České teplárny jednoznačně upřednostňují další využití domácího hnědého uhlí, které by měl stát přednostně zajistit pro vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, a to před dovozovým zemním plynem.
Toto je hlavní bod desatera, na němž se shodli účastníci jubilejního XX. ročníku konference Dny teplárenství a energetiky v Hradci Králové. Jde o nejvýznamnější letošní konferenci v oboru v ČR, které se zúčastnili zástupci z partnerských asociací z Německa a Slovenska. Konference pod záštitou Teplárenského sdružení ČR přinesla také řadu novinek, inovací a rozšíření témat o další obory související s teplárenstvím. Zmíněné desatero „Hlavní výstupy z Dnů teplárenství a energetiky“ obsahuje konkrétní body, které chce Teplárenské sdružení ČR prosazovat při jednáních s vládou, zájmovými organizacemi a a dalšími subjekty. Mezi jeho další významné body patří požadavek na dopracování energetické a surovinové koncepce státu s přihlédnutím k aktuálním změnám v Evropě (a zejména v SRN) a také konstatování, že plánované zvýšení poplatků za vytěžený nerost má být provedeno způsobem, který nezvýší cenu paliva pro teplárny. Konference byla koncipována jako odborné fórum pro zástupce tepláren, technologických firem, samospráv, bytových družstev i společenství vlastníků. Tomu se přizpůsobila skladba přednášejících. Slovo dostali experti z ministerstev, asociací, vysokých škol i z partnerských společností. „Jednotlivé bloky se věnovaly jak politice státu a Evropské komise vůči teplárnám a dopadům současné legislativy, tak problematice měst a obcí v dodávkách tepla i připravovaném zákonu o odpadech,“ uvedl Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR. „Letošní konference byla ve spoustě parametrů rekordní. Na Dny teplárenství a energetiky se registrovala téměř tisícovka návštěvníků a představilo se na 80 firem. Nově jsme navázali spolupráci s asociacemi SOVAK a s Českomoravskou elektrotechnickou asociací. S tou jsme připravili blok Elektrotechnická zařízení jako zdroj úspor při provozu tepláren,“ konstatoval Aleš Pohl, ředitel pořadatelské společnosti Exponex. Mezi nejsledovanější přednášky patřil úvodní blok na téma energetická situace v Evropě a diskuse o energetické politice EU a jejich důsledcích ve střední Evropě. Program gradoval panelovou diskusí na téma: Vize 2030: teplo stále dostupné, kde diskutovali o budoucnosti teplárenství europoslanec Evžen Tošenovský, zástupci TS ČR, města Hradce Králové a další.
HLAVNÍ VÝSTUPY Z PANELOVÉ DISKUSE VIZE 2030: TEPLO STÁLE DOSTUPNÉ Tuzemské teplárny zásobují teplem přes 1,5 mil. domácností (třetinu ČR) a v evropském srovnání patří tento ekologický způsob zajištění tepla mezi nejlevnější. Vybudovaný systém zásobování teplem je z tohoto pohledu pro ČR konkurenční výhodou. A protože využívá převážně domácí surovinu, posiluje strategickou energetickou bezpečnost. Jistotu a nízkou cenu požadují zejména města a obce, které zásobují teplem také nemocnice a školy. „Žádný z 23 členů sdružení neplánuje do roku 2025 přechod z uhlí na zemní plyn. Důvodem jsou především ekonomika firem a konkurenceschopnost,“ zdůraznil Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR, v úvodu panelové diskuse. Přechod uhelných tepláren na zemní plyn by dnes zdražil teplo v průměru o necelých 200 korun na 1 GJ. Bohužel ne všechny teplárny mají do roku 2020 nasmlouvány kontrakty na dodávku uhlí. Proto je situace na trhu napjatá. Hájek v diskusi upozornil, že v případě pokračování těžby za limity by měla mít vláda v rukou nástroje, jak uhlí přednostně nasměrovat do tepláren a elektráren, které spalují uhlí s vysokou účinností. K ekonomickým dopadům přechodu tepláren na zemní plyn se vyjádřil ředitel Teplárny Strakonice Aleš Seitz: „Pokud bychom měli přejít na plyn, znamenalo by to pro nás jednorázovou investici 2,8 mld. Kč. Nevím, kdo by to zaplatil. A to neberu v potaz aktuální geopolitickou situaci, ve které se suroviny staly předmětem konfrontace.