U příležitosti světové výstavy
obráběcích strojů, EMO Hannover
2007, která byla doposud nevídanou
přehlídkou vývoje a stavu
trhu v oboru, jsme oslovili Williama
F. Gibbse, jednoho z pionýrů
v oblasti CAM systémů, který je
díky spolupráci se společností technology-
support dobře informovám
i o českém trhu. Jeho společnost
GibbsCAM sídlící v Kalifornii je
vyhledávaným partnerem světových
strojírenských společností.
? Pane Gibbsi, zde na výstavě
EMO jsou stroje, které představují
už spíše systémy složené z postupných
operací nejenom s využitím
jednoho nebo dvou vřeten a zásobníků
nástrojů, ale s více takovými
pracovišti, mezi nimiž je obráběný
kus předáván bez funkce robotů
nebo manipulátorů. Podmínkou je
ale nasazení CAM systémů. Jinak
se celý proces ani nedá zvládnout.
To dnes neplatí pouze pro komplikované
stroje, ale pro všechny
procesy CNC obrábění. CAM systémy
šetří energii, čas a optimalizují
procesy. Dnes můžeme v CAM
systémech vytvářet trojrozměrné
modely a následně programy, což
opět přispívá k rychlejšímu výrobnímu
procesu. Je to obrovský
pokrok od ručního ovládání stroje
či vkládání ISO programů ručně.
Dnešní přesná práce obrábění ve
velké rychlosti jak v procesu výroby,
tak i v přípravě se prostě bez
CAM systémů už neobejde.
? Názory na funkce strojů ve
výrobních linkách se postupně
vyvíjejí, ještě nedávno se dost hovořilo
o výrobních centrech, které
byly nezávislé na svém okolí, dnes
se vývoj přiklání ke komplexním
výrobním procesům. Jak se díváte
na tento posun od nezávislých izolovaných
center až ke komplexně
řízenému procesu od programování
v CAM až po konečný produkt?
Odpověď tohoto vývoje musíme
hledat v nástupu Číny na světové
trhy. Země, která má nesmírné
množství volné pracovní síly,
nepotřebuje, dle svého názoru,
plně automatizované procesy, které
jsou naopak potřebné v zemích
jako je Německo či Japonsko nebo
Česká republika. Víme přeci, že
největší ztráty v produkčním čase
se hromadí mezioperacemi, zvláště
přenášením obrobku z místa na
místo, od jednoho stroje k druhému.
Strojní čas je stejný, neboť
i Číňané pracují na vyspělých strojích
Mori Seiki, Mazak, Index atd.
Nasazení pracovní síly do celých
procesů však přineslo svá úskalí
v přesnosti, musíte neustále měřit
mezi operacemi, lidé berou obrobek
do rukou nebo s ním musejí
manipulovat. Z toho vyplývá, že to
pro Číňany není zase taková výhoda,
jak se zdálo, neboť vyspělé
země tomu mohou čelit právě kontinuitou
výroby s pomocí systémů
CAD/CAM, kde jsou mezioperace
omezeny na minimum.
? Domníváte se tedy, že vývoj
směřuje jednoznačně k tomu co se
zde skrývá za označením I-machine,
nebo v tzv. kybernetickém řízení
výroby?
Hovoříte asi o dvou tématech, které
spolu sice souvisejí, ale musím je popsat
každý zvlášť. Inteligentní stroje je souborné
označení pro nové typy strojů
nabízených zde předními výrobci, které
zahrnují všechny technické možnosti
současných strojů, jež se nabízejí. To
znamená jak mechanické, tak i elektronické
prvky, jež však z takového stroje
dělají jednotku schopnou provádět současně
více operací na jednom výrobku
nebo postupné operace, ale bez dotyku
lidské ruky, s maximální přesností, bezchybného
povrchu obrobku a v nejvyšší
možné rychlosti.
? Kybernetické řízení, myslíte
tím, že vše je řízeno od obrazovky
jako rozhraní? Mám na mysli
třeba provozy v české továrně
Frenken u Brna, která je vybavena
nejen špičkovými stroji, ale i systémem,
který se kybernetickému
snu blíží. Stroje jsou navzájem
propojeny, výroba je programována
v CAD/CAM systému, operátor
ví vše o nástrojích a časech, které
budou potřebné ...
Ne, tento provoz neznám, ale zní to
velmi zajímavě. /bal/