Útok na elektrickou transformační stanici u norského Osla, při němž uniklo až 60 t oleje, vyšetřují tamní úřady jako závažný případ sabotáže. Ačkoli norský provozovatel elektrizační sítě Statnett ve svém pondělním prohlášení nezmínil konkrétní podezřelé, bezpečnostní experti včetně norské tajné služby už v minulosti opakovaně varovali před možnými útoky řízenými nebo inspirovanými Ruskem.
Neznámý pachatel v neděli pronikl do areálu transformační stanice, kde poškodil zařízení a způsobil masivní únik desítek tun chladicího oleje do okolí. Norsko, které je největším evropským producentem ropy a plynu, se od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 stalo opakovaně terčem kybernetických útoků, špionážních operací i pokusů o fyzické sabotáže infrastruktury. Norská kontrarozvědka PST loni na podzim výslovně upozornila, že hlavním podezřelým z těchto aktivit je Rusko, jehož motivem může být snaha narušit stabilitu norských dodávek energie do Evropy. Incident v Norsku však není ojedinělý. Podobné případy sabotáží spojených s podezřením na ruskou vojenskou rozvědku GRU se v posledních měsících a letech objevují v řadě ev- ropských zemí. Podle expertů je cílem těchto operací vyvolání nejistoty a strachu, který má politicky oslabit podporu Ukrajině a odradit evropské země od další vojenské či ekonomické pomoci Kyjevu. Zároveň však sabotáže přinášejí Rusku možnost demonstrovat schopnost působit uvnitř Evropy chaos, aniž by se přímo vojensky střetlo s NATO. Nejviditelnější byly případy poškození podmořských kabelů v Baltském moři. Zmiňovaný zlom přišel v případě přerušení dvojice podmořských internetových kabelů v Baltském moři spojujících Švédsko s Litvou a Německo s Finskem. Následovalo přerušení energetického kabelu EstLink 2 mezi Finskem a Estonskem. V obou případech jsou z poškození podezřelé civilní nákladní lodi, které podle vyšetřovatelů z poškozených států kabely přeťaly tažením kotvy po dně. Od té doby následovalo několik dalších podobných poškození. Přitom nelze říci, že by v Baltském moři výrazně narostl absolutní počet poškození. Došlo ale k nárůstu jednoho typu incidentů, kterým jsou vícenásobné škody způsobené tažením kotvy. Kdyby šlo o jeden incident, může to být náhoda, události ovšem spíše nasvědčují tomu, že jde o incidenty s novým vzorcem. V reakci na sílící rizika posilují evropské státy ochranu klíčové infrastruktury. Norsko rozmístilo dodatečné hlídky kolem ropných a plynových terminálů, Polsko posílilo bezpečnost u strategických objektů a Česko zvýšilo ochranu energetické a dopravní infrastruktury. Evropská unie také na jaře 2024 zahájila projekt společné ochrany kritické infrastruktury, aby zvýšila odolnost před hybridními hrozbami. Zda budou tyto kroky stačit, však ukáže až další vývoj. Jasné zatím je, že sabotáže se staly nedílnou součástí ruské taktiky v probíhající válce na Ukrajině — a Evropané si na ně budou muset zvyknout. Nebo lépe: naučit se jim efektivně čelit. /jj/