“ Teplárna Strakonice využívá pro svůj provoz od roku 1994 uhlí a kontrakt na jeho dodávky má do roku 2020. Tato stabilita jí umožňuje investovat, rozvíjet se a zajišťovat konkurenceschopné teplo občanům, institucím i průmyslu ve Strakonicích. Jindřich Vedlich, náměstek primátora Hradce Králové, potvrdil přínos a výhodnost centrálních dodávek tepla pro občany i instituce v Hradci Králové. Teplo je podle něj cenově dostupné a spolehlivé, rapidní zdražení by znamenalo pro mnohé odběratele (zejména školy, či nemocnici) „ekonomickou katastrofu“. „Uhlí je dost pro všechny do konce století a teplárenství se bez něj neobejde,“ zdůraznil Jan Vondráš z konzultantské firmy Invicta Bohemica. Podle něj je však nutné prolomit tzv. limity. Jako příklad uvedl důl ČSA, který má současnou kapacitu 21 mil. t. Po uvolnění limitů by bylo k dispozici 400 mil. t suroviny. Pohled z Bruselu přítomným zprostředkoval europoslanec Evžen Tošenovský. Podle něj je EU v energetice bezradná. V Bruselu se mění politický postoj podle aktuální situace tu k AZE, tu k plynu. Trochu ve stínu, avšak stále aktuální zůstává otázka využití uhlí. „Platí, že EU zatím preferuje autonomní přístup každé země k vlastní energetice a doporučuje využití domácích zdrojů. V diskusi o energetické budoucnosti Evropy je nejdůležitější přinášet věcné argumenty a nepodceňovat význam uhlí pro energetiku jednotlivých států,“ soudí Tošenovský. /zs/
HLAVNÍ VÝSTUPY Z DNŮ TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY: 1. Verze aktualizace Státní energetické koncepce ze září 2013, která stále prochází hodnocením vlivu na životní prostředí, počítá ve své tabulkové části s tím, že domácí hnědé uhlí bude při výrobě tepla pro soustavy zásobování teplem po roce 2020 masivně nahrazováno zemním plynem. Vlastníci teplárenských společností však jednoznačně upřednostňují další využití hnědého uhlí, které by měl stát přednostně zajistit pro vysokoúčinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Podporujeme dopracování aktualizace v plánovaných termínech, tzn. do konce letošního roku, se zohledněním posledního vývoje v EU a především v SRN. 2. TS ČR monitoruje snahu vlády zvýšit poplatek za vytěžený nerost. Tato změna by měla být provedena takovým způsobem, aby nedošlo k dalšímu zvýšení cen paliva pro teplárny a nezhoršilo se tak jejich postavení na trhu s teplem. 3. Vláda by měla věnovat maximální pozornost aktualizaci energetické legislativy, především energetického a horního zákona, zákona o podporovaných zdrojích energie a další legislativy s cílem zabezpečit větší stabilitu podnikatelského prostředí. 4. Za důležitou oblast považujeme dopracování odpadové legislativy (včetně plánu odpadového hospodářství ČR) s respektováním energetického využití odpadu jako jednoho z nástrojů k efektivnějšímu využití odpadu, který současně přispěje ke snižování požadavku na primární energetické zdroje, jako je hnědé uhlí. 5. V oblasti věcného usměrňování ceny tepla požadujeme zajistit ve střednědobém výhledu zjednodušení celkového regulačního rámce a stanovit regulační periodu tak, aby se dala predikovat rentabilita legislativně vyvolaných modernizací výroben tepla a soustav zásobování tepelnou energií. V dlouhodobém horizontu zvážit přístup k systému fungování regulace v teplárenství. 6. Za velmi důležitou považujeme implementaci směrnice o energetické účinnosti tak, aby byly minimalizovány náklady subjektů v ČR. Aby byla (na základě dopadové analýzy a vyhodnocení externalit) zvolena nákladově efektivní řešení a nedocházelo k upřednostňování politicky líbivých opatření bez efektu. Pro naplňování směrnice je potřeba vytvořit také odpovídající prostor ve strukturálních fondech EU 2014+ (včetně modernizace rozvodů tepla) a zajistit vyhodnocování a kontrolu dosažených úspor energie. 7. Výnosy z aukcí povolenek by měly směřovat především do odvětví, která jsou zahrnuta do systému emisního obchodování EU ETS a jsou nucena zvyšovat účinnost a snižovat emisní parametry svých technologií. Považujeme za nezbytné provést legislativní změny v tomto směru a neprohlubovat diskriminaci mezi technologiemi. 8. Žádáme vládu ČR, aby při projednávání přípravy legislativy vymezující technické požadavky na nejlepší dostupné technologie (tzv. BREF), při přípravě směrnice o středních zdrojích znečištění, při vymezování podmínek veřejné podpory a při přípravě dalších předpisů EU, které výrazně dopadají na české subjekty, prosazovala specifika českého teplárenství v EU. 9. Považujeme za nezbytné dokončit notifikaci systému podpor v oblasti teplárenství do konce června 2014, aby nedošlo k dalšímu zdržení procesu z důvodu účinnosti nových pravidel veřejné podpory od 1. 7. 2014. 10. Pro další jednání o klimaticko-energetických cílech EU do roku 2030 požadujeme akceptovat maximálně jeden cíl v oblasti snižování emisí CO2, nezavádět žádný další cíl pro podíl AZE na energetickém mixu, ani cíl pro energetickou účinnost. Do mechanismu snižování emisí je třeba zahrnout všechny emitenty ideálně zavedením uhlíkové daně i proto, že v systému emisního obchodování EU ETS je zahrnuto jen cca 40 % emisí. Systém považujeme za nefunkční a obáváme se, že neustálé reformy jen prohlubují jeho krizi a oddalují zásadní řešení při naplňování závazného cíle.