Výzkum a vývoj pro inovace na Západočeské univerzitě v Plzni

Je známé, že Západočeská univerzita v Plzni je v těsné vazbě na přední průmyslové podniky, výzkumné ústavy a instituce, a to nejen v regionu, ale i v celé České republice. V minulém roce získala několik významných evropských projektů. Při této příležitosti jsme požádali o rozhovor doc. RNDr. Františka Ježka, CSc., prorektora Západočeské univerzity v Plzni pro strategii a rozvoj. Pane prorektore, jakou koncepci rozvoje vysokoškolského studia na Západočeské univerzitě v Plzni prosazujete? Vysoké školy připravily v průběhu roku 2005 dlouhodobé záměry pro období 2006 – 2010. V Plzni byl ustaven strategický tým, který zhodnotil plnění stávajícího dlouhodobého záměru a zpracoval plnohodnotnou SWOT analýzu. Současně s tím stanovil strategické cíle a připravil i základní program realizace stanovené strategie. Mezi slabými stránkami se s velkou naléhavostí objevilo nedostatečné zaměření univerzity na oblast výzkumu a vývoje. Po uskutečněných analýzách došel strategický tým k přesvědčení, že cílem by měl být stav, v němž rozsah vzdělávací a výzkumné činnosti se na univerzitě cíleně vyrovnává. Jde o zásadní změnu, která bude velmi nesnadná, neboť ještě v roce 2004 byl poměr mezi vzdělávací a výzkumnou činností přibližně 4:1. Chceme opustit stále přežívající názor, že univerzita „učí“ a důležité jsou jen odučené hodiny a počty studentů. Na univerzitě má, respektive musí probíhat vzdělávání, které je v kontaktu s objevováním a šířením nových poznatků. Právě oddělení těchto dvou činností od sebe poznamenalo v době nesvobody velice významně vysoké školství. Akademie věd zde byla pro bádání a vysoké školy pro výuku. Reálnost cílů Západočeské univerzity lze doložit na chování významných fakult i univerzit v zahraničí i České republice. Ostatně i v Plzni jsou k tomuto poměru blízko dvě z fakult, především fakulta aplikovaných věd (tento cíl byl stanoven v roce 1999 a splněn v roce 2004) a fakulta strojní. Velkou nadějí je rovněž rozsah a kvalita doktorského studia. V současné době již na všech sedmi fakultách Západočeské univerzity je možné studovat v doktorském studijním programu. Počet studentů doktorských studijních programů se blíží k počtu 1000. To je velká zásobárna lidí připravených k působení v oblasti zásadních inovací a obecně výzkumu a vývoji v evropském prostoru. Strategický tým reagoval na podněty Lisabonské strategie i na zjištění plynoucí z národních i regionálních analýz, strategií a politik. Jen pro ilustraci: v Plzeňském kraji je vytvářeno 5 % HDP České republiky, ale do oblasti výzkumu a vývoje přichází jen necelá 2 % výdajů. To je velice ohrožující z hlediska inovační aktivity, a tím dlouhodobé konkurenceschopnosti. Je to pravděpodobně faktor, který do budoucna problematizuje zatím velmi dobré postavení Plzeňského kraje, který je po Praze nejbohatším regionem. Lisabonská strategie klade velký důraz na výzkum a vývoj a vzdělávání a vidí v této cestě jedinou šanci, jak učinit Evropu konkurenceschopnou. Členské státy se zavázaly k realizaci konkrétních kroků. To se projevuje, byť s jistými problémy danými lokálními a oborovými zájmy, v připravovaném programu strukturálních fondů na období 2007 – 2013. Západočeská univerzita v Plzni si od tohoto programového období slibuje velice mnoho a věří, že vysoce hodnocený dlouhodobý záměr tak bude zúročen a naplněn. Daří se vám v oblasti materiálového výzkumu a fyzikální technologie? Jde o směr výzkumu, který je uveden mezi hlavními výzkumnými směry Evropské unie i České republiky. Za klíčové osobnosti na naší univerzitě v této oblasti považuji prof. J. Vlčka a prof. B. Maška. Je to do jisté míry typické, že se jedná o relativně mladé vědce, kteří jsou zároveň vynikajícími učiteli. V Plzni se podařilo vytvořit za spolupráce s Centrem nových technologií nejen kvalitní přístrojové zázemí, ale pro náročný obor získat i mladé nadané