Covid-19 ovlivnil pohledy na pracovní prostředí v mnoha oblastech, průmyslové podniky nevyjímaje. Ty nyní obracejí svou pozornost k aplikacím pomáhajícím omezovat rizika nákazy, a tím pádem i ochromení výroby. Do hledáčku jejich pozornosti se dostává mimo jiné tzv. IoT for safety a další moderní technologie. Bezpečnost zaměstnanců je dlouhodobě prioritou mnoha průmyslových společností, s pandemií covidu-19 však získala nový rozměr. V posledních měsících musely průmyslové organizace přijmout řadu nových opatření ke zpomalení šíření nového koronaviru. Kromě požadavku na nošení roušek a dodržování alespoň dvoumetrové vzdálenosti všude, kde je to jen trochu možné, zavedli měření teploty, upravili směny s ohledem na minimalizace rizik šíření nákazy, a tak, kde to bylo možné, také urychlili procesy automatizace. Hlavním cílem pro výrobce je „mít zaměstnance, kteří se cítí v bezpečí“, uvedl Ben White, viceprezident pro korporátní rozvoj společnosti Taco Comfort Solutions, výrobce topných a chladicích zařízení, na webináři Brooking Institution. Rostoucí počet průmyslových organizací investuje do internetu věcí (IoT) a dalších technologií, jako je rozšířená a virtuální realita, s cílem chránit pracovníky. Zatímco ústředním bodem průmyslové technologie IoT (IIoT) byla doposud provozní efektivita, v současné době dominuje IoT pro bezpečnost. Senzory pomáhají s rozestupy Jednou ze strategií, jak zajistit, aby pracovníci dodržovali bezpečné vzdálenosti, je použití senzorů, které signalizují poplach ve chvílích, kdy se vyskytují příliš blízko sebe. Tyto senzory mohou také pomoci průmyslovým organizacím se sledováním rizikových kontaktů. Výrobci pro tento účel nasadili několik typů technologií, od různých nositelných senzorů po kamery vybavené schopnostmi počítačového vidění. Ford například testoval náramky RFID, které vibrují, když se přiblíží jiná osoba. Systém odesílá výstrahy nadřízeným, aby mohli vyhodnocovat dodržování předpisů. Technologie založené na senzorech, které monitorují vzdálenosti, se obvykle liší od technologií používaných pro sledování jiných aktivit. „Monitoring zaměstnanců vyžaduje větší přesnost než, řekněme, sledování montáže automobilu pohybujícího se po celém výrobním závodě,“ řekl David A. Horsley, profesor na Kalifornské univerzitě v Davisu. „U této aplikace pro sociální distancování se chcete dozvědět, kde se lidé nacházejí, a zajistit jejich rozestupy, řekněme, na vzdálenosti s přesností několika centimetrů,“ řekl Horsley, který je také hlavním technologickým ředitelem společnosti Chirp Microsystems. Také ostatní průmyslová odvětví používají podobné technologie k prosazování bezpečných vzdáleností mezi zaměstnanci. Například pekárna Göbecke v německém Lipsku vyžaduje, aby pracovníci nosili štítky s technologií Bluetooth komunikující s majáky v pekárně. Systém vydává poplašný signál, když je zaměstnanec po dobu delší než 15 s blíže než 1,5 m od kolegy. Sociální distancování zhruba 20 zaměstnanců, mezi nimiž jsou pekaři, cukráři a pokladníci, kteří v daném okamžiku procházejí prostorem, může být v malé pekárně náročné a bez pomoci zmíněné technologie jej nelze zajistit. Prostorová omezení jsou také typická pro mnoho továren a skladů. I když mnoho továren a skladů prošlo v posledních letech procesem automatizace, provoz těchto zařízení se bez lidského faktoru neobejde ani dnes. Senzory IoT mohou také „nepřetržitě sledovat kvalitu vzduchu během směn pracovníků“, říká Richard Howells, viceprezident pro správu řešení v SAP Digital Supply Chain. „Tyto snímače mohou sledovat teplotu, vlhkost a částice ve vzduchu, což by potenciálně mohlo zvýšit riziko přenosu.“
