Vzdělání je bohatstvím a získat je bývá často pořádná dřina

Myšlenka vyslovená v titulku nemusí zajisté v každém z nás probudit vlnu nadšení. Třeba i proto, že nám ji v různých obměnách a v pravidelných intervalech, nejlépe se zdviženým ukazovákem, neustále kdosi připomíná. Skrývá se za ní ale hluboká pravda. Jde však o bohatství, které nelze nosit jako drahý šperk a vystavovat na obdiv společnosti. Vzdělání nedostáváme, není to ani rodový znak, musíme se o ně zasloužit a přiznejme si otevřeně, získat je bývá někdy pěkná dřina. Ale stojí to za to! Přidáte- li ještě ke vzdělání kouzelné slůvko „technické“, rázem se v dnešním světě změní vaše bohatství ve vyložený poklad. Lákavá vidina úspěšných právníků a ekonomů vede však řadu z nás jiným směrem, od techniky pryč. Málokdo si však při životním rozhodování uvědomuje, že není každému dáno, aby právě on se stal Miltonem Freedmanem. Kantor. Nikdy si nepřestaňme vážit našich učitelů! Mají nezastupitelnou úlohu v životě každého z nás. Asi všichni si dokážeme vzpomenout na paní učitelku z první třídy. Právě ona je ta, která nás naučí číst, psát a naslouchat a postaví pevné základy pro to, abychom se mohli dále vzdělávat. Další, kým jsme zcela jistě silně ovlivněni, jsou pedagogové na středních školách a učilištích. KDO JSI A KAM KRÁČÍŠ, TECHNICKÉ VZDĚLÁNÍ? Podíváme-li se maličko do historie techniky, je třeba zaměřit pohled podle století několika směry. Od vzniku prvních civilizací do 15. století upoutají naši pozornost znalosti o nakloněné rovině, páce a kladce. Odtud je jen krůček k prvnímu jeřábu, šroubovému lisu nebo zařízení k čerpání vody. Dodnes jsou z této doby zachovány viadukty a akvadukty. Renesance (15. - 16. století) je dobou geniálních jedinců a lze ji charakterizovat jako snahu skloubit lidské výtvory s krásou. Patří sem nezapomenutelná díla Brunelleschiho i Leonarda da Vinci. Jde o dobu plnou nádherných vynálezů, připomeňme třeba vynález knihtisku, jednoduchého soustruhu, prvního mikroskopu a mnohé další. Jsme v období technické revoluce, kdy vzniká např. první počítací stroj (1642), byl objeven barometr a představeny kyvadlové hodiny. Na otázku co posunulo celý vývoj techniky tak mocně kupředu je jediná odpovědˇ: průmyslová revoluce. Vynález parního stroje (1763) znamenal bouřlivý rozvoj dopravy a nahradil do té doby používanou energii tekoucí vody. Věda a technika přispívaly mohutně k dalšímu rozvoji průmyslové výroby takovými kroky jako např. vynález benzínového (Daimler, Benz) a o několik let později vznětového motoru (Diesel). V té době představuje pan Bell telefon a pan Edison nám umožní na jedno otočení vypínače rozsvítit, a dokonce ještě před tím obohatí náš život o gramofon. A toto je vrchol: v roce 1885 spatřil světlo světa první motocykl (Daimler) a spolu s ním první automobil (Benz). Vzdělávací systém musí zpřístupnit celé populaci technické vědomosti a dovednosti. Některé školské systémy mají v sobě jako nedílnou součást zahrnuto technické vzdělávání, které se uskutečňuje prostřednictvím takových předmětů jako je např. pracovní vyučování, technické práce, technologie apod. Studenti jsou jejich prostřednictvím vybavováni nejen teoretickými znalostmi, ale i elementárními pracovními dovednostmi (jistě máte v živé paměti jaká to byla radost, když jste na pracovní výchově vyrobili kolíček na prádlo nebo zatloukli první hřebík). Technické vzdělání můžeme tedy nazvat postupným procesem osvojování potřebných technických vědomostí, dovedností a návyků. Musíme si otevřeně přiznat, že nelze vyjádřit spokojenost nebo snad nadšení s rozsahem i úrovní technického vzdělání na našich školách. Proč? Školy