Již IX. ročníku Mezinárodního energetického regulačního fóra, jenž proběhl v půli března v Praze, se zúčastnili regulátoři a představitelé energetických společností z desítky zemí Evropy. Přítomna byla i politická reprezentace ČR a zástupci Evropské komise pro energetiku. Hlavními tématy se staly nové trendy a směřování v regulaci energetického sektoru, konsolidace energetických trhů ve střední a východní Evropě, budoucí vývoj jednotného energetického trhu v Evropě do roku 2020, výsledky ekonomického posouzení přínosů a nákladů při zavedení inteligentních měřicích systémů a zkušenosti se zaváděním nových regulačních mechanismů na našem kontinentu. Závěry dvoudenní konference ukázaly rozdílné pohledy evropských institucí a zástupců energetických subjektů na integraci energetického trhu. Podle představitele Evropské komise pro energetiku Jana Pánka, překážky integrace evropského energetického trhu do roku 2014 nejsou nepřekonatelné, ale jsou početné. Zástupci z řad energetických společností a investorů se k tomuto termínu stavěli skepticky. Podobný názor zastával i Pavel Šolc, náměstek ministra průmyslu a obchodu. Jako největší problém při dalším rozvoji sítí spatřuje právě legislativu EU, konkr. chystanou novelizaci Směrnice o EIA a z ní plynoucí komplikace pro výstavbu energetické infrastruktury. Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR kritizoval řídicí orgány ČR i Evropské unie, a zdůraznil, že energetika je pro nás hybnou silou ekonomiky a že český průmysl jednoznačně podporuje jadernou energii. Johannes Mayer z CEER prezentoval pohled Evropského sdružení regulátorů na pokrok v transpozici nejnovějších evropských předpisů do národní legislativy. Podle jeho názoru není dostatečná. PŘEKOTNÉ ZMĚNY ODRAZUJÍ INVESTORY Fóra se zúčastnili i klíčoví hráči energetického trhu ve střední Evropě. Všichni potvrdili nutnost trvat na takových principech regulace, které zajistí atraktivitu odvětví pro investory, a tím i bezpečnost dodávek energií. Účastníci fóra se rovněž shodli, že přehnané dotace do AZE mají za následek pokřivení trhu, resp. porušení férové cenotvorby. I přes reálný pokles cen elektřiny na velkoobchodním trhu cena energie pro koncového spotřebitele vlivem podpor AZE stoupá. To není dlouhodobě udržitelné. Zástupci koncernů RWE a E.ON kritizovali překotné změny v nastavení regulace odvětví, které odrazují jejich společnosti od dalších investic. Jako příklad uvedli zavedení dodatečných daní v Maďarsku nebo záměr českého regulátora změnit aktuálně platné parametry regulačního období. Diskuse se dotkla rovněž aktuální kauzy skupiny ČEZ v Bulharsku. Podle Martina Pacovského, Head of International Operations Department, ČEZ: „Problém distributora energie je ten, že je nejviditelnějším článkem řetězce. Co se dál stane v Bulharsku, jsme schopni předvídat i na základě našich zkušeností z Albánie. Tendence je samozřejmě přenášet břemeno na privátní investory. Situaci trochu vylepšuje fakt, že Bulharsko je členem EU. Proto se o tom snažíme diskutovat v Bruselu. Pevně věřím, že se v Bulharsku dostaneme na rozumnou trajektorii.“ ABSENTUJÍCÍ ERÚ I přes účast řady zástupců regulačních úřadů z členských zemí EU a představitelů evropských institucí letošní ročník konference proběhl bez účasti zástupce našeho Energetického regulačního úřadu. „Velice mě mrzí, že poprvé za 9letou historii Mezinárodního energetického regulačního fóra zástupci regulátora z ČR odmítli účast,“ konstatoval Dean Brabec, managing partner CEE poradenské společnosti Arthur D. Little. „Jelikož stojíme na začátku čtvrté regulační periody, bylo by účelné dozvědět se záměry ERÚ. Také mě mrzí, že nemohl reagovat na inspirace a podněty regulátorů i regulovaných subjektů z více než 10 zemí.