Jižní Morava věnuje značné úsilí
vyváření prostředí, které podporuje
výzkum, vývoj a inovace. Každé kvalifikované
pracovní místo totiž vytváří
pracovní příležitosti pro několik
dalších lidí v navazujících odvětvích.
K dané strategii přispěla i mezinárodní
biotechnologická konference
Gate2BrnoBiotech, jejímž cílem bylo
podpořit spolupráci mezi akademickou,
výzkumnou a podnikatelskou
sférou a posílit aplikace nejnovějších
výsledků výzkumu v praxi. Konference
se konala za podpory mezinárodní
sítě Enterprise Europe Network.
Brno usiluje o ekonomiku založenou
na znalostech. Za důležitou považuje
přítomnost špičkových vědecko-výzkumných
center jako je CEITEC nebo
FNUSA-ICRC. Kvalitní výzkum
a vývoj umožňuje vznik inovativních
firem a také přitahuje zahraniční technologické
podniky, které jsou závislé
na vysoce kvalifikované pracovní síle
a lokálním know-how. Výzkum a inovace
se projevují v hospodářském růstu,
nárůstu produktivity i ve vytváření
nových pracovních míst, nabízejících
vyšší mzdy. Jihomoravský kraj má ambici
tuto vizi splnit do roku 2013 a zařadit
se mezi 50 inovativně vyspělých
regionů Evropy.
V rámci nových vědeckých projektů,
které v Brně vznikají, se má bádat například
o využití kmenových buněk při
uzdravení poškozené srdeční tkáně u pacientů
po infarktu myokardu či objevu
nového genetického mechanismu, který
může v budoucnosti přispět k vývoji
geneticky modifikovaných organismů
(GMO) nebo k výzkumu v oblasti zpomaleného
stárnutí.
Mladí vědci z FNUSA-ICRC se podílejí
na špičkovém výzkumu, který v budoucnosti
může pomoct „oživit“ selhávající
srdce.
Srdeční selhání po infarktu myokardu
patří stále, přes všechny významné
pokroky ve farmakologické i intervenční
léčbě, mezi nejčastější příčiny úmrtí
ve vyspělých zemích. Pro mnohé pacienty
s nejtěžšími formami srdečního
selhání stále zůstává jedinou možností
účinné dlouhodobé léčby transplantace
srdce. Ta však může být poskytnuta asi
jedné pětině až desetině pacientů, kteří
transplantaci potřebují, a to v důsledku
limitovaného počtu dárců orgánů.
Výzkum, na kterém se podílejí i mladí
lékaři a vědci z Mezinárodního centra
klinického výzkumu FN i Svaté Anny
v Brně (FNUSA-ICRC), přináší pacientům
novou naději.
Brněnští odborníci ve spolupráci se
špičkovými americkými specialisty
z Minnesota Stem Cell Research Institute
pracují na vývoji zcela nové technologie
kmenových buněk, které se dokáží
přeměnit v plnohodnotné buňky lidské
srdeční svaloviny a vytvořit myokard
zcela shodný s lidským. Dokáže se například
plnohodnotně stahovat či vést
elektrické srdeční vzruchy. Existuje
naděje, že tuto novou technologii kmenových
buněk by se v budoucnu mohlo
využít k regeneraci či úplné náhrady poškozených
částí srdce, čímž se výrazně
zlepší výkon selhávajícího srdce.
Vědecký tým z Minnesota Stem
Cell Research Institute patří k nejlepším
na světě v oblasti výzkumu využití
kmenových buněk v léčbě závažných
kardiovaskulárních, neurologických
a onkologických onemocnění. Před
dvěma lety se například lékařům a vědcům
z minnesotské univerzity podařilo
vůbec poprvé v historii vytvořit z jedné
kmenové buňky nové bijící myší srdce,
tzv. biologický srdeční reaktor. Tyto výsledky,
které publikoval časopis Nature,
považují mnozí odborníci za malý novodobý
zázrak.
Díky projektu FNUSA-ICRC mají
naši vědci možnost zapojit se do těchto
špičkových výzkumů a získat pro Českou
republiku přístup ke špičkovým
technologiím a znalostem. Čeští pacienti
tak budou mít přístup k nejmodernějším
způsobům léčby, a to prakticky ve stejném
čase jako pacienti v USA. Nové
biomedicínské technologie, na jejichž
rozvoji se brněnští odborníci podílejí,
mohou mít rovněž důležitou roli v podpoře
rozvoje znalostní ekonomiky v regionu,
ČR i EU.
Vědci z CEITECu objevili nový
způsob pro studium genetické stability
– doposud neznámý genetický mechanismus.
Objev může v budoucnu přispět
k vývoji geneticky modifikovaných organismů,
nových postupů v léčbě onkologických
onemocnění a k pochopení
procesů vedoucích ke zpomalení stárnutí.
Novinkou je objev dalších, doposud
neznámých funkcí chromatinu, který je
tvořen nukleovou kyselinou DNA a bílkovinami.
Na tento objev přitom vědci
narazili díky pozorování oblíbené pokusné
rostliny molekulárních botaniků –
huseníčku (Arabidopsis thaliana), která
měla jako první rostlina kompletně přečtenou
dědičnou informaci. Huseníček
je pro genetiky zabývající se flórou tím,
čím je myš mezi savci, tedy ideálním pokusným
organismem.
CEITEC je projekt výstavby středoevropského
vědecko-výzkumného
centra, které v Brně společně připravují
místní univerzity a výzkumná pracoviště
(Masarykova univerzita, Vysoké učení
technické v Brně, Mendelova univerzita
v Brně, Veterinární a farmaceutické
univerzita Brno, Ústav fyziky materiálů
Akademie věd, Výzkumný ústav veterinárního
lékařství). Jedná se o výstavbu
moderních laboratoří s prvotřídním přístrojovým
vybavením a zázemím, které
tvoří optimální podmínky pro základní
i aplikovaný výzkum v oblasti věd o živé
přírodě a pokročilých materiálů a technologií.
Jádro projektu tvoří několik
výzkumných programů: pokročilé nanotechnologie
a mikrotechnologie, pokročilé
materiály, strukturní biologie, genomika
a proteomika rostlinných systémů,
molekulární medicína, výzkum mozku
a lidské mysli a molekulární veterinární
medicína, sdružující výzkumné skupiny
se specializací na konkrétní, progresivní
vědecké obory a disciplíny. /an/