si mohou vybírat vzdělávací okruhy a jejich volba je závislá na dostatku finančních prostředků. Není jednoduché vybavit specializovanou laboratoř nebo dílnu. Nemá-li škola aktivního sponzora nebo se jí nepodaří zapojit se do různých typů projektů, nemá šanci na praktickou činnost technického charakteru a jednoduše ji nahradí činností jinou. Školy pak nejsou schopny respektovat zájmy výrobní sféry regionu ani zájmy studentů. SIEMENS PRO PODPORU TECHNICKÉHO VZDĚLÁNÍ Na vzdělání nám záleží – to je základní postoj firmy Siemens. Toto tvrzení dokládá velice rozsáhlá nabídka vzdělávacích aktivit a důkladně propracovaný koncept technického vzdělání, jehož základem se staly jednotlivé vzdělávací skupiny. Pod názvem SPE je definován tzv. Siemens Professional Education, který je v Německu k dispozici všem absolventům základních a středních technických škol. Ročně nabízí SPE pro mladé lidi více než 2000 míst ve vzdělávacích kurzech a duálním studiu, které spojuje teoretickou výuku s praktickou profesní přípravou v konkrétním firemním prostředí. Tento typ studia se stává velmi atraktivním i u nás. Druhá skupina kurzů je zaměřena přímo na uživatele CNC techniky – tedy skupinu koncových uživatelů. Kompletní nabídka kurzů, které se týkají zejména obsluhy a programování uživatelů řídicích systémů Sinumerik, je k dispozici na stránkách Siemens v termínovém kalendáři Sitrain. Jakousi nadstavbu nebo doplněk k těmto školením tvoří Technologické a aplikační centrum v Erlangenu, které je určeno právě koncovým zákazníkům a prodejcům obráběcích strojů. Na rozdíl od klasických kurzů tam probíhají zejména kurzy technologické a praktická cvičení. Centrum je pro tyto účely dokonale vybaveno nejmodernější CNC technikou. Další speciální skupinu tvoří učitelé a školitelé CNC techniky na odborných technických školách. V součinnosti se vzdělávací nadací se konají pravidelné kurzy pro zvýšení jejich odborných znalostí. Čtvrtou a poslední cílovou skupinou, u které bych se však ráda zastavila, jsou tzv. trenéři. To jsou ti, kteří se po absolvování týdenního certifikačního kurzu stávají partnerem firmy Siemens pro školení v oblasti, kterou si vyberou. Jsou k dispozici v termínovém kalendáři Sitrain, kde mají přesně vypsaná data konání vybraných kurzů. A protože jde o certifikované partnery, znamená to, že každý účastník u nich konaného kurzu obdrží certifikát Siemens o jeho absolvování. V ČR proběhl zatím jeden takový certifikační kurz a druhý právě začíná. Jako certifikovaný partner firmy Siemens byla po úspěšně absolvovaném kurzu Train the Trainer (zkráceně TTT) zařazena mezi partnery VOŠ a SPŠ Jičín. Kurzy, které tato škola nabízí, jsou dva: Obsluha a programování ShopTurn a Obsluha a programování ShopMill. Kurzy je možné i na přání účastníků časově přizpůsobit (standardní rozsah jsou tři dny), velkou výhodou, kterou škola může nabídnout, jsou víkendové termíny školení. Škola disponuje zázemím na velmi dobré technické úrovni (počítačová učebna vybavena výukovým softwarem Sinutrain pro teoretickou část kurzu, praktická část výuky probíhá přímo na obráběcím stroji). Všem partnerům, kteří patří do skupiny TTT, zajišťuje firma Siemens i další následné vzdělání a jejich odborný růst. Každý rok se na jaře setkávají odborné školy v Erlangenu, kde si jednotliví učitelé vyměňují a předávají své zkušenosti ohledně školení. Příjemným konstatováním je, že mezi přibližně 60 účastníky z Německa, Rakouska a Švýcarska byli i zástupci odborné školy z České republiky. Vedoucím kurzů TTT v Německu je Karl-Heinz Engels. Využila jsem jedinečnou možnost zeptat se na jeho zkušenosti ohledně kurzů pro