“ ZAJÍMAVÉ PODNĚTY Z DISKUSE Atraktivita odvětví – klesá. Je třeba vytvořit stabilní prostředí. Energetické firmy, které mají šanci investovat, se raději zaměřují na Turecko nebo na Afriku. Samotná EU je z pohledu investic méně atraktivní. Je to ovlivněno především nestabilitou prostředí, politickými tlaky, nedostatečně transparentní regulací a také poklesem ceny za komoditní složku ceny, avšak rostoucí celkovou cenou kvůli decentralizaci, podpory AZE a nutností investic do sítí. Role regulátora – roste. Je ale nutné změnit priority a rozvinout dialog. Přístup k regulaci musí doznat změny. Prioritou musí být dohled na výstupy (spolehlivost, kvalita, bezpečnost) oproti striktní regulaci vstupů. Zaměření na snižování nákladů, investic a výnosů může být pro energetiku katastrofické – viz black-outy z Itálie, USA a dalších zemí. Také ČR hrozí (vlivem přetoků elektřiny ze SRN) velmi vážné problémy. Regulátor by měl vytvořit prostředí, které umožní investorům rozvoj podnikání a podporu investic. Regulátoři v okolních zemích podporují investice do nových technologií, inovace a motivují investory ke zlepšování kvality, bezpečnosti a spolehlivosti dodávek. „Regulace v ČR fungovala, energetika začala být spolehlivou a byla by škoda, kdyby se to měnilo,“ shodli se účastníci regulačního workshopu. Jednotný trh – zatím v nedohlednu. V zájmu integrace evropského energetického trhu se účastníci shodli, že činí všechno, co je v jejich silách. Možná by bylo lepší uznat, že to nenastane v roce 2014. Už teď se ukazuje, jak je projekt složitý. Jednotný trh nebude realitou ani v roce 2015. Zástupci ERRA a CEER jsou velmi pesimističtí, na rozdíl od Evropské komise. Výstavba nových zdrojů – při ceně 38 EUR/MWh bez státní podpory není možná. Klasické elektrárny se při současných cenách za komoditu nevyplatí stavět. Bod zvratu leží někde na hranici 60–65 EUR/MWh. Východiskem je garance státu za výkup elektřiny, tzn. garance za cenu a objem. Změny v Německu (masivní podpora AZE, odstavení jádra, nové propojení severu a jihu) způsobily zásadní změnu v zastoupení i využití výrobních zdrojů. Na fóru padla také myšlenka o potřebě vytvoření zcela nového modelu pro výrobu elektřiny a fungování trhu. Investice ve výši 1100 mld. EUR v letech 2010–2020. Na základě studie DG Energy bude třeba do sítí investovat 400 mld. EUR. Do přenosu 200 mld. EUR a do výrobních kapacit 500 mld. EUR. DG Energy očekává, že investice budou realizovány soukromými subjekty za podpory evropských a národních institucí. Třeba od roku 2014 startuje program Connecting Europe Facility. O kolik se v důsledku toho zvedne cena elektřiny pro koncové zákazníky, studie nehovoří. Ceny elektřiny klesají – konkrétně: až na úroveň 38 EUR/MWh. Celkové ceny pro zákazníky však rostou, a to především kvůli podpoře AZE, stagnující spotřebě a zvýšeným nárokům na přepravní kapacity. Nástroje podpory AZE nebyly dobře promyšlené. Zapomnělo se na otázku, kdo tento účet zaplatí a jak bude vysoký. Poučením z dosavadního vývoje může být zavedení povinnosti provést při jakékoliv zásadní změně energetické legislativy důkladné dopadové analýzy na trh. Posilování bezpečnosti, spolehlivosti a kvality dodávek bohužel stále spočívá na národní úrovni. Koncový spotřebitel půjde při výpadku s reklamací ke svému distributorovi. Nikoliv do Bruselu. K tomu není co dodat, když EU vydala za posledních 10 let celkem 40 nových energetických iniciativ, které nejsou konzistentní a v mnoha případech jsou naopak kontraproduktivní. Tři základní cíle EU – udržitelnost, konkurenceschopnost a bezpečnost dodávek energie – si odporují a nelze jich plně dosáhnout současně. Příští, jubilejní X. mezinárodní energetické regulační fórum se uskuteční od 19. do 20. března 2014.
