Obranný průmysl nabízí hodně příležitostí. Dostat se do něj je ale náročné, říká Kristýna Helm z AOBP.
Novinkou MSV 2025 v oblasti doprovodných programů byl 1. ročník konference DEFENCEO, na němž mimo jiné vystoupila viceprezidentka Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Kristýna Helm, aby publiku v zaplněném sále ikonické Rotundy poskytla mnoho cenných rad, jak se zapojit do tohoto složitého segmentu.
Stát jako zákazník
Přednášku na téma Příležitosti v obranném průmyslu pro české firmy otevřela viceprezidentka tak, že nejprve definovala koncového zákazníka, kterým je v obranném průmyslu vždy stát. Druhým dechem však lakonicky dodala, že ač jde o velice komplikovaného zákazníka, jde zároveň o jediného, kterého výrobce vojenských obranných technologií může legálně mít. „Tohle je klíčová informace, od níž se v naší branži odvíjí vše ostatní,“ pokračovala s tím, že odvětví má spoustu překážek, z nichž největší jsou právě informace. „Distribuovány jsou, ale pouze selektivními kanály. Navíc pokud k nim neznáte souvislosti, nebudou pro vás relevantní. Proto se tu nyní pokusím předat základní přehled o tom, kde získat nejen informace, ale i možnosti a finance.“ Po těchto slovech již posluchačům představila tři základní zainteresované subjekty, skrze něž lze do oboru vstoupit. Kromě českého státu jsou to ještě EU a NATO, které mají na stát jakožto koncového zákazníka vliv v různých oblastech, ať už prostřednictvím standardů, pravidel, či regulací. Zároveň u nich ale pro stát, potažmo jeho průmysl vznikají příležitosti v rámci (sub)dodavatelského řetězce, přičemž u izolovaných systémů (např. vojenské vybavení) může do role hlavního dodavatele vstoupit i menší firma či startup.
Věda, výzkum, akvizice a financování
Kristýna Helm dále hovořila o třech kategoriích příležitostí, kterými jsou věda a výzkum, akvizice a financování, a nezapomněla zmínit, že v rámci této struktury jsou mnohé dílčí body navzájem propojené. V případě ČR jsou hlavní příležitosti obsaženy ve veřejně přístupném dokumentu Koncepce výstavby AČR, v níž je definováno, jakým směrem se naše armáda bude v následujících letech ubírat, jaké má priority v různých oblastech a co by měla nakupovat. „A z toho lze pak odvodit, jaké subjekty by se mohly o zakázku ucházet. V souvislosti s tím existují programy průmyslové spolupráce spadající pod MO. V momentě, kdy se začínají plánovat nákupy velkých platforem, začnou se rozbíhat i tyto programy.“ Co se týče vědy a výzkumu, firmy si musejí podle jejích slov uvědomit, že budou vyvíjet jen pro jednoho zákazníka, který má navíc velice specifické potřeby a omezené rozpočty. „Ideálním stavem je, že už se budete podílet na výzkumu a vývoji dopředu na základě informací o tom, co AČR poptává a plánuje poptávat. Protože v ten moment roste šance, že se dostanete do dodavatelského řetězce pro následnou akviziční část.“ Pro financování takových výzkumů lze využít národní programy v gesci MO a MPO. Např. 15. října byla Agenturou pro podnikání a inovace vyhlášena již 4. výzva Deep Tech z OP TAK, která má podpořit průmyslový výzkum a experimentální vývoj v oblastech pokročilých technologických řešení. Co je ale důležité, do této výzvy bude úplně nově možno zapojit i vývoj v oblasti obranných technologií. V souvislosti s financováním Kristýna Helm hovořila o tom, že 90 % produktů, které se u nás v rámci obranného průmyslu vyrobí, se exportuje na zahraniční trhy. Finanční podporu mohou vývozcům poskytnout nejen státní Česká exportní banka a EGAP, ale nově už také některé bankovní domy, protože v souvislosti s válkou na Ukrajině banky přehodnocují vztah k obrannému průmyslu jako celku a začínají nabízet potřebné finanční produkty. A v rámci CzechInvestu vznikl Defense Hub, jenž dokáže propojit technologické startupy s výrobními podniky, které pak mohou ve spolupráci vytvořit to, co momentálně ozbrojené složky potřebují.
Evropské příležitosti
Další část přednášky věnovala viceprezidentka příležitostem, které plynou z EU. Podle ní je v oblasti vědy a výzkumu největším a nejdůležitějším nástrojem Evropský obranný fond, který momentálně disponuje téměř 90 mld. eur. Z něj se vypisují výzvy, do nichž se mohou firmy přihlásit a podílet se na výzkumných a vývojových projektech. A důležité je, že co se zkoumá a vyvíjí v rámci tohoto fondu, by se dle záměru evropských institucí mělo v následujících letech společně pořizovat. To znamená, že pokud je česká firma v nějakém z programů zapojena, má velkou šanci, že bude i součástí subdodavatelských řetězců. Dalšími důležitými subjekty jsou např. Evropská obranná agentura (mezivládní platforma na podporu spolupráce členských států ve všech fázích životního cyklu obranné schopnosti), či iniciativa SAFE (finanční nástroj EU na podporu společného zbrojení). Ten umožňuje členskému státu získat od EU zvýhodněnou půjčku na nákup obranných technologií. „Pokud se dva státy dohodnou, že si pořídí společně nějaké technologie, už v přihlášce se řeší průmyslové pozadí. A to je tedy další možnost, jak se dostat k zajímavým projektům ještě v předakviziční fázi,“ doplnila.
Šance nabízí též NATO
V oblasti NATO a možných příležitostí jsou podle ní nejdůležitější dvě agentury: NSPA a NCIA. První se zabývá vybavením sloužícím k logistickým operacím, ale často se přes ni nakupuje i munice či pozemní systémy. Druhá se věnuje komunikačním a informačním technologiím. „A obě dohromady zajišťují nákupy jak pro Severoatlantickou alianci jako celek, tak i pro jednotlivé členské státy. Mohou tedy v této optice fungovat i jako úřednické agentury, které mohou zpracovat výběrové řízení a celý proces je pak jednodušší.“ K zapojení do primárního výzkumu v oblasti NATO a jeho možného financování slouží dva programy. Diana, což je akcelerátor pro startupy, a následně NATO Investment Fund, který tyto nové technologie vzešlé ze startupů dokáže dále finančně podporovat. Touto informací pak přednáška Kristýny Helm skončila, přičemž než se viceprezidentka rozloučila, dala posluchačům v sále ještě jednu závěrečnou radu: „Teď jsem vám přednesla několik relevantních cest a nástrojů, které můžete zcela bezpečně využívat. Ale než se rozhodnete, že se zkusíte ze svých vlastních oborů vydat do obranného průmyslu, položte si nejprve otázku, zda je tento segment opravdu pro vás. Protože podle toho, jakou s ním už teď máte zkušenost, jakými technologiemi nyní disponujete a jak jste velcí, bude vaše cesta do naší branže vypadat. Každý ji budete mít jinou a pro některé z vás může být tato odbočka komplikovaným a drahým zdržením od vašeho core byznysu. Když ji ale zvládnete vybrat, dostanete se k úžasným příležitostem a budete mít možnost podílet se na tom, že naše země a náš evropský prostor budou bezpečnější.“ /Kristina Kadlas Blümelová/
