V metropoli USA se za účasti českého premiéra Bohuslava Sobotky konal Nuclear Security Summit (NSS), který organizoval americký prezident Barack Obama. Na programu bylo mimořádně závažné téma: současný stav jaderné bezpečnosti. Mnohé ulice v centru hlavního města USA byly uzavřeny, v některých stanicích metro nezastavovalo, všude byly policejní hlídky, ale nikdo si nestěžoval. Patřičné úřady vše oznámily v patřičný čas a obyvatelé přijímali bezpečnostní opatření s pochopením. Vždyť se ve Washingtonu sešli prezidenti a další čelní představitelé 50 zemí světa. Taková koncentrace politické síly samozřejmě přitahuje pozornost. Washingtonský summit o nukleární bezpečnosti byl už čtvrtý a představuje vlastně vyvrcholení iniciativy za jaderné odzbrojení, kterou Barack Obama odstartoval v roce 2009 na začátku své prezidentské éry na pražském Hradě, za asistence českého prezidenta Václava Klause. Letos, kdy končí Obamův pobyt v Bílém domě, dostalo vrcholné setkání samozřejmě punc závěrečného bilancování. Podle některých kritiků si tak prezident staví pomník a u toho nechtěl asistovat jeho ruský protějšek Vladimír Putin. Ostatně, díky svému vcelku pozitivnímu angažmá v Sýrii se Rusko ze škrtící mezinárodní izolace už dostalo, takže momentálně Ameriku nepotřebuje. Kdo se naopak rád s Barackem Obamou sešel, byl čínský prezident, který za ním přiletěl přímo z Prahy. Podle obvykle dobře informovaných kruhů je prý čínské vedení víc než bombovými útoky v Paříži a Bruselu znepokojeno informacemi o tom, že teroristi z tzv. Islámského státu sledují pracovníky jaderných výzkumných ústavů či atomových elektráren. Připomeňme, že Čínská lidová republika vsadila na jadernou energii. V současné době má v provozu 30 elektráren a staví dalších 24. K tomu připočteme masový nástup radioaktivních přístrojů ve zdravotnictví. Právě naléhavé varování před zneužitím jaderné energie, před možnými teroristickými útoky na jaderná zařízení, je nejvýraznějším poselstvím nukleárního summitu ve Washingtonu. Podle Obamy se za jeho pobytu v prezidentské funkci podařilo odstranit všechen vysoce obohacený uran a plutonium z více než 150 zařízení ve 30 zemích. Materiálu bylo dohromady více než 3,8 tuny, což by stačilo na výrobu 50 jaderných zbraní. „Je to materiál, který se nikdy nedostane do rukou teroristů,“ poznamenal americký prezident. Připomněl také, že se 15 zemí kompletně zbavilo vysoce obohaceného uranu a plutonia. Mezi tyto státy patří i Česká republika. Díky těmto snahám je nyní Jižní Amerika zcela bez takových materiálů a do konce roku by bez nich měla být i střední Evropa a jihovýchodní Asie. Obama také uvedl, že se Spojené státy zbavily 138 tun uranu, který by stačil na výrobu 5500 jaderných zbraní. Spolu s Ruskem pak pracují na tom, aby se zpracoval ruský jaderný materiál, který by stačil dokonce na 20 000 jaderných zbraní. To jsou sice radostná čísla, ale pořád je svět vystaven riziku několika tisíc jaderných hlavic. A je jedno, zda jich je 7500 v Rusku nebo 7 v Severní Koreji. Hrozivé následky představuje i jen jedna jediná jaderná zbraň. „Nebezpečí nukleární katastrofy je dnes větší než v době studené války a veřejnost o tom vůbec nic neví,“ prohlásil William Perry, bývalý americký ministr obrany. Vojenské zpravodajské služby hlásí, že mezi islámskými teroristy jsou i technicky zdatné skupiny, které vyvíjejí nové zbraně. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii dochází prý na světě každoročně asi ke stovce krádeží radioaktivního materiálu. To jsou jen hlášené případy. Nicméně odborníci se domnívají, že islámští teroristé zatím nesehnali dostatek radioaktivního materiálu, což je ale jen otázka času. Strach z podomácku vyrobené „špinavé“ bomby je tedy oprávněný. Dalším aspektem možného ohrožení je nedostatečné zajištění počítačových systémů v jaderných elektrárnách. Koordinátor Evropské unie pro boj s terorismem Gilles de Kerchove se domnívá, že Evropa musí vynaložit 250 až 300 milionů eur na další vylepšení IT technologií v zařízeních s radioaktivním materiálem. Na konferenci vystoupil také předseda české vlády Bohuslav Sobotka. „Zopakoval jsem nabídku našich expertů, našich zkušeností, které jsme schopni nabídnout dalším zemím, které budou usilovat o to, aby se tohoto procesu posílení bezpečnosti účastnily,“ uvedl premiér. Česká republika má podle něj v této oblasti výjimečné know-how, které může nabídnout. Na programu, který vedl ke snížení počtu zemí s vysoce obohaceným uranem, se již dříve podílel Ústav jaderného výzkumu v Řeži. „Ukazuje se, že riziko terorismu je stále větší a podle expertů a vyjádření řady hlav států, která tady zazněla, existuje i reálné riziko, že teroristé budou usilovat o to, aby se dostali k obohacenému jadernému palivu a zneužili ho pro teroristické útoky,“ poznamenal Sobotka. Právě proto se debata vedla také o posílení kyberochrany jaderných elektráren. Ty se budou v rámci auditu národní bezpečnosti prověřovat i v Česku. /ks/
