Podpis dohody o vybudování
přenosové trasy mezi Polskem
a Litvou se znovu odkládá. Program
polské účasti na vybudování
a provozu chystané jaderné elektrárny,
kterou plánují náhradou
za uzavírané reaktory v litevské
Ignalině postavit společně
tři pobaltské státy, je tak vážně
ohrožen.
Polsko požaduje z budoucího
zdroje minimálně tisíc megawattů.
Zatím však neexistuje způsob, jak
množství proudu, které odpovídá
až pěti procentům současné domácí
produkce, dopravit do země, informovala
agentura BNS. Dohoda se
měla podepisovat už loni v červenci.
Komplikovaná jednání mají
i pikantní politické pozadí. Na
novém vedení by totiž mohlo vydělat
Rusko, jež by po jeho vybudování
mohlo vyvážet svou levnou elektřinu.
Zájem o ní na polském trhu
existuje, byť oficiálně to nechce otevřeně
přiznat žádný představitel polského
státu. „Nechceme otevírat polský
trh pro levnější energii z Litvy,“
zopakoval deník Gazeta Wyborcza
loňské prohlášení náměstka ministra
hospodářství Piotra Naimského,
a komentoval ho nedvojsmyslně:
„Zjevně neměl na mysli litevskou,
nýbrž ruskou elektřinu.“
Přenosovou trasu zařadila Evropská
unie mezi své prioritní projekty.
Ještě přednedávnem neměly pobaltské
státy napojení na evropskou
energetickou síť (UCTE) a byly
odkázány pouze na proud z bývalého
Sovětského svazu. Teprve loni
byl položen první kabel spojující
Estonsko s Finskem. Nejvýznamnějším
energetickým spojením
Litvy s Evropou se však má stát právě
kontroverzní „energetický most“
do Polska.
Polský tlak na Vilnius přitom sílí.
„Pokud neobdržíme z Ignaliny tisíc
až dvanáct set megawattů, trasa si
na sebe nevydělá,“ uvedl pro deník
nejmenovaný zdroj v Polské energetické
skupině (PGE). Dodal, že její
výstavba bude jen na polské straně
stát 300 milionů eur, přičemž Brusel
poskytne pouze 125 miliónů.
Trasa se má uvádět do provozu nejpozději
v roce 2012, nová elektrárna
v Ignalině spouštět až v roce 2015.
Uvažuje se o dvou 1200megawattových
blocích, pokud by však z ekologických
důvodů vznikl pouze jeden,
nemělo by Polsko nejmenší důvod
pro účast na společném projektu.
„Trasou by skutečně mohl téci ruský
proud,“ připustil mluvčí firmy Inter-
RAO Boris Zverjov. „Neví se jen, zda
bude v té době k dispozici,“ dodal.
Zřejmě i proto rozvíjí své aktivity
v Litvě i další ruský gigant Gazprom.
Od roku 2002 vlastní firmu KTE, která
v Kaunasu provozuje 170megawattovou
plynovou elektrárnu. Další bloky
o výkonu až 350 MW se už připravují,
informoval šéf KTE Antanas Pranculis.
Proud, který by mohl využít zmíněnou
trasu, chtějí Rusové prodávat v balíku
se zemním plynem.
(kp)
