Vznikne nový evropský fond rizikového kapitálu?

Je všeobecně uznáváno, že slabost trhu rizikového kapitálu (RK) v Evropě je významným činitelem opožďování Evropy za Spojenými státy. Ale dotažení fondů rizikového kapitálu na žádoucí úroveň není snadné. I když bylo v posledních rocích dosaženo určitého růstu, trh RK v Evropě oproti USA silně zaostává. Rychle rostl v devadesátých letech s růstem cen akcií internetu. Zpomalil se v roce 2001. Projevilo se to poklesem investic do začínajících firem, investice byly směrovány do expanze a nákupu akcií konkurentů. Evropský sektor RK zůstává rozdrobený, chybí specialisté na panevropský akciový trh typu NASDAQ. Tato skutečnost spolu s daňovými a legislativní požadavky v členských státech EU může mít vliv na tržní hodnotu evropských společností. Ale některé země i s méně pohostinnými systémy mají prosperující trh RK. To naznačuje, že pro úspěšnost trhu RK jsou důležité i jiné faktory než legislativa. V roce 1998 se Evropská unie rozhodla podporovat investice do začínajícího podnikání. K podnícení aktivity fondů rizikového kapitála byla zahájena iniciativa CREA (Capital Risque pour les Entreprises en phase d´Amorcage/Risk Capital for Enterprises in the Start-up Phase). Nyní proběhlo hodnocení výsledků CREA. Zkoumalo se jak dalece dosáhla zamýšlených cílů a co by se mělo zlepšit. Iniciativa CREA byla úspěšná ve stimulaci volných peněz. Pomohla vytvořit 2500 pracovních míst při nákladech 1200 eur za jedno pracovní místo, respektive 17 000 eur na každé podnikání, které přežilo. Potvrdilo se, že intervence byla nákladově efektivní, ale měla velmi omezený rozsah. Nebyl splněn druhý záměr, aby CREA vyvolala vznik sítě fondů RK pro financování začínajícího podnikání v celém Společenství. Přes nákladovou efektivnost iniciativy CREA došlo v jejích operacích ke zlomu. Je považována za příliš přísnou v praxi. Pro malé účastníky se stává méně vhodnou, protože více používá přímé nástroje. Náročnost administrativy činí iniciativu zajímavou pouze pro příjemce větších grantů, kterým se větší pracnost vyplácí. Mechanismus CREA je efektivní z hlediska výtěžnosti nákladů, ale nikoliv z hlediska nákladů řízení. Hlavní přínos z mechanismu CREA mají fondy, zatímco koneční příjemci, malé firmy, mají přínos nepřímý, a tudíž i méně viditelný. Je pravděpodobné, že síť zanikne. CREA doplatila na svou administrativní nepružnost a počáteční nedorozumění o její úloze. Větší úsilí v počáteční fázi by tento finanční nástroj více představilo cílovým příjemcům a předešlo by se pocitu zklamání. V kontextu s finančním nařízením EU z roku 2002 je řízení akce typu CREA přímo Komisí sice možné, ale nemusí být nejefektivnější. Hodnotící zpráva naznačuje, že vymístění takového finančního modelu mimo aparát EK by mohlo mít lepší výsledky a autoři doporučují ukončení smluv s organizacemi, které se účastnily pilotní akce a považují setrvání v síti za zbytečné. Na základě nesporných předností iniciativy zjištěných kontrolou, autoři navrhují, aby EK uvážila financování začínajících firem v nové zlepšené síti typu CREA. Zdůrazňují ovšem, že pokračování má smysl jen bude-li nalezeno řešení pro hlavní procedurální a obsahové nedostatky uvedené ve zprávě. Neúspěch iniciativy CREA neznamená, že rizikový kapitál je v ekonomice EU zanedbatelnou položkou. Na shromáždění Evropské asociace rizikového kapitálu EVCA (European Venture Capital Association) v říjnu 2005 byla předložena zpráva, která uvádí, že v období roků 2000 až 2004 bylo s účastí RK vytvořeno 630 000 nových pracovních míst. Výdaje na výzkum a vývoj v těchto organizacích jsou 6krát vyšší než v jiných organizacích EU. Nezbytnost povzbuzování technického rozvoje zdůraznil ve svém vystoupení britský ministr pro průmysl a rozvoj regionů poukazem na růst průmyslu v rozvojových zemích. V roce 1980 tam bylo méně než 10 % průmyslového potenciálu světa. V roce 2005 to už bylo téměř 30 % a pro rok 2025 se předvídá podíl 50 %. Čína a Indie zvládají i technicky vysoce náročnou produkci, takže Evropě stále tvrději konkurují. K tomu Heinz Zourek, generální ředitel EK pro podniky a průmysl konstatoval, že 75 % z 3000 dotázaných malých a středních podniků v EU- 15 s technicky náročnou produkcí považuje své finanční zajištění za dostatečné. Za hlavní překážku rozvoje považují daňovou a sociální náročnost podnikání. S rizikovým kapitálem má přímé zkušenosti jen 8 % oslovených firem. Takže spokojenost s působením rizikového kapitálu na zvyšování technické úrovně rozhodně není na místě. /šmí/