S nárůstem produkce energie z obnovitelných zdrojů, které jsou závislé na vnějších vlivech, a tudíž jsou nestabilní, roste i potřeba takto vyrobenou energii skladovat. Jednou z možností je využít energii z obnovitelných zdrojů k výrobě vodíku, který velmi dobře slouží jako nosič energie. Uskladněný vodík je možné buď přeměnit zpět na elektrickou energii, například pomocí palivových článků, nebo využít jako paliva v dopravě či suroviny v chemickém průmyslu nebo jiných oblastech. K tomu, aby mohly být vodíkové technologie plošně uvedeny na trh, je však stále zapotřebí překonat technické a další bariéry (absence odpovídající distribuční sítě, komplexní sestavy technických norem a legislativy). Samostatné grantové schéma Evropští zákonodárci se proto rozhodli ve spolupráci s průmyslem podpořit z rozpočtu EU výzkumné a vývojové aktivity v této strategické oblasti. V roce 2008 byl ustaven Společný podnik pro palivové články a vodík (Fuel Cells and Hydrogen Joint Undertaking, FCH JU), jako partnerství veřejného a soukromého sektoru. Ve své podstatě se jedná o malou „grantovou agenturu“, která rozděluje finanční prostředky v rámci otevřené soutěže nejlepším mezinárodním projektům. Celkový rozpočet programu FCH JU na období 2014 až 2020 je plánován ve výši 1,33 miliardy eur a podílí se na něm jak EU, tak průmysl a výzkumné instituce. Těžištěm zájmu FCH JU jsou inovační projekty obsahující demonstrační činnosti či piloty, kam budou směřovat dvě třetiny z celkové finanční podpory EU. Cílem není financovat co nejširší škálu potenciálně slibných technologií, ale podpořit primárně taková řešení, která povedou k uvedení dané technologie na trh. Další třetina je vyčleněna na výzkumné a inovační projekty zaměřené na tvorbu nových znalostí. FCH JU každoročně vypisuje a administruje výzvu pro podávání návrhů projektů v rámci dvou pilířů – doprava a energetika. O projekty se mohou ucházet mezinárodní konsorcia složená z několika mezinárodních partnerů, zpravidla jak z výzkumné, tak průmyslové sféry. Pro úspěšné ohodnocení návrhu projektu jsou klíčoví průmysloví partneři, schopni vyvíjené technologie následně využít. Od roku 2014 jsou výzkumné projekty pro všechny typy partnerů financovány ze 100 %, demonstrační projekty pak ze 70 %. Specifikem FCH JU je skutečnost, že umožňuje jak průmyslovým, tak výzkumným partnerům podílet se na fungování tohoto programu, a to prostřednictvím sdružení průmyslových organizací (NEW-IG) nebo sdružení výzkumných organizací (N.ERGHY). Pokud jde o české organizace, aktivními členy v N.ERGHY jsou VŠCHT Praha a ÚJV Řež. Doposud žádná organizace z ČR není členem průmyslového uskupení. Příklady úspěšných projektů Nejúspěšnějším českým řešitelem co do rozsahu zapojení v projektech FCH JU je výzkumný tým z VŠCHT Praha pod vedením prof. Karla Bouzka, děkana Fakulty chemické technologie VŠCHT Praha a zároveň reprezentanta ČR ve sdružení zástupců členských států v FCH JU. Aktuálně je tým z VŠCHT Praha zapojen do řešení projektu CISTEM, který je koordinován německým EWE-Forschungszentrum für Energietechnologie. V rámci projektu je vyvíjena modulární kogenerační jednotka s výkonem 100 kWel na bázi palivových článků. Úspěšně pokračuje i řešení projektu DeMStack pod koordinací řeckého výzkumného institutu Foundation for Research and Technology Hellas. Zaměřuje se na pochopení degradačních mechanismů vysokoteplotních palivových článků a optimalizaci jejich komponent s cílem optimalizovat konstrukci svazku palivových článků pro práci ve spojení s jednotkou pro generaci vodíku parním reformingem z uhlovodíků. Začátkem listopadu 2015 byl zahájen čtyřletý projekt SElySOs. Tento projekt je zaměřen na problematiku vysokoteplotních procesů a jejich využití při vysoce účinné produkci vodíku elektrolytickým rozkladem vody a zhodnocení CO2 jeho konverzí na syntézní plyn za využití okamžitých nadbytků elektrické energie. Díky projektu KAMPUŠ financovaného MŠMT z programu EUPRO II může VŠCHT Praha poskytovat řešitelskému týmu i potřebnou manažersko-administrativní podporu. „Účast v uvedených mezinárodních projektech nabízí našemu pracovišti zcela unikátní možnost spolupracovat se špičkovými mezinárodními laboratořemi a zejména průmyslovými partnery, kteří prosazují tyto špičkové technologie v rámci volného trhu. Tato spolupráce je zásadní z pohledu efektivního rozvoje našeho výzkumu a jeho přizpůsobení průmyslové praxi. Zároveň pak představuje významný přínos k našim vzdělávacím aktivitám. Umožňuje nám seznamovat studenty s nejnovějším vývojem na tomto poli a připravit je pro uplatnění v průmyslové praxi způsobem konkurenceschopným k významným evropským univerzitám,“ zhodnotil zapojení svého týmu do projektů FCH JU prof. Karel Bouzek. Nový studijní obor: Vodíkové a membránové technologie Propojení výzkumných a vzdělávacích činností dokládá nedávné otevření nového studijního oboru Vodíkové a membránové technologie na Fakultě chemické technologie VŠCHT Praha, který je v České republice svým zaměřením ojedinělý. Studium je prozatím poskytováno v českém jazyce, do budoucna se zvažuje možnost studovat i v angličtině. Jednou z možností, jak se osobně seznámit s fungováním FCH JU, je navštívit Programové dny a Stakeholder Forum. Tyto dvě navazující akce jsou pořádány vždy jednou za rok v Bruselu a poskytují široké odborné veřejnosti informace o podpořených projektech a dalším vývoji této organizace. Letošní ročník proběhne 17. až 19. listopadu (více informací na www.fch.europa.eu). Nejnovější poznatky v oblasti výzkumu a vývoje vodíkových technologií budou probírány na Hydrogen Days organizovaných Českou vodíkovou technologickou platformou. Již třetí ročník této mezinárodní konference se koná 6. až 8. dubna 2016 v Praze. www.hydrogendays.cz Marie Kolmanová
