VYBÍRÁME ZE ZAHRANIČNÍHO TISKU : Nanofilm chrání umělecké poklady před plísněmi

Když plísně napadnou knihy nebo staré tisky a rukopisy ošetřují je odborníci kvůli záchraně s pomocí jedovaté chemie. Nová nanotechnika nyní nabízí alternativu. Archeologické nálezy, papyrusy, kůže nebo vlna mají být napříště chráněny před plísněmi a bakteriemi. Skupina egyptských a německých odborníků v Halle vyvinula novou konzervační technologii. Ochrannou vrstvu tvoří pro lidské oko neviditelné částečky. Touto metodou se poprvé ve světovém měřítku spojily droboučké stříbrné částečky s plastovými nanovlákny, vysvětluje Georg H. Michler, předseda představenstva Institutu polymerů univerzity v Halle. Metoda, která je již patentovaná, je výsledkem dvouletého výzkumného projektu Německé akademické výměnné služby. Napadení knih nebo textilií plísněmi se dosud dalo zastavit pouze ošetřením jedovatými chemikáliemi nebo radioaktivním ozařováním. „Naproti tomu je nová technologie lehce proveditelná a prostá jedů,“ tvrdí fyzik, jehož tým spolupracoval na projektu s National Research Centre z Káhiry. NANOVLAKNA BRANI RŮSTU Nyní používaná nanovlákna z plastu jsou tisíckrát tenčí než lidský vlas, a lidským zrakem nepostihnutelná. „Krycí vrstva z nanovláken funguje jako neviditelná ochranná kůže, přičemž se vzhled předmětů nezmění,“ říká Jörg Brandt, primář ortopedie Univerzitní kliniky v Jeně, který se na výzkumu podílel, protože postup by mohl být zajímavým i pro medicínu, například pro antibakteriální provrstvení implantátů. K ochraně papyrusů spojili vědci plastová nanovlákna, tzv. polymerová nanovlákna s nanostříbrnými částečkami a dalšími dílečky. Předtím se uskutečnily laboratorní testy na nejrůznějších kulturách bakterií a plísní. „Když je podíl stříbrných částeček na odpovídající výši, zabrání skutečně růstu mikroorganismů,“ shrnuje Matthias Dürr z Institutu hygieny univerzity v Halle. Nyní se v zásadě může krycí vrstva z nanovláken nanášet na všechny nálezy a umělecká díla z organických materiálů. „Plastový roztok se vytlačí vstřikovací trubicí, pomocí elektrického pole o napětí 20 000 V se ztenčí na méně než tisícinu své výchozí tloušťky a jako nanovlákno se nastříká na povrch,“ vysvětluje technologii egyptský chemik Ashraf Asran. Prvý praktický test uskutečnili vědci v lednu v káhirském Egyptském muzeu. Filigránní nanosubstancí provrstvili list papyrusu barevnou kresbou. „Testovacím papírem byl samozřejmě moderní kus papyrusu, a nyní již víme, že to funguje,“ tvrdí vedoucí vědeckého týmu. V současné době probíhají další dlouhodobé testy na Univerzitě v Halle. „Jsou to pokusy s využitím urychlených podmínek stárnutí,“ dodává Michler. „Cílem je potvrdit, že sterilizační nanovrstva se postupně po několika desetiletích zcela beze zbytku rozpadá.“ Po ukončení všech testů plánuje skupina vědců uspořádat na podzim vědeckou konferenci v Káhiře s cílem představit odborné veřejnosti, zejména egyptské, celý proces nanášení substance nanovláken. Velkou měrou se mají tímto způsobem ošetřit především několik tisíciletí staré papyrusy uložené v Egyptském muzeu. /eb/ Zdroj: Welt online VYBIRAME ZE ZAHRANIČNIHO TISKU