Analýza českého startupového prostředí přináší velmi nelichotivé, avšak nikoliv překvapivé výsledky. Pomohou její výsledky, respektive navazující opatření v podobě připravovaného startupového zákona situaci výrazněji změnit?
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) společně s agenturou CzechInvest, Úřadem vlády a Českou startupovou asociací připravilo analýzu českého startupového prostředí. Z této analýzy má vycházet startupový zákon, který snad konečně vytvoří přívětivé prostředí pro rozvoj začínajících firem v Česku a pro investory. „Byrokracie a neflexibilita jsou velkým nešvarem českého právního prostředí, se kterými se na MPO snažím postupnými kroky bojovat. Jinak tomu není ani u startupů, kde narážíme na zbytečná omezení bránící v jejich rozvoji. Proto jsme připravili analýzu startupového prostředí, ze které budeme vycházet při přípravě startupového zákona. Chceme, aby Česko vyhrávalo a aby startupy a rozvíjející se firmy zůstávaly u nás, ne aby se stěhovaly do zahraničí,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Studie vychází z odborné literatury, dotazníkového šetření s více než 200 startupy, případových studií zahraniční praxe a z hloubkových rozhovorů s pěti českými zakladateli startupů. A nevychází nijak lichotivě, ba ani překvapivě. Evropská ekonomika dlouhodobě zaostává za USA mimo jiné kvůli slabší výkonnosti technologického sektoru. V Česku nyní působí 167 startupů na milion obyvatel, zatímco evropský průměr je 201 a v USA 512. V regionálním srovnání pak například Estonsko dosahuje 843 startupů na milion obyvatel. „Analýza ukazuje, že klíčovým problémem českého prostředí je nízký počet vznikajících a rostoucích technologických firem. Startupy se potýkají zejména s vysokou daňovou a administrativní zátěží, právní nejistotou, omezeným přístupem ke kapitálu či chybějící regulací zaměstnaneckých akcií (ESOP). Naším cílem je současný stav změnit,“ říká náměstek ministra Štěpán Hofman, který se na proměně startupového prostředí podílí, a dodává: „Klíčovou roli bude hrát nový startupový zákon, který vytvoří atraktivní prostředí pro startupy a pomůže začínajícím firmám růst a využít jejich potenciál.“ „Řada českých startupů je úspěšných, ale rozvoj startupového prostředí brzdí nedostatečný právní rámec. Startupy potřebují mimo jiné flexibilní pracovní právo, možnost motivovat zaměstnance svými akciemi či rychlý přístup ke kapitálu už v počátečních fázích vývoje firem. Chystané legislativní úpravy odstraní zbytečné bariéry a zlepší investiční prostředí. Inspirujeme se úspěšnými příklady ze zahraničí, např. španělským startupovým zákonem, který výrazně zjednodušil podnikání inovativních firem a přilákal nové investice,“ uvádí Jan Michal, generální ředitel agentury CzechInvest. Ta koordinuje pracovní skupinu, která má přípravu zákona na starosti. „Jako velmi cenné na této analýze vnímám, že strukturovaně popisuje hlavní překážky a úzká místa, která brzdí startupy v jejich zakládání a růstu, a zároveň představuje možné cesty řešení. Navíc doplňuje zahraniční zkušenosti a evidenci. Jde o dokument, na kterém se dá stavět nejen příprava nového startupového zákona, ale celkově upgrade startupového a investorského prostředí. Proto věřím, že nová vláda na tuto práci naváže dotažením zákona i dalšími zlepšeními, aby Česko mohlo více využít svůj inovační potenciál,“ zdůrazňuje Martin Jiránek, předseda České startupové asociace. Strukturální problém české ekonomiky dokládá i fakt, že většina firem s vysokou tržní hodnotou stále působí v tradičních odvětvích. Startupy se přitom soustředí zejména na technologické sektory. Přesto ČR aktuálně nemá žádný startup, který by splňoval definici „inovativního startupu“ (firma založená za posledních 20 let, s patentem a valuací nad 100 mil. USD). Švédsko má 40 takových firem, Evropa celkem 979 a USA 2 725. Obdobná situace je v trendy sektorech: ČR má pouze 4 startupy s valuací nad 100 mil. eur, zatímco Švédsko 84, EU 1 768 a USA 4 156. To úzce souvisí i s nízkou úrovní investic rizikového kapitálu (VC — venture capital). V roce 2024 činily v ČR pouze 274 mil. USD (cca 25 USD na obyvatele). Ve Švédsku to bylo 2,7 mld. (255 USD/obyv.), v Německu 8,2 mld. (98 USD/obyv.) a v USA 193 mld. (567 USD/obyv.). Vedle navrhovaného startupového zákona, který má přinést např. daňové úlevy pro investory až do 50 % investované částky, snížení sociálních odvodů pro zaměstnance ve výzkumu a vývoji nebo možnost využití zaměstnaneckých opcí s daňovým zvýhodněním, mají hrát důležitou roli také programy MPO. Program The Country for the Future má do roku 2027 alokováno 850 mil. Kč na podporu technologických inkubací. Program TWIST s rozpočtem 5 mld. Kč podporuje výzkum a vývoj strategických technologií, jako jsou AI, polovodiče nebo kvantové technologie. „Cílem je, aby české firmy měly přístup k financím, mentoringu i know-how, které jim umožní růst a prosadit se mezinárodně,“ doplňuje náměstek ministra Štěpán Hofman. Výsledky studie tak podtrhují nutnost přijmout opatření, která startupovému ekosystému umožní více se přiblížit úspěšným inovačním ekonomikám Evropy i světa. Startupy nejsou jen zdrojem nových produktů a služeb, ale i tvorby vysoce kvalifikovaných pracovních míst a posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky. Zásadní nástroj představují také výše zmíněné ESOPy [employee stock option plan — programy umožňující zaměstnancům získat opční právo k nákupu akcií nebo podílů ve firmě za předem stanovenou cenu, obvykle s cílem dlouhodobé motivace, odměňování a zvyšování loajality — pozn. red.], prostřednictvím kterých si ČR udrží talenty a know-how. K novele o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele podala koalice i opozice ve 2. čtení pozměňovací návrhy, které oblast zaměstnaneckých akcií upravují. „Podařilo se nám prosadit změnu v podobě daňového odkladu a zrušení odvodu sociálního a zdravotního pojištění právě u ESOPu. Pokud chceme být konkurenceschopní, musíme nastavit jednoduchý, předvídatelný a férový ekosystém, a to bez zbytečných odvodů a s jasnými pravidly. Inspiraci hledáme mezi zeměmi, kde startupový zákon funguje jako motor růstu. Tím nabídneme firmám prostředí, kvůli kterému zůstanou v Česku,“ vysvětluje náměstek Hofman. /ok/
