S výrobou spotřebního zboží nebo třeba potravin se člověk setkává na každém kroku. Nakupování a využívání produktů různých oblastí výroby považujeme za denní samozřejmost. Dnes však je proces výroby čím dál více digitalizován, což znamená, že nemalou roli v něm hrají informační technologie. Konkrétně třeba ty, které řídí skladové hospodářství. Pokusme se zamyslet nad dlouhou cestou, kterou výrobek, jejž máte nakonec na stole, ve skříňce v koupelně nebo v botníku, urazí. Jako příklad se nyní podívejme na potraviny, konkrétně pak na obilné tyčinky. Ovšem totéž, jen s jinými názvy surovin a komponent, platí pro mnohé další mimo oblast potravinářství, jen je to u některých z nich méně nebo naopak více složité. Zrno z velkoskladu putuje k prvotnímu zpracování, kde proběhne část výrobního procesu. Poté vede jeho cesta k dalším zpracovatelům až po výrobce finálního produktu. Od něj potom přes velkoobchody nebo distribuční sklady na pulty prodejen. Zjevně nejčastějším procesem je tedy skladování. Celý proces skladování a logistiky je velmi složitý a informační technologie mohou pomoci ve všech jeho částech. V potravinářství jsou navíc, oproti jiným oblastem výroby, mnohá specifika. Počínaje častou nutností zpětné dosledovatelnosti šarží surovin ve vztahu k šarži hotového výrobku přes specifika umísťování výrobků ve skladu až po velmi rozmanité exspirační doby a rychloobrátkovost značného sortimentu zboží. Ve všech těchto oblastech producentům a obchodníkům velmi výrazně pomáhají WMS systémy – systémy pro řízení skladových procesů. Podívejme se podrobněji na některé příklady a jejich řešení v systému WMS. Zpětná dosledovatelnost (traceabilita ) Požadavek na dosledovatelnost šarží je základním prvkem bezpečnosti potravin, ale hodí se i při výrobě dalšího zboží. Každý týden se v (Rapid Alert System for Food and Feed, RASFF) a na webu Státní zemědělské a potravinářské inspekce objevují desítky záznamů o vadných či dokonce nebezpečných potravinách. Pokud se takový výrobek na trh dostane, je výrobce povinen stáhnout vadnou šarži z trhu. Pro ilustraci opět poslouží příklad výroby müsli tyčinky Výrobce tyčinek pan Krach nepoužívá WMS systém a vše eviduje v papírové formě. Při naskladňování surovin zapíše skladník jednotlivé šarže a jejich exspirace do červeného sešitu. Chybovost zápisů není velká – na jedné stránce maximálně pět chyb. Při výdeji surovin do výroby se zapíše do modrého sešitu druh výrobku, datum a čas zahájení výroby a připisují se jednotlivé šarže surovin pro výrobu použitých. Tentokrát maximálně tři chyby na stránku. Po ukončení výroby a vyskladnění k zákazníkům jsou na dodací listy ručně opisovány jednotlivé vydané šarže tyčinek. Dodací listy jsou založeny do šanonu. Ve výsledku je vše zaevidováno a pečlivě uschováno. Nyní ovšem dochází k situaci připomínající noční můru. Byla nahlášena vada suroviny – oříšků. Na scénu se vracejí oba sešity a šanon, kde bylo ověřeno, že předmětná šarže byla vydána opravdu do reklamujícího obchodu a také kdy byla vyrobena. Jednoduše je podle data výroby nalezena v modrém sešitě vadná šarže použitých oříšků. Zde však začíná práce hodná Sherlocka Holmese. Pan Krach a jeho lidi zasedají k modrým sešitům a pátrají po čísle šarže oříšků. Oříšky se však používají ve všech výrobcích. Po několika hodinách je nalezeno množství šarží tyčinek s vadnými oříšky. Opět přichází na řadu zelený šanon a pátrání a potom červený sešit a pátrání po dodavateli… Podívejme se však na příklad s použitím WMS systému Pan Veselý je také výrobce müsli tyčinek. Ve firmě však používá ERP systém ve spojení s WMS. Proces výroby začíná příjmem surovin na sklad. Ten probíhá skenováním čárových kódů surovin, šarží a exspirací a uložením dat do systému. Při výdeji do výroby metodou FEFO (First Expired, First Out) jsou po vygenerování čísla výrobní dávky skenovány mobilním terminálem šarže použitých surovin. Vše je opět okamžitě a bez prostoru na chybu uloženo v ERP systému. Po ukončení výroby je každé balení označeno čárovým kódem obsahujícím informaci o šarži a exspiraci a uloženo do pozicovaného skladu. Expedice probíhá opět metodou FEFO s navigací, bez nutnosti dohledávání nejstarších šarží. Výrobky a jejich šarže jsou skenovány a expedovány k zákazníkům. I pan Veselý bohužel použil při výrobě vadnou šarži oříšků. Jaký je však rozdíl v pátrání po všech možných vadných šaržích všech výrobků. Po zadání vadné šarže výrobku a názvu suroviny do informačního systému dojde v modulu traceability k hledání metodou UP→DOWN→UP (výrobek→surovina→výrobek) a během několika vteřin je připraven seznam všech potenciálně vadných výrobků a jejich šarží s vazbou na jednotlivé zákazníky. Zároveň je identifikován dodavatel a číslo dodacího listu. Poučení je jasné: traceabilita bez kvalitního WMS systému snad ani není možná. Patrick Jirgl www.gatema.cz