certifikované partnery osobně, protože právě pod jeho vedením začíná druhý certifikační kurz v ČR. „Já i moji kolegové se velice rádi rozdělíme o naše know-how, abychom tak přispěli k vyšší úrovni vzdělání v oblasti CNC“, reaguje pan Engels. „Předpokladem úspěchu je samozřejmě technické vybavení školicích středisek na poměrně vysoké úrovni. V Německu jsou všechna školicí centra vybavena soustružnickými a frézovacími stroji s nejaktuálnější Sinumerik výbavou. Máme velice dobře metodicky zpracované školicí materiály, které účastníkům pomáhají zvládnout kurzy bez problému. Klademe samozřejmě velký důraz i na kvalitu našich školitelů, zajišťujeme jejich další odborný růst, přinášíme jim pravidelně aktuální informace, protože naším předním zájmem je, aby svým studentům poskytovali nejnovější poznatky z oblasti CNC.“ JAK JSOU NA TOM NAŠE ODBORNÉ ŠKOLY? Nabízím svůj názor, který ovšem nikomu nechci vnucovat za každou cenu. Navštívila jsem řadu technických škol a byla jsem spíše příjemně překvapena, jak jejich vedení dokázala zajistit poměrně velmi slušné vybavení pro CNC výuku. Zcela běžně se již můžeme setkat s tím, že školy mají k dispozici výukové softwary pro CNC programování (některé dokonce nabízejí ve svých studijních programech všechny tři nejvíce zastoupené: Fanuc, Heidenhain, Siemens), co se týče strojního vybavení, tam už trochu problém je. Nelze však říci, že by reálné obráběcí stroje na školách chyběly. Rozhodně nemůžeme ale tvrdit, že by stroje byly na té nejvyšší technické úrovni. Zde je zcela jasné nalézt příčinu – jde o poměrně náročnou investici a sehnat finanční prostředky není snadné. Některé školy toto řešily např. nabídkou školních variant strojů od firmy EMCO. Co mě ale opravdu zaujalo a musím ze svého pohledu okomentovat, je věta, kterou jsem slyšela na všech, ale opravdu na všech školách: „Na frézování tady máme toho Heidenhaina a na soustružení toho Sinumerika.“ Zdá se tedy, že rozdělení sil mezi tyto dva výrobce řídicích systémů má svůj jasný základ. Někteří učitelé CNC programování to opravdu takhle učí! Stojí to snad i jako úvodní věta v učebních textech? Nedalo mi a zkusila jsem se zeptat dost jednoduše: „A proč?“ Odpověď mi vzala dech: „Přece se to tak říká“. Kdo je ten tajemný pan „se to“, který tak silně může ovlivnit co se na školách učí? Odpověď asi jednoduše nenajdeme, ale stejně jako málo věcí je černobílých, tak tvrzení o rozdělení řídicích systémů podle technologií je velké neštěstí a omyl, který, bohužel, většina našich škol studentům vnucuje. Mohu k tomu přidat jen jediné, Sinumerik frézovat umí, uměl a vždy umět bude. Kdo to slyšet chce, tak to uslyší, kdo to slyšet nechce, tomu to v žádném případě nevnucujeme. SOUTĚŽE V CNC PROGRAMOVÁNÍ Soutěže jsou rozhodně příjemným zpestřením vzdělávacích aktivit. Soutěžící nejen ukáží co umí, ale navíc na konci klání je vždy čeká zajímavá cena. Bezesporu nejznámější soutěží je „Nejlepší programátor CNC obráběcích strojů“, kterou lze sledovat právě na stránkách Technického týdeníku. V roce 2005 nastartovali společnosti PROFIKA a Technický týdeník za spolupráce se společností technology- -support a za podpory Iscaru a Siemense v Česku ojedinělý projekt pro podporu a zviditelnění NC programátorů a CNC obrábění. Že je tato soutěž rozhodně krok správným směrem dokládá i fakt, že se letos koná již po osmé. Projekt na podporu technického vzdělávání pro střední odborné školy přináší i Svaz strojírenské technologie a soutěž v CNC programování bude pod jeho záštitou probíhat letos na MSV Brno 2012. již po třetí. Možná tak vzniknou i další soutěže a přilákají nové soutěžící, kdo ví? Eva Klocová