Výstavba nového zdroje v Ledvicích má za sebou další rok nabitý událostmi

Dvě důležitá kolaudační rozhodnutí má za sebou výstavba nového zdroje 660 MW v Elektrárně Ledvice Skupiny ČEZ. První se týkalo nové chemické úpravny vod a druhé nového zauhlování. Pracovníci ze stavebního úřadu města Bíliny během řízení neobjevili žádnou závadu, která by zabránila vydání kladného kolaudačního souhlasu. Tím byla úspěšně završena třetí etapa výstavby nového zdroje, kterou projektový tým nazval „Uvolnění staveniště“. „Název vyplývá z toho, že obě původní provozní jednotky stály v místech, na nichž probíhá výstavba nového výrobního bloku. Protože chemická úpravna vody a zauhlování jsou nejdůležitější pro provoz stávající elektrárny, bylo nutné nejdříve vybudovat nová zařízení. Samozřejmě, že budou sloužit i potřebám nového zdroje,“ vysvětluje Karel Ludvík ze Skupiny ČEZ, zástupce vedoucího projektového týmu Nového zdroje Elektrárny Ledvice. Obě stavby podle něj proběhly poměrně rychle. POPRVE V ČESKE REPUBLICE: APLIKACE SPECIALNICH ČIŘIČŮ V případě chemické úpravny vody byly první zemní práce zahájeny v lednu 2008 a v červenci 2009 již zajišťovala ve zkušebním provozu dodávku upravené vody pro stávající provozované výrobní bloky. „Úpravna byla navržena tak, aby pokryla všechny požadavky na demivodu a chladicí vodu jak pro stávající bloky a nový zdroj, tak i pro dodávky tepla (v páře) pro města Teplice, Bílina a okolní průmyslové areály. Jako vůbec první v České republice jsou v ní použity aplikace čiřiče Actiflo, který se vyznačuje intenzifikací procesu čiření pomocí mikropísku,“ dodává k tomu Josef Marvan, koordinátor vodního hospodářství z projektového týmu výstavby Nového zdroje v Elektrárně Ledvice. ZAKŘIVENY DOPRAVNIK KOPIRUJE NOVOU CHLADICI VĚŽ Prakticky rok trvala výstavba nového zauhlování. První zemní práce byly zahájeny v únoru 2008. „Montáž technologie začala v červenci téhož roku a do března 2009 již zauhlování zajišťovalo zkušebně kompletní provoz všech tří bloků. I tato stavba má svou zvláštnost, a to atypický do půlkruhu zakřivený dopravník, který kopíruje novou chladicí věž,“ poznamenal dále Karel Ludvík. Dopravník má převýšení od 0 do 35 metrů a je 480 metrů dlouhý. Za hodinu dokáže na dvou pásech přepravit 2 x 300 tun uhlí. Pro nový zdroj bude dopravník teprve zbudován, přičemž bude schopen přepravit 2 x 750 tun uhlí za hodinu. MONTAŽNI PRACE PROBIHAJI PODLE PLANU „Uvedení obou zařízení do provozu nám umožnilo zahájit včas, tedy během loňského ledna, práce na stavební části hlavního výrobního bloku. V současné době je tak před dokončením hlavní nosná konstrukce kotle a probíhá také montáž vedlejších ocelových konstrukcí, spalinovodů a vzduchových potrubí, zásobníků surového uhlí a dalších částí. V hotové strojovně je již na své definitivní pozici uložen stator generátoru a již je namontován i kondenzátor. Postupně jsou dováženy z Plzně i jednotlivé části turbíny,“ uzavírá Karel Ludvík. V současné době se realizuje montáž hlavní a vedlejší ocelové konstrukce kotle, tlaková část kotle bude připravena k montáži počátkem příštího roku. Probíhá i montáž turbíny, ohříváků regenerace a potrubí ve strojovně. Hlavní část montážních prací je ovšem naplánována na rok 2011. NAROČNA OPERACE S PŘESNOSTI NA SETINY MILIMETRU V několikadenní poměrně náročnou a hlavně do detailu precizní operaci se přeměnila na začátku září závěrečná fáze dopravy statoru generátoru na jeho místo určení v Elektrárně Ledvice. Tam doputoval z německého Muelheimu na řece Rýnu. Vodní cestou se dostal do rakouského Lince, kde byl přeložen na speciálně upravený železniční vagón a následně byl přes Vídeň dovezen do elektrárny. Zde byl přeložen na podvalník a dovezen ke strojovně. „Holý stator generátoru váží 330 tun, s ochrannými štíty proti vnějším vlivům měl ovšem ještě o dalších 28 tun více. K nám byl dovezen 1. září, přičemž z Bíliny přijel po vnější elektrárenské vlečce, kterou jsme rovněž v rámci výstavby nového zdroje zrekonstruovali,“ říká Josef Zahradník ze Skupiny ČEZ, vedoucí projektového týmu výstavby Nového zdroje v Ledvicích. Jak dodal, v ten samý den se po zabezpečení transportu již nic nedělo. „Celý tým, v němž byli zástupci výrobce, generálního dodavatele, přepravní firmy a ČEZ, si totiž potřeboval po tak náročné cestě odpočinout a nabrat nových sil. Překlad statoru na podvalník a následně jeho doprava a vyzdvižení ve strojovně musela totiž sedět na setiny milimetru a dopustit se nějaké chyby by tak mohlo být osudové.