Vzdálený přístup Většina průmyslových organizací doposud spoléhala na fyzickou přítomnost pracovníků, nyní získává na popularitě koncept vzdálené práce nejen pro vedoucí, ale i další pozice. „Zjistili jsme, že lidé mohou dělat svou práci stejně dobře, někdy i lépe, z domova,“ řekl John White, III, senior viceprezident pro prodej OEM společnosti Taco Comfort Solutions. „Nevím, jestli někdy půjdeme na 100% práci z domova, ale myslím si, že do budoucna bude tato praxe pravděpodobně mnohem přijatelnější [pro výrobní] společnosti.“
Rozšířená realita a virtuální realita Mnoho výrobců převedlo určitý stupeň inženýrských a konstrukčních činností na formu práce na dálku. Tomuto procesu mohou pomoci technologie rozšířené reality (AR) a virtuální reality (VR). Sedm z deseti předních automobilových závodů například uvádí, že covid-19 je podle červencového průzkumu Grid Raster přesvědčil, aby plánovali nebo urychlili implementace AR a VR. Nejběžnější aplikací této technologie (podle 68 % respondentů) je virtuální automobilový design. Technologie rozšířené reality může také podporovat vzdálenou spolupráci, což umožňuje kolegům spolupracovat, řekněme, obsluhovat stroj, aniž by byli všichni ve stejné místnosti. Rozšířená realita se „stává velmi populární v podnikovém i průmyslovém světě,“ uvedl v on-line rozhovoru Inderpreet Shoker, hlavní analytik společnosti ARC Advisory Group.
Řízení přístupu na základě IoT Zajištění toho, aby byla pracovníkům ve výrobě minimalizována rizika nákazy nemocí covid-19, může být v rámci některých provozů vzhledem k nakažlivosti viru dosti náročné. Pracovníci mohli být viru vystaveni nejen setkáním s asymptomatickým kolegou, ale také prostřednictvím kapiček usazených na površích, jichž se běžně dotýkají. Tyto nástrahy mohou pomoci zvládat systémy řízení přístupu založené na IoT. Zaměstnancům umožní bezkontaktní vstup, a navíc mohou ve spolupráci s termovizními kamerami detekovat osoby se zvýšenou teplotou. Systémy inteligentního řízení přístupu dále nabízejí podporu pro automatizované dotazníky umožňující diagnostiku rizik nákazy covidem-19, které od zaměstnanců požadují prohlášení, že v poslední době nepřišli do styku s nikým infikovaným. Technologie řízení přístupu založená na chytrých telefonech může navíc pomoci prosazovat i zásady dodržování vzájemných odstupů. Inteligentní systémy kontroly přístupu mohou také umožnit správcům systému provádět a vynucovat změny plánů směn, aby se snížil počet zaměstnanců vstupujících do zařízení na úplné minimum, uvedl Kieran Hannon, hlavní marketingový ředitel společnosti Openpath. „V minulosti výrobci pořizovali systémy řízení přístupu využívající IoT především tam, kde bylo potřeba dbát zvýšených pravidel týkajících se bezpečnosti,“ řekl Hannon. Nyní má však větší prioritu funkce optimalizace ochrany zaměstnanců.
Autonomní vozidla, drony a roboty „Zájem o autonomní vozidla je opět na vzestupu, protože s nástupem covidu- 19 prudce pokleslo používání spolujízd a hromadné dopravy. Zájem o autonomní vozidla a drony však také roste v kontextu potenciálu vyvíjených technologií automatizovat některé funkce ve skladech a výrobních zařízeních,“ řekl Howells. Autonomní vozidla mohou pomoci zefektivnit správu zásob a testy zajištění kvality. Mohou také automatizovat vychystávání zboží z regálů skladu. Roste i zájem o robotiku a automatizaci. „Cílem robotizace a umělé inteligence je automatizace nejběžnějších a mechanických úkolů, které lidé dělají, aby se mohli soustředit na úkoly s vyšší přidanou hodnotou,“ řekl Howells. Nasazení těchto technologií ovšem může také snížit počet pracovníků, kteří musejí být fyzicky přítomni v průmyslových zařízeních. Podle Howellse však konečným cílem není eliminace lidských zdrojů. „Umělá inteligence a robotika člověka nevyloučí z procesu,“ řekl. „Lidé jsou a budou i nadále nejdůležitějším zdrojem a nejdůležitějším úkolem bude dát jim nástroje, které potřebují, aby mohli svou práci vykonávat bezpečně a efektivně.“ /BB/
