Německo-švýcarský vědec Michael
Grätzel získal nejštědřeji dotovanou
cenu v oblasti nových technologií. Za
své převratné solární články na bázi
barviv mu finská prezidentka Tarja
Halonen předala Cenu Milénia dotovanou
částkou 800 000 eur.
Své solární články na bázi barviv,
které lze vyrábět podstatně levněji
než běžné křemíkové články, poprvé
demonstroval před 15 léty. Mimo
jiné zaujaly i tím, že jsou pružnější
a mohou se integrovat do ohebného
podkladu a stavebních dílců. V současné
době lze (díky již III. generaci z tzv.
Grätzelových článků) vyrábět okna
osazena levnými mobilními články, jež
dodávají proud.
Michael Grätzel (1944) působí jako
profesor chemických technologií na
Polytechnice v Lausanne. Na Cenu
Milénia udělovanou jednou za dva roky
byl navržen společně se Sirem Richardem
Friendem a Stephenem Furberem
z Velké Británie.
Grätzelovy solární články fungují
pomocí přírodních barviv z ostružin.
Stejně jako zelený chlorofyl u fotosyntézy
polykají energii slunečního světla
a následně uvolňují elektrony.
Podle prezidentky finské Akademie
technologií Ainomaiji Haarla: „Největší
překážkou při využívání solární energie
byla až dosud její cena. Grätzelův
vynález sehraje s určitostí významnou
roli v cenově výhodných a velkoplošných
řešeních.“
Cena Milénia byla poprvé udělena
z iniciativy finské vlády v roce 2004
britskému fyzikovi Timu Berners-Lee,
vynálezci World Wide Web. V roce
2006 ji získal Japonec Shuji Nakamura
za vynález energeticky šetrných svítidel
LED. V roce 2008 byla přiřčena americkému
doktoru biomedicíny Robertu
Langerovi, který mj. vypěstoval umělé
tkáně. /eb/
