V celé škále oborů lidské činnosti se dnes stává automatizace stále více běžným pojmem. A v duchu závěrů letošního Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu se může stát i jednou z cest, jak léčit světovou ekonomiku také ve smyslu kvalitativně vyššího způsobu života. U výrobních procesů je nejen jedním z faktorů snižování vlastních nákladů a prostředkem k osvobození člověka od pro něj nevhodného druhu práce, ale do popředí se dostává i vlivem obecného nedostatku kvalifikovaných pracovních sil. Podíváme-li se krátce do historie, tak za vpravdě úspěšný věk nasazování průmyslových robotů, podložený nadšením nad nově zaváděnou technikou, je možné považovat už období kolem roku 1985, kdy docházelo k širokému zavádění robotů do velkosériové výroby, zvláště v oblasti automobilové a elektrotechnické výroby. Až do počátku 90. let minulého století se počet instalovaných robotů každé tři roky přibližně zdvojnásobil. Od poloviny 90. let, kdy dochází k nasycení základních trhů, zaznamenávají světové statistiky krátké období poklesu. Na přelomu století však opět nastává vlivem vyšších parametrů robotů, nových systémů zpracování obrazu, nových způsobů řízení a možnosti dálkového monitorování procesů nárůst výroby robotů. Přes dobu recese kolem roku 2009 trvá doposud. V současné době je ve světě instalováno na 1,5 mil. těchto výrobních jednotek, pro léta 2016–2018 se uvažuje procentní růst kolem 12 %. Mnichovský veletrh Automatica, veletrh automatizace a mechatroniky, se koná od roku 2004 s dvouletou periodicitou a i přes ještě nepříliš dlouhou tradici, si pro svou konkrétní náplň získal neobyčejnou popularitu. Předkládá nejčerstvější informace nejen z komerční nabídky, ale i z výzkumu, výsledky řešení nových projektů, a to jak zaměřených na výrobní i obslužné procesy, servisní roboty, řídicí a ovládací prvky i senzory. A jak je tomuto veletrhu už léta vlastní, technologie Green Automatisation tu má skutečně zelenou. Vystavované exponáty z nejrůznějších oborů jsou vesměs novinky. Jednu věc mají ale společnou. Tou je v první řadě nutnost zajištění bezpečného provozu u všech nasazených systémů. Individuálních, hybridních, kooperačních i celých robotizovaných. U jednotlivých pracovišť řeší bezpečnost řada výrobců většinou cestou propojení řídicího systému stroje se soustavou senzorů, které při překročení bezpečnostních mezí vydávají impuls pro zpomalení nebo zastavení chodu robotů. A hned několik vývojových pracovišť se zabývá vývojem povlaku pro sítě taktilních senzorů s citlivostí, která by byla podobná dokonce citlivosti lidské kůže. Díky vyspělým senzorovým systémům dostává robot už i možnost vlastní autoregulace. Například Mitsubishi Electric ve spolupráci s Robotics Technology Leaders vyvinul v kombinaci se senzorovým systémem robot, který v reálném čase dokáže pohyb a dráhu svého ramena upravovat v reakci na změny prostředí. Přitom senzory řízené ovládání v reálném čase nevyžaduje ani žádné složité programování. A tak jak přibývají úvahy o dalším vyšším stupni automatizace, označovaném Průmysl 4.0, založeném na propojení digitalizovaných systémů prvků a sítí, nabývají na významu při větší hustotě robotizovaných a kombinovaných pracovišť už i celoplošné bezpečnostní systémy, platné pro provoz v celé hale nebo jiném objektu. Jedním z takových je např. systém s vhodným počtem kamer, doplněný programem schopným určité předvídavosti vzhledem k typu provozu. Kamery musí zachycovat veškeré dění a prostory haly, nesmí zůstávat žádné mrtvé úhly nebo rohy. Při překročení programem nastavených limitů vydává systém včasné varování, při krajním nebezpečí zazní nejen varovný tón, ale robot či jiné zařízení zpomalí svůj chod nebo se zastaví. Dalším takovým systémem může být soubor složený z projektorů a kamer, umístěných na stropě nebo stěnách haly. Projektory zobrazují na ploše haly bezpečnostní linie, přes které člověk nesmí vstupovat. Pokud k jejich překročení dojde, je takový pohyb zachycen kamerou, která vydá i impuls k omezení nebo zastavení pohybu robotů. K projekci bezpečnostních zón dochází modulovaným světlem, bez rušení jiným druhem světla, slunečním ozářením nebo opačně stínem nebo jinými vedlejšími světelnými efekty. I tady se dá způsob varování kombinovat s akustickými i optickými signály. A neopomíjejme na veletrhu Automatica 2016 servisní roboty, zvláště pak profesionální servisní roboty, s kterými počítá jak program Průmysl 4.0, tak i nevýrobní a sociální sféra. S vysokou přesností přebírají složité úkoly, doposud nerealizovatelné a díky stereovizi a 3D senzorům jsou schopné osahat prostor kolem sebe, aniž by bylo nutné používat komplikovaných bezpečnostních bariér. Prostřednictvím senzorů a aktuátorů, pomocí nichž jsou spojené s okolním světem, vytvářejí pak systémy, které jsou stále více zasíťovány navzájem i s internetem. Internetem věcí, který do budoucna propojí v síti, bez ohledu na místo, všechny přístroje a roboty automatizovaného výrobního řetězce. Tematický záběr a různorodost servisních robotů jsou natolik rozsáhlé, že jen ponoření do některého z nich, ať už jsou to roboty ve zdravotnictví, různých službách, včetně pečovatelských nebo třeba jen roboty pro domácnost, přesahuje možnosti tohoto článku. S podstatnými novinkami, tak jak je veletrh přinese, bude TT seznamovat průběžně. Pokud jde o spíše organizační otázky, pak informace k připravovanému veletrhu lze získat na adrese www. automatica-munich.com/de/ nebo na www.expocs.cz brněnské s. r. o. Expo-Consult+Service, která Mnichovské veletrhy v České republice zastupuje. Ta navíc poskytuje pro veletrh řadu užitečných služeb včetně ubytovacích při příznivé ekonomické relaci. /jš/