“ Následující den, 2. září, byl stator generátoru za pečlivého vyměřování podložen jakousi obří paletou. Z této „palety“ byl vyzdvižen pomocí speciálního hydraulického zvedáku (opět rozhodovalo přesné měření po ukotvení lan) na speciální podvalník. „Ten měl na délku 26 a na šířku 3 metry. Zapřaženy do něj byly dva tahače Man. První v tahu a druhý na postrku. Celá souprava tak měla 50 metrů,“ poznamenal k tomu Milan Sedláček, specialista realizace investic elektro nového zdroje. FINALNI HMOTNOST FUNKČNIHO STATORU BUDE 380 TUN Tato přeprava ke strojovně si vyžádala další den. „Proto konečná fáze vyzdvižení statoru generátoru na turbostolici ve výšce 15,5 metru, opět pomocí speciální hydrauliky, proběhla až v sobotu. Na svém místě byl po poledni. Jsem rád, že celá operace proběhla v pořádku. Je lepší mít jistotu, než něco urychlit a pak mít obavu, že se dílo nemusí podařit,“ dodal Josef Zahradník. Generátor se skládá ze statoru a rotoru. Stator je jeho větší a tím pádem i těžší část. Je přitom hlavní součástí generátoru, v níž dochází k výrobě elektrického proudu vysokého napětí, které se vyvádí průchodkami do zapouzdřených vývodů. Po osazení všemi dalšími přístroji potřebnými k jeho provozu, jako jsou například chlazení, mazání, diagnostika a podobně, bude mít funkční stator finální hmotnost 380 tun. Druhou částí generátoru je rotor, sloužící pro vybuzení magnetického toku ve statoru. Ten je již dodán, přičemž jeho hmotnost je „jen“ 90 tun. S NOVYM ZDROJEM I NOVE PŘIVODNI POTRUBI Současně se stavbou původní ledvické elektrárny v roce 1964 bylo vybudováno přívodní potrubí říční vody do elektrárny. To je na konci své technické životnosti. Proto je pro provoz nového zdroje 660 MW nutná jeho výměna. Nové potrubí je speciálně ošetřeno zevnitř a tím je zajištěna jeho životnost po celou dobu provozu bloku nového zdroje. Největší těžkosti vznikly s výměnou potrubí pod silnicí, kde je řešena pomocí protlaků. Výměna přivaděče bude dokončena do konce letošního roku. ZAVĚREČNE RESUME Elektrárna Ledvice byla postavena v letech 1966 – 69. Původně měla 5 bloků, z toho čtyři o výkonu 110 MW a jeden o výkonu 200 MW. K 1. únoru 1994 byl ukončen provoz bloku č. 5 a k 31.12. 1998 skončil provoz blok č. 1 (200 MW). Tři bloky, s jejichž provozem se i nadále počítalo, pak prošly rozsáhlými úpravami. V letech 1992 – 94 byly u 110MW bloků č. 2 a č. 3 vyměněny turbíny, dále k nim bylo přistavěno odsiřovací zařízení a byly opatřeny dalšími zařízeními, která mají vliv na příznivé nízké hodnoty emisí plynů i prachových částic v ovzduší. Úplně byly například rekonstruovány elektroodlučovače a v roce 1995 zde byl nainstalován nový vyhodnocovací systém měření koncetrací znečišťujících látek v ovzduší. V letech 1996 – 98 proběhla generální oprava turbíny bloku č. 4 a výstavba fluidního kotle, zkušební provoz celého zařízení byl pak zahájen 1. listopadu 1998. Generální oprava čtvrtého výrobního bloku s fluidním spalováním proběhla v roce 2007, přičemž jejím hlavním cílem byla výměna dožité turbíny za teplárenský typ s vyšším teplárenským výkonem a s efektivnějším využitím celého bloku právě pro teplárenství. Během realizace nového zdroje budou všechny tři stávající bloky v provozu. Poté budou bloky č. 2 a č. 3 odstaveny. Čtvrtý bude provozován současně s novým zdrojem až do konce své životnosti. Záměr stavby nového zdroje v lokalitě Ledvice byl schválen v roce 2006. Následně se v roce 2007 podařilo pro nový blok získat státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny a bylo vydáno územní rozhodnutí pro výstavbu nové technologie spolu s demoličními výměry pro objekty, které musely být odstraněny. Tím byla výstavba nového zdroje fakticky zahájena. Ota Schnepp, mluvčí Skupiny ČEZ pro severní Čechy