 000 Kč za MWh. V případě plynu rok začínal s cenami kolem 600 až 700 Kč za MWh, v nových cenících je cena o 100 až o 200 Kč za MWh vyšší. Energetický specialista společnosti Ušetřeno.cz Michal Les uvedl, že důvodem trendu je především vývoj cen emisních povolenek, které zdražují výrobu elektřiny. Domácnosti si podle něj mohou ročně za elektřinu připlatit i více než 1 000 korun. „Tento rok bude ve znamení zdražování. U ceny elektřiny pro domácnosti očekáváme růst cen přibližně o desetinu. U plynu zatím dodavatelé neohlásili zdražování. Vzhledem k vývoji cen na burze ale k tomu může velmi brzy dojít,“ dodal. Cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2022, na který se teď obchodníci nejvíce zásobí, činí aktuálně asi 65 eur (zhruba 1 660 Kč) za MWh, meziroční nárůst činí více než 40 %. Podobně meziročně vzrostla také cena plynu, která je aktuálně přes 21 eur (asi 567 Kč) za MWh. Analytik společnosti ENA Jiří Gavor uvedl, že hlavní vlnu zdražování čeká ke konci tohoto roku — u takzvané silové elektřiny v průměru kolem 15 %, u plynu do 10 %. „Menší dodavatelé dokážou být velmi konkurenceschopní, nicméně často nemají tak silné finanční zázemí, které by jim umožnilo nákup energií s velkým časovým předstihem. Velké firmy budou více těžit z toho, že si energii na burze pro rok 2022 nakoupili částečně už loni za výrazně nižší ceny. Pro volbu dodavatele je ale rozhodující konkrétní nabídka bez ohledu na velikost firmy, rozhoduje cena a kvalita servisu,“ podotkl Gavor, který působí i jako výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií. Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček doplnil, že s obnovou ekonomiky po covidu-19 je spojena větší poptávka po komoditách. „To se kromě elektřiny, ropy či mědi projevuje i na trhu se zemním plynem. Jsme tak svědky výrazného vzestupu burzovních cen, které se přenesou do koncových cen pro spotřebitele. Tím však zdražování nekončí. Lidé si připlatí i za nákupy automobilů, pohonných hmot, chemických látek, plastů, kovů, alkoholických nápojů, tabákových výrobků, vybraných potravin, nájmů a nemovitostí,“ dodal. Trend růstu cen energií lze tlumit sledováním nabídek na trhu a fixací současných cen dlouhodobější smlouvou. Ovšem téměř všichni významní hráči již fixní produkty zdražili, efekt tedy nejspíše nebude veliký. /jj/
