Zástupci společnosti Tempus Libri
a Národní knihovny ČR podepsali
koncem června smlouvu pro výhradní
práva na faksimilaci významné
kulturní památky – Vyšehradského
kodexu. Jde o jednu z našich nejstarších
písemných památek; podle
historiků má podobný význam jako
české korunovační klenoty.
Mimořádně ikonograficky bohaté
latinské evangelistarium psané
na pergamenu je datované do druhé
poloviny 11. století. Naprostou
většinu rukopisu napsal jeden písař.
Desky jsou potaženy tkaninou s vyšitými
zelenými rozvilinami s lístky
a kvítky. Zadní deska Kodexu je rovněž
potažena látkou, na kterou je přišita
mandorla s trůnícím a žehnajícím
Kristem.
Kodex vznikal od 70. let 11. století
a byl dokončen k příležitosti korunovace
Vratislava II. v roce 1086. Od
té doby byl uložen na Vyšehradě.
Možná od roku 1228, kdy proběhla
v Praze další královská korunovace,
byl pak uchováván u katedrálního
kostela sv. Víta (na zadním přídeští je
rukou 13. století poznámka De Wisegrad).
V 17. století byl z jeho knihovny
přenesen do knihovny rodiny
Dlouhoveských. V roce 1613 jej patrně
ještě uložili na Pražském hradě (zápis
na f. 24r uvádí jméno malíře Daniela
z Květné a letopočet 1613 – tento
malíř snad renovoval některé obrazy
rukopisu a v l. 1612–1614 se podílel
i na opravách a doplnění výzdoby svatováclavské
kaple katedrály sv. Víta).
Do Dlouhé Vsi jej snad odvezli roku
1619, aby byl uchráněn před kalvíny.
V roce 1728 doputoval do knihovny
Arcibiskupského semináře v Praze,
nyní je v Národní knihovně.
Podle zástupců společnosti Tempus
Libri budou i tentokrát při faksimilaci
využity nejmodernější digitální
technologie. Faksimile Vyšehradského
kodexu vyjde v limitovaném
nákladu 199 výtisků. /čej/
