Ukončením výstavby větrného parku BARD Off shore, zhruba 100 km před ostrovem Borkum, začal v Německu věk eolických velkoelektráren na moři: 80 jednotek už vykazuje výkon 400 MW, což je dostatečná kapacita pro zásobování 400 000 domácností proudem. „BARD Off shore 1 je nejpůsobivější pionýrský projekt mladého průmyslu, který má potenciál hrát dlouhodobě důležitou úlohu v energetickém mixu,“ řekl spolkový ministr hospodářství Philipp Rösler. BARD Offshore 1 je zatím také největší větrný park, který byl dokončen v Severním moři a jenž disponuje fungujícím napojením na síť. Část zařízení dodává proud na pevninu již od roku 2010. Nyní byl dokončen poslední úsek. Předtím spolková vláda v Severním moří podpořila malý výzkumný park Alpha Ventus. Byl zprovozněn před 3 lety.
KONCEM ROKU SPUSTÍ DALŠÍ VĚTRNÝ PARK BARD Off shore 1 vstupuje do energetické soustavy s několikaletým zpožděním. Za šanci stát se č. 1 mezi komerčními parky off shore v Severním moři vděčí smůle ostatních stavbařů. Oldenburskému energetickému koncernu EWE se podařilo zhotovit svůj větrný park Riff gat dříve. Jenže kvůli nálezu munice z dob války na mořském dně se provozovatel sítě Tennet dosud snaží propojit 30 větrných zařízení Riffgat s pevninou. V EWE doufají, že se jim podaří zprovoznit do konce roku alespoň druhý velký větrný park v Severním moři. V Baltském moři vyrábí energetický koncern EnBW proud již od roku 2011, a to na svém eolickém parku BALTIC 1. S 21 jednotkami o celkovém výkonu zhruba 48 MW se však jedná o relativně malý zdroj. Kvůli značně větší vzdálenosti od pevniny a větších hloubkám vody je výstavba větrných parků off shore v Severním moři spojena s vyššími náklady a většími riziky. Po plném zprovoznění BARD Off shore 1 bude v příštích měsících následovat celá řada startů obdobných projektů. V současnosti je 7 větrných parků ve výstavbě a většina z nich by mohla být připojena do sítě už v příštím roce.
ÚČAST STŘEDNĚ VELKÝCH PODNIKATELŮ Výstavba větrných parků offshore je ostře kritizována protagonisty decentrálního zásobování energií v Německu. Výstavba velkých výrobních kapacit hodně vzdálených od spotřebitele není pouze drahá. Zároveň je to návrat do časů centrálního zásobování energií prostřednictvím velkých koncernů. Naproti tomu: na výstavbě větrných parků off shore se podílejí také městské podniky a středně velcí podnikatele. Kupříkladu v současné době staví městské konsorcium Triangl větrný park off shore Borkum II s 80 větrnými věžemi. Firma Windreich AG podnikatele Willi Balze dokončuje Global Tech 1. Pokroky vykazuje rovněž Helgoland- Cluster, který spojuje tři větrné parky Amrumbank West, Nordsee Ost a Meerwind Süd/Ost. Siemens AG zprovoznila (sice s ročním zpožděním) 1. stanici pro spojení severomořského parku Helwin 1 před Helgolandem. K předním finančním investorům v branži patří kupř. Blackstone, ale i velké energetické koncerny E.ON a Vattenfall. V I. fázi výstavby (do roku 2017) by v Severním moři mohlo fungovat 708 větrných zařízení s celkovým výkonem 2940 MW. Jen pro srovnání: velká uhelná nebo jaderná elektrárna má výkon zhruba 1000 MW.
INVESTICE PRO BARD SE NEVYPLATÍ „S instalací naší platformy na moři jsme úspěšně zvládli kritickou část projektu,“ řekl Karlheinz Springer, šéf příslušné divize Siemens. Proud z větrného parku před Helgolandem bude na 10 000tunové platformě pro transport na pevninu převeden na stejnosměrný proud. Ve stanici na pobřeží se znovu změní na střídavý proud. S tím spojené problémy (jakož i průtahy s tímto větrným parkem a obdobně plánovanými zařízeními) stálo v roce 2012 Siemens hodně peněz a prognózu zisku. Naopak firmě Bard se projekt v Severním moři vyplatil. Získala image německého průkopníka v branži eolických parků off - shore a dobře zhodnotila i přijatou strategii vyvinout ve vlastním domě vše – od turbíny až po loď .
SPOLKOVÁ VLÁDA SE MÁ POSTARAT O INVESTIČNÍ BEZPEČNOST Po prvním úspěchu má nyní větrná branže off shore starosti o další následné zakázky od roku 2017. Roky trvající průtahy při napojení na síť u pilotních projektů znejistily investory. Kromě toho se finanční podporovatelé obávají (kvůli evropské finanční krizi) i tzv. clusterových rizik. Ty fixují velké fi nanční obnosy na jednotlivé projekty. /ag/ Zdroj: Die Welt