William F. Gibbs na EMO: přesné obrábění se již bez CAM systémů opravdu neobejde

U příležitosti světové výstavy obráběcích strojů, EMO Hannover 2007, která byla doposud nevídanou přehlídkou vývoje a stavu trhu v oboru, jsme oslovili Williama F. Gibbse, jednoho z pionýrů v oblasti CAM systémů, který je díky spolupráci se společností technology- support dobře informovám i o českém trhu. Jeho společnost GibbsCAM sídlící v Kalifornii je vyhledávaným partnerem světových strojírenských společností. ? Pane Gibbsi, zde na výstavě EMO jsou stroje, které představují už spíše systémy složené z postupných operací nejenom s využitím jednoho nebo dvou vřeten a zásobníků nástrojů, ale s více takovými pracovišti, mezi nimiž je obráběný kus předáván bez funkce robotů nebo manipulátorů. Podmínkou je ale nasazení CAM systémů. Jinak se celý proces ani nedá zvládnout. To dnes neplatí pouze pro komplikované stroje, ale pro všechny procesy CNC obrábění. CAM systémy šetří energii, čas a optimalizují procesy. Dnes můžeme v CAM systémech vytvářet trojrozměrné modely a následně programy, což opět přispívá k rychlejšímu výrobnímu procesu. Je to obrovský pokrok od ručního ovládání stroje či vkládání ISO programů ručně. Dnešní přesná práce obrábění ve velké rychlosti jak v procesu výroby, tak i v přípravě se prostě bez CAM systémů už neobejde. ? Názory na funkce strojů ve výrobních linkách se postupně vyvíjejí, ještě nedávno se dost hovořilo o výrobních centrech, které byly nezávislé na svém okolí, dnes se vývoj přiklání ke komplexním výrobním procesům. Jak se díváte na tento posun od nezávislých izolovaných center až ke komplexně řízenému procesu od programování v CAM až po konečný produkt? Odpověď tohoto vývoje musíme hledat v nástupu Číny na světové trhy. Země, která má nesmírné množství volné pracovní síly, nepotřebuje, dle svého názoru, plně automatizované procesy, které jsou naopak potřebné v zemích jako je Německo či Japonsko nebo Česká republika. Víme přeci, že největší ztráty v produkčním čase se hromadí mezioperacemi, zvláště přenášením obrobku z místa na místo, od jednoho stroje k druhému. Strojní čas je stejný, neboť i Číňané pracují na vyspělých strojích Mori Seiki, Mazak, Index atd. Nasazení pracovní síly do celých procesů však přineslo svá úskalí v přesnosti, musíte neustále měřit mezi operacemi, lidé berou obrobek do rukou nebo s ním musejí manipulovat. Z toho vyplývá, že to pro Číňany není zase taková výhoda, jak se zdálo, neboť vyspělé země tomu mohou čelit právě kontinuitou výroby s pomocí systémů CAD/CAM, kde jsou mezioperace omezeny na minimum. ? Domníváte se tedy, že vývoj směřuje jednoznačně k tomu co se zde skrývá za označením I-machine, nebo v tzv. kybernetickém řízení výroby? Hovoříte asi o dvou tématech, které spolu sice souvisejí, ale musím je popsat každý zvlášť. Inteligentní stroje je souborné označení pro nové typy strojů nabízených zde předními výrobci, které zahrnují všechny technické možnosti současných strojů, jež se nabízejí. To znamená jak mechanické, tak i elektronické prvky, jež však z takového stroje dělají jednotku schopnou provádět současně více operací na jednom výrobku nebo postupné operace, ale bez dotyku lidské ruky, s maximální přesností, bezchybného povrchu obrobku a v nejvyšší možné rychlosti. ? Kybernetické řízení, myslíte tím, že vše je řízeno od obrazovky jako rozhraní? Mám na mysli třeba provozy v české továrně Frenken u Brna, která je vybavena nejen špičkovými stroji, ale i systémem, který se kybernetickému snu blíží. Stroje jsou navzájem propojeny, výroba je programována v CAD/CAM systému, operátor ví vše o nástrojích a časech, které budou potřebné ... Ne, tento provoz neznám, ale zní to velmi zajímavě. /bal/