lidi, což je jak zkušenost ukazuje, to nejdůležitější. Dokonce od studentů informatiky, kteří zpravidla příliš neholdují fyzice, jsem slyšel větu: „Kdyby mě někdo takto učil a předvedl fyziku, snad jsem ji šel i studovat“. Záběr materiálového výzkumu je široký a unikátní výsledky mají vysoký mezinárodní ohlas, a to včetně začlenění do nejvýznamnějších evropských projektů a sítí excelence Evropské unie. Jedním z konkrétních projektů je příprava speciálních povrchových vrstev, které mění mechanické i jiné vlastnosti materiálu. Pro automobilisty může být například zajímavý projekt „nesmáčivého skla“, tedy skla, na němž se při dešti nevytvářejí kapičky. Že by se v tomto týmu rodilo auto bez stěračů?“ Můžete úvest nějaký další pozitivní příklad? Na fakultě aplikovaných věd, ve skupině prof. J. Psutky se podařilo dosáhnout významných výsledků světového významu při počítačovém zpracování analýzy a syntézy promluvy v přirozeném jazyce. Práce tohoto týmu byla zaznamenána významnými partnery v USA a pracoviště má zajištěnu například podporu pro počítačové zpracování promluv pamětníků holocaustu. Malou ukázku činnosti týmu zná také každý účastník přijímacího řízení na Západočeské univerzitě. Informaci o výsledcích mu z databáze do mobilního telefonu sdělí jazykový (hlasový) syntetizátor vytvořený jako vedlejší produkt tohoto týmu. Psutkův tým sice z pro nás nepochopitelných důvodů nezískal podporu od českého státu, ale v současné době se velice úspěšně zapojuje do nejvýznamnějších evropských struktur výzkumu a vývoje, a také napomohl vzniku několika malým podnikatelským subjektům. Toto pracoviště má velice zajímavé teoretické i aplikační výsledky a poskytuje i zásadní služby bezpečnostním službám. Pane prorektore, jste stejně úspěšní i v netechnických oblastech? Ano, Západočeská univerzita není ryze technickou univerzitou, naopak velkou její předností by měla být vhodná symbióza s dalšími vědami. Jedním z příkladů úspěšné výzkumné práce je činnost pracoviště archeologie vedeného doc. Gojdou. Právě využití nových nástrojů, zejména pak údajů z dálkového průzkumu Země a geografických informačních systémů (GIS) je novou šancí archeologie. Z těchto zdrojů lze vytěžit zajímavé podněty pro archeologický výzkum, to je vyslovit hypotézy o probíhající lidské činnosti v krajině v průběhu času. Zajímavou možností je i srovnávání snímků z různých období (k dispozici je vojenský archív z II. světové války) a tak informace za počítačové podpory zpřesňovat a vyhodnocovat. Můžete uvést ještě další vaše pracoviště a projekty? Každý výčet příkladů je nebezpečný, neboť je neúplný. Zmínku by jistě zasloužily velké úspěchy týmu prof. Skaly, který se věnuje počítačové grafice, vizualizacím a virtuální realitě. Tento tým je zapojen do celé řady evropských projektů a podílí se i na výzkumných činnostech firmy Microsoft. Tradičně velmi dobrou úroveň mají výsledky v oblasti metodologie konstrukce (prof. Hosnedl), výpočtové mechaniky a simulací, které vedou ke spolupráci na vývoji nových výrobků.Velkým partnerem naší univerzity je společnost Škoda Auto Mladá Boleslav. Na této spolupráci se podílí jednak centrum vedené prof. Rosenbergem, ale i pracoviště fakulty elektrotechnické (prof. Pinker), fakulty strojní a fakulty aplikovaných věd. Tradičně vysokou úroveň má výzkum v oblasti matematických metod garantovaný osobnostmi světového významu prof. Drábkem a prof. Ryjáčkem. Zmínit ale musíme i regionální výzkum prováděný na fakultě ekonomické a úspěchy geomatiků vedených doc. Čadou v oblasti GIS a rekonstrukce operátu katastru nemovitostí. Kromě týmové práce, kterou charakterizovaly uvedené projekty, existují v některých disciplínách významné počiny jednotlivců a malých skupin pracovníků. Platí to v oblasti práva, pedagogiky (oceněná učebnice fyziky autorské skupiny doc. Raunera), práce doc. Mergla a dalších, antropologie (práce prof. Budila) či politologie (doc. Cabala).“ /sed/