Letos v létě vstoupil do realizační fáze projekt na vytvoření Mezinárodního výzkumného centra operujícího s víceúčelovým výzkumným reaktorem s rychlými neutrony MBIR (MVC MBIR). Reaktor staví společnost GNC NIIAR v Dimitrovgradu, v Uljanovské oblasti. Příslušné Memorandum o vzájemném porozumění v otázkách vytvoření MVC MBIR podepsali představitelé státní korporace ROSATOM, Ministerstva energetiky USA a francouzského Komisariátu pro jadernou energii a alternativní zdroje (KAE): náměstek generálního ředitele a ředitel Divize pro řízení inovací ROSATOM Vjačeslav Peršukov, náměstek ministra energetiky USA Peter Lyons a ředitel francouzského Ministerstva jaderné energetiky Christophe Béart. Po uplynutí 12 měsíců od data podpisu Memoranda a na základě schválených principů, které má za úkol vypracovat speciálně vytvořená pracovní skupina, ustaví partneři Řídící výbor MVC MBIR. Jeho členy budou představitelé RF, USA, Francie a dalších zainteresovaných států. Signatáři memoranda zdůraznili společné úsilí svých zemí, které jsou lídry světové jaderné energetiky, zabezpečit maximální úroveň jaderné a radiační bezpečnosti, ekonomické efektivity a podporovat dlouhodobý rozvoj civilní jaderné energetiky v zájmu udržitelného a stabilního vývoje lidstva. Zároveň zdůraznili principiální význam a nutnost těsné a vzájemně výhodné spolupráce při realizaci významných nadnárodních vědeckotechnických projektů. „Rusko se hodlá stát globálním lídrem v celosvětovém měřítku, proto jsme pozvali kolegy z USA a Francie, abychom jim nabídli možnost pracovat na unikátním reaktoru s rychlými neutrony, který budujeme z prostředků Ruské federace,“ prohlásil náměstek generálního ředitele státní korporace ROSATOM Vjačeslav Peršukov. Před partnery nyní stojí úkol vypracovat, posoudit a schválit principy a mechanismy vytvoření a řízení MVC MBIR, přístupy k utváření společného programu vědeckých výzkumů, které budou probíhat na unikátním výzkumném zařízení MBIR po jeho dokončení a spuštění na konci tohoto desetiletí. Peršukov zdůraznil, že koncepce vytvoření Mezinárodního výzkumného centra, kterou předložila ruská strana, počítá navíc s možností realizace doplňkových vědecko-výzkumných programů vědců z USA, Francie a dalších zainteresovaných států na základě zvláštních dvoustranných smluv. „Spojené státy jsou společně s Ruskem průkopníky v používání rychlých reaktorů. Máme bohaté zkušenosti, které můžeme uplatnit v mezinárodní spolupráci,“ poznamenal náměstek ministra energetiky USA Peter Lyons. ZAPOJÍ SE TAKÉ ČESKÉ SUBJEKTY Na založení víceúčelového výzkumného reaktoru na rychlých neutronech MBIR se budou podílet i české firmy. Konkrétně: nedávno speciálně vytvořené konsorcium (jeho členy jsou české firmy Arpo a EGP Invest a ruská společnost OAO TACMO) dokončuje práce na technickém projektu paroturbínového bloku zařízení s turbínou o výkonu 60 MW, včetně systémů vyvedení výkonu a teplofikace. V rámci konsorcia je moravská společnost EGP Invest z Uherského Brodu exkluzivní projektovou organizací. To je zaznamenáno i v odpovídajících smluvních dokumentech. Celková cena kontraktu na projektování paroturbínového bloku činí 2,5 mil. EUR (více než 60 mil. Kč). „Navázání přímé spolupráce považujeme za unikátní možnost pro další rozvoj naší společnosti. Už jen samotný projekt MBIR by nám zabezpečil kontrakty do roku 2019. Kromě toho se jedná o důležitý referenční kontrakt, jehož úspěšná realizace nám může otevřít nové zahraniční trhy,“ uvedl Petr Slačala, ředitel společnosti EGP Invest. „Práce na takových prestižních projektech, jako je projektování a výroba multifunkčního výzkumného reaktoru na bázi rychlých neutronů MBIR, nám navíc pomáhá udržovat mladé, talentované experty s technickým vzděláním a pro celý náš region je zárukou zachování pracovních míst pro absolventy vysokých škol.“ MULTIFUNKČNÍ VÝZKUMNÝ REAKTOR NA BÁZI RYCHLÝCH NEUTRONŮ Projektování a výroba výzkumného reaktoru MBIR (o tepelném výkonu 150 MW), jehož spuštění je naplánováno na rok 2019, má za cíl obnovit, modernizovat a rozšířit možnosti sítě ruských výzkumných reaktorů. Na reaktoru MBIR se kromě realizace širokého spektra výzkumných úkolů (bádání v oblasti uzavírání palivového cyklu a utilizace aktinidů z jaderných odpadů, výzkumy perspektivních palivových a konstrukčních materiálů, stejně jako nových a modifikovaných nosičů tepla, výzkumy chování paliva v nestacionárních a havarijních režimech provozu apod.) plánuje také výzkum a řešení aktuálních aplikovaných úkolů, jako jsou výroba izotopů, získávání zkušeností ohledně modifikovaných látek, využití svazků paprsků neutronů pro medicínské účely, výroba tepelné a elektrické energie atd. Podle údajů MAAE se dnes po celém světě provozuje cca 240 výzkumných reaktorů. Dalších cca 360 reaktorů již bylo zastaveno a vyřazeno z provozu. Největší počet provozovaných jaderných výzkumných reaktorů na světě je v Rusku (62). Následují USA (54), Japonsko (18), Francie (15), Německo (14) a Čína (13). V ČR existují tři výzkumné reaktory: dva v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži a jeden
