Dosud neznámému atmosférickému
úkazu jsou vědci na stopě díky
vesmírnému teleskopu Fermi. Mohli
prokázat, že bouřky nevytvářejí
pouze hromy a blesky.
Hromy a blesky jsou běžnými doprovodnými
úkazy bouřek. O tom, že
nebeské divadlo nabízí víc, mohli nyní
prokázat američtí vědci pomocí vesmírného
teleskopu Fermi. Našli náznaky
paprsků antihmoty, které z mraků
vystřelují do vesmíru. Své výsledky
vědci představili nyní na jednání American
Astronomical Society.
Teleskop Fermi, který startoval v roce
2008, měl pátrat po gama záření z hloubek
vesmíru. Za zdroje této energeticky
nejbohatší formy světla se považují černé
díry nebo speciální exploze hvězd, tzv.
hypernovy. Ovšem také země se nachází
v dosahu Fermiho Gamma-Ray Burst Monitoru
(GBM); od svého startu registruje
zařízení celkem 130 terestrických blesků
gama záření (TGF = Terrestrial Gamma-
Ray Flash), krátké výbuchy gama záření
do bouřkových mraků, k nimž dochází
podle odhadů vědců asi 500krát za den.
Mimořádný zájem vzbudili u vědců čtyři
případy, při nichž Fermi zaregistroval záření
gama, přestože se jednalo o příliš vzdálené
bouřky, než aby mohl zaznamenat
tyto údaje. Například 14. prosince 2009,
když se Fermi vznášel nad Egyptem,
zatímco se 4000 kilometrů daleko rozpoutala
bouře nad Zambií. Přestože se
atmosférická bouře nacházela daleko
od Fermiho horizontu, teleskop zaznamenal
gama záření.
Pro Josepha Dwyera z floridského
Institutu of Technology je toto pozorování
jasným odkazem na přítomnost
antihmoty. Působením TGF vznikly
v mracích ultra rychlé elektrony, jakož
i jejich protějšky, pozitrony. „Tyto
částečky se pohybují podél zemského
magnetického pole a narazí přitom
na teleskop,“ tvrdí vědec.
Dojde-li ke kontaktu mezi částečkami
hmoty a antihmoty obě se vyruší,
při čemž vzniká záření gama. Bylo to
právě záření, které Fermi registroval,
a z něhož výzkumní pracovníci mohli
usoudit, že se jedná o antihmotu.
„Tyto signály jsou prvními přímými
důkazy, že bouřky mohou vytvářet záření
antihmoty,“ tvrdí Michael Briggs
z výzkumného týmu GBM. A jeho kolegyně
Illana Harus z týmu Termu, který
spadá pod NASA, dodává: „Fermi
se v posledních třech letech osvědčil
jako nástroj průzkumu vesmíru. Nyní
máme důkaz také pro to, že jej lze nasadit
i pro méně vzdálené úkazy.“
/eb/