Na sklonku října se v Bruselu uskutečnil summit představitelů EU28, jenž věnoval pozornost dalšímu ekonomickému rozvoji Evropy a pro konkrétní odvětví načrtl nové úlohy do roku 2030. Důležitým nástrojem při jejich realizaci budou operační programy podpory podnikání a inovací. Na otázky TT odpovídá Ing. Petr Očko, Ph.D., ředitel sekce fondů EU na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR: Pozornost podnikatelských kruhů, ale i představitelů akademické, vědecko- výzkumné a terciární sféry se v souvislosti s citovaným jednáním soustředila zejména na složitou problematiku rozvoje evropské energetiky a kooperace ve vědě a výzkumu. Proč? Byly snad obě sféry v minulém období podceněny? Nikoliv. Už třeba v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost se nemalá péče soustředila na problematiku inovativních aktivit, na propojení vazeb výrobní sféry na výzkum a vývoj, ale i na podporu snižování energetické náročnosti. ČR se aktivně podílí na realizaci strategie EVROPA 2020, na programech Horizont 2020, COSME aj. Disponujeme rovněž vlastní strategií mezinárodní konkurenceschopnosti ČR na roky 2012–2020 a v tomto výčtu i v konkrétních efektech by bylo možné pokračovat. Nově připravovaný Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (tzv. OP PIK) je zaměřen v první řadě na spolupráci vědecko- -výzkumných kapacit s průmyslem a službami ve snaze podpořit inovační aktivity u českých firem a institucí. Pokud se evropští lídři zamýšlejí, jak dále rozvíjet kontinentální ekonomiku, vědu a techniku, považuji to za přirozenou reakci na nové požadavky, které vygeneroval globální ekonomický vývoj a spolupráce členských států EU. Nikoho nelze v demokratické zemi nutit k absolutnímu souhlasu se všemi nápady a rozhodnutími exekutivy. Tedy ani nápady té bruselské. Na druhé straně nelze Evropské unii upřít snahu průběžně monitorovat a analyzovat konkrétní ekonomické a sociální situace. A úsilí hledat nové a účinnější nástroje k jejich řešení. Svět se dynamicky mění. Nereagovat, netransformovat dosavadní postupy – to by byl první krok k ustrnutí a k zaostávání. Je správné, že Evropa chce posílit své ekonomické a sociální kapacity, že má ambice rozvíjet high-tech obory a uspět v zostřujícím se konkurenčním prostředí na světových trzích. Současně nelze přehlédnout některé její letité problémy. Evropští lídři na posledním summitu museli dát zelenou k rozpracování nového balíčku ekonomických a energetických opatření. Co to bude vyžadovat konkrétně od nás? Nikdo nepopírá problémy okolo formování evropského energetického trhu a nezbytnost transformovat stávající fosilní energetiku a teplárenství. Některé negativní jevy, jako třeba růst cen energie, kritizuje jak evropský průmysl, tak řadoví občané. Nástup tzv. zelené energetiky se v některých členských zemích nepodařil a je provázen řadou organizačních, kapacitních i dotačních problémů. Nová Evropská komise se s tím nehodlá smířit. Na vzpomenutém říjnovém summitu byly podle mne přijaty náročné cíle. Jen stručně: EU28 chce do roku 2030 snížit emise nebezpečných skleníkových plynů o minimálně 40 % a posílit podíl výroby energie z AZE o nejméně 27 %. Členské země hodlají o 27 % posílit energetickou účinnost. Navíc do vzpomenutého roku 2030 postoupit i v propojování svých energetických soustav a dosáhnout tak minimální úrovně 15 %. Tyto i další konkrétní kroky si vyžádají nemálo úsilí, ale také prostředků. Není však vyhnutí. A to ani pro českou ekonomiku a v jejím rámci pro tuzemskou energetiku a teplárenství. Energetická náročnost řady průmyslových výrob i správních činností je u nás stále velká. Do klasické výroby energie a tepla zasahují stále vyšší ceny domácích i importovaných surovinových vstupů. Musíme proto aktivněji zavádět nové nízkouhlíkové technologie s nižší spotřebou energie. Více mobilizovat domácí zdroje, kupř. biometan. Neváhat už a ekologicky spalovat nerecyklovatelné odpady. Intenzivněji zavádět smart a off-grid systémy. Účinněji podpořit kogenerační procesy a kapacity. Zvládnout nové systémy a prostředky velkokapacitní akumulace energie. Modernizovat soustavy zásobování teplem, optimalizovat jejich provoz, snižovat ztráty tepla v rozvodech atd. Postupně vkládané investice, které do roku 2030 dosáhnou několika stovek miliard, nemůžeme směřovat pouze do prosté modernizace stávajících výrobních a distribučních kapacit. Souběžně je třeba posilovat jejich produkční a ekologické parametry. Mnohé z toho v sobě zahrnuje prioritní osa OP PIK s názvem Efektivní energie. Aby se nová rozhodnutí pozitivně projevila v praxi (a nejenom energetické), bude nezbytné učinit řadu změn i v dosavadním zaměření a konkrétních aktivitách vědecko-výzkumné a akademické sféry, v jejich ne vždy bezproblémových vazbách na výrobní praxi. Existuje vhodná platforma k nápravě? Ještě v této dekádě bude zapotřebí zabezpečit inovace vyšších řádů. Díky vědě a výzkumu zajistit viditelné efekty jak do domácí ekonomiky, tak za její hranice. Maximálně využít stávající infrastrukturu a prohloubit dosavadní kooperace průmyslu a výzkumu. Kupříkladu ve sféře působnosti klastrů bude nezbytné zformovat excelentní klastry, jež budou generovat tuzemským zájemcům kvalitní výstupy a úspěšně se zapojovat do mezinárodních projektů rámcového programu Horizont 2020. Nespouštět ze zřetele ani netechnické inovace nebo zavádění procesních a marketingových inovací. Více motivovat podnikatele k zakládání podniků prostřednictvím rizikového kapitálu a mikroúvěrů. Nabídnout dokonalejší poradenské služby (a to i pro začínající firmy) se znalostí mezinárodního prostředí a poradenské služby pro strategické řízení, management inovací aj. Často užívaný termín „posilování inovační výkonnosti podniků“ se neobejde bez zakládání a rozvoje podnikových výzkumných a vývojových center ve vazbě na jasně definovanou strategii firem. Musíme zvýšit efektivnost výrobních procesů a optimalizovat zavádění procesních a marketingových inovací. Pre-commercial public procurement (předkomerční zadávání veřejných zakázek) v inovacích nesmí být v tuzemském prostředí popelkou. Opomenout nelze ani komplexní ochranu duševního vlastnictví. Úkol zvýšit intenzitu a účinnost spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích nespočívá jen v další výstavbě vědecko-technických parků, obecné podpoře klastrů, technologických platforem, podnikatelských inovačních center či podnikatelských inkubátorů. Musíme lépe využívat již existující bázi. Účinněji aktivovat partnerství pro znalostní výměnu mezi podniky a univerzitami a sdílení poznatků mezi podnikovou a výzkumnou sférou. Zároveň je nutné vytvářet sdílené infrastruktury pro průmyslový výzkum, který je v tuzemsku i zahraničí velmi žádaný. EU28 do budoucna sází na znalostní ekonomiku. A to je velká šance i pro český výzkum a průmysl. /bs/