Na opačné straně mezinárodních
trhů a velkovýroben
pelet jsou domácí
regionální trhy. Ve většině
oblastí světa jsou velmi roztříštěny.
Menší podniky svým počtem výrazně
převyšují podniky s větší kapacitou.
Malé podniky využívají zbytků z pil
v jejich okolí anebo jsou integrovány
přímo s pilou. Avšak vzhledem k velmi
častým výkyvům v poptávce dřevních
produktů a v dodávkách řeziva
pro stavebnictví a na jiné trhy, mnohá
z těchto zařízení na výrobu pelet často
neběží na plnou kapacitu svých produkčních
možností.
Tato situace byla velmi častá především
během hospodářského poklesu
v minulých letech. V některých
regionech to trvá doposud. Výroba
všech dřevních produktů se snížila.
Proto bylo na trhu dostupné i menší
množství dřevních zbytků. V kontextu
těchto skutečností v letech 2008-
2009 se značné množství peletáren
se zaměřením na domácí trhy dostalo
do existenčních problémů. Je zřejmé,
že v současné době může být obtížné
se v určitých regionech na trhu udržet.
CENY PELET
Technologie výroby, požadavky
na kvalitu pelet, tržní prostředí i konečná
cena se liší pro různé třídy pelet.
Domácí trhy s peletami jsou obvykle
trhy regionální a stejná situace
se očekává i do budoucna. Na těchto
trzích se očekává průměrné zvyšování
cen závislé na standardních ekonomických
faktorech (inflace), na růstu
cen vstupů i zvyšujících se cen za jiné
druhy energií a paliv. Největší počet
obchodů se bude i nadále odehrávat
na evropských trzích.
Ceny průmyslových pelet v mnohém
kopírují ceny komodit a nezávisí
tolik na regionálních cenových fluktuacích.
Tyto ceny zůstanou relativně
stabilní. Předpokládá se však, že velké
množství dodávek přijde na trh z nových
oblastí, zatímco dotační pobídky
v Evropě společně s těmito dodávkami
zvýší poptávku. Zároveň budou působit
jako jakýsi strop cen, které budou
spotřebitelé pelet ochotni zaplatit.
Velikost a další růst trhu s peletami
silně závisí na politické vůli EU i jednotlivých
států, na obecné podpoře
„zelené“ energetiky a na souvisejících
dotačních pobídkách.
Tyto pobídky jsou v současné době
příznivé v zemích jako jsou Nizozemsko,
Dánsko, Belgie, Rakousko, SRN
nebo Velká Británie. Kromě toho závisí
poptávka na výši garantovaných výkupních
cen, resp. zelených bonusů a jiných
podpůrných systémů pro energii
z alternativních zdrojů, které ovlivňují
konkurenceschopnost tohoto paliva. To
je zejména případ států, kde velká část
poptávky pelet pochází z rezidenčního
sektoru, kupř. v SRN a v USA.
Existují také určité náznaky toho,
že se uživatelé průmyslových pelet
začínají vymezovat oproti hlavnímu
proudu a staví svá vlastní zařízení
na výrobu pelet v oblastech s vysokou
dostupností biomasy, kupř. společnosti
RWE nebo Vattenfall. To jim
může zajistit lepší kontrolu nad dodavatelskými
řetězci. Dodávky samotné
to ale nezabezpečí. Kromě toho se
mnoho malých výrobců pelet začíná
integrovat pro lepší kontrolu vlastní
distribuce anebo se spojují s jinými
výrobci pelet, aby alespoň regionálně
zvýšili svůj strategický podíl na trhu.
To ukazuje na známky pozitivního
zrání trhu, i když na většině trhů zatím
pelety nedosáhly bodu, kdy se stávají
důležitou energetickou komoditou,
vzhledem k rozdílnému stupni kvality
a relativně krátkodobé historii výroby.
Producenti se budou ve vlastním zájmu
snažit udržet ceny na co nejnižší
úrovni. Proto bude i nadále nezbytné
hledat způsoby, jak zlepšit efektivitu
a zvýšit produktivitu na stále více
konkurenčním trhu s peletami.
Ing. Vladimír Stupavský
Klastr Česká peleta
