Vyrobit diamant není snadné. Jak říká australská badatelka Jodie Bradbyová z Australian National University (ANU), příroda na to obvykle potřebuje miliardy let, během nichž postupně vznikají diamanty z uhlíku v hloubce kolem 150 km pod zemským povrchem za působení teplot kolem 1 000 °C a vysokých tlaků. Věrně napodobit procesy podílející se na přirozeném vzniku diamantů v zemské kůře je velmi obtížné a také dosti nepraktické. Jak se ale ukazuje, pro jejich výrobu existují i jiné možnosti. Bradbyová a její kolegové z ANU nečekaně zjistili, že je možné vyrobit diamant a spolu s ním také lonsdaleit, další zajímavý typ uhlíkového minerálu, který se nachází v místech dopadu velkých meteoritů, čistě s využitím velkého tlaku. Ukázalo se, že pro výrobu diamantu a lonsdaleitu postačí pokojová teplota, pokud na materiál současně působí tlak, jaký podle vyjádření výzkumníků zhruba odpovídá tlaku špičky nohy baletky, která by měla na ramenou 640 slonů afrických. Badatelé následně použili pokročilé metody elektronové mikroskopie k tomu, aby analyzovali vytvořené minerály. Ukázalo se, že novým postupem vznikají drobné žíly lonsdaleitu, uvnitř kterých se objevují diamanty, jako ostrovy v řece. Tato pozorování přispějí ke zdokonalení výrobního procesu. Lonsdaleit krystalizuje v hexagonální soustavě, a má tedy v porovnání s diamantem poněkud odlišnou strukturu. Měl by být ještě tvrdší než diamant. Podle Bradbyové má tato forma uhlíku velký potenciál, například pro těžaře, kteří se musejí prokopávat skrz velmi odolné horniny. Dlouhodobým cílem výzkumného týmu je především výroba lonsdaleitu, která by měla praktické využití. /sm/
