Vstřikování plastů...

Dalším významným krokem je, že téměř po dvouleté diskusi byly připraveny a vládou schváleny tematické priority VaV - tak zvané Dlouhodobé základní směry výzkumu a vývoje. Mezi ně byly zařazeny: 1. Biologické a ekologické aspekty udržitelného rozvoje 2. Molekulárně a buněčně biologické přístupy v biomedicíně, biotechnologii, potravinářství a šlechtění 3. Podpora dlouhodobě udržitelného zajištění energetických zdrojů 4. Materiálový výzkum 5. Výzkum pro konkurenceschopné strojírenství 6. Informační společnost 7. Bezpečnostní výzkum Definování těchto DZSV a jejich schválení vládou neznamená, že financovány budou pouze tyto oblasti, financování VaV mimo tyto směry bude i nadále probíhat podle stávajících pravidel. Předpokládá se, že do oblasti definovaných priorit by mělo směřovat asi 20 % prostředků z rozpočtu pro výzkum a vývoj, uvedená tematika by měla být v programech upřednostňována. V roce 2006 začíná i Národní program výzkumu II., u něhož je kromě jiného přínosem, že nebude financován z 22 rozpočtových kapitol, ale pouze ze dvou (MŠMT a MPO). Jako velmi příznivý trend je třeba ocenit, že prostředky na VaV rostou. Cíl Lisabonské strategie 3% HDP do VaV je sice ještě vzdálen, ale nárůst prostředků je významný. Pro rok 2006 je schválen nárůst 1,7 mld. Kč, pro rok 2007 4,2 mld. Kč, přičemž většina tohoto nárůstu - 80 % - bude věnována účelovým prostředkům, se zdůrazněním projektů spolufinancovaných realizační sférou, tedy projektů o jejichž výsledky někdo projevuje skutečný zájem. Zde je třeba ocenit aktivity RVV. Významnou pozici v prioritách ČR i EU zaujímá materiálový výzkum. V připraveném DZSV "Materiálový výzkum" se konstatuje, že materiálový výzkum je nutnou podmínkou zvýšení výkonnosti a konkurenceschopnosti všech oblastí českého průmyslu, obchodu i zdravotnictví. Bez vývoje nových materiálů a metod zkoumání jejich vlastností není možný ani další rozvoj strojírenství, informačních a komunikačních technologií, ani pokrok v biologických a lékařských vědách. Zevrubná SWOT analýza stavu materiálového výzkumu v ČR ukázala, že podporu výzkumu ze SR je třeba zaměřit na vybrané nové materiály z kategorií, ve kterých již ČR dosahuje minimálně evropské úrovně a které mají i více či méně přímou návaznost na průmysl v ČR. Z tohoto pohledu se jeví jako perspektivní materiály pro konstrukce v extrémních podmínkách (vysoké tlaky, vysoké i velmi nízké teploty), dopravní systémy (jak pozemní, tak letecké), pro klasickou, jadernou, solární a chemickou energetiku. Vzhledem k významu sektoru elektroniky je podstatné zabývat se materiály pro klasickou i molekulární elektroniku, mechanické systémy, optoelektroniku, fotoniku a spintroniku. Pro dosažení žádoucí kvality života členů společnosti má zásadní význam výzkum nových materiálů pro lékařství, biomedicínu a farmacii, jakož i pro informační a komunikační technologie (nové typy senzorů, pamětí a displejů). Do těchto priorit byly zařazeny i polymerní materiály a kompozitní materiály s polymerní matricí. Opomenout nelze ani syntézu anorganických, organických a polymerních látek, která má v ČR velkou tradici. Vývoj nových materiálů a jejich výrobních technologií bude základním předpokladem pro aplikace s vysokou přidanou hodnotou, zejména v technice a v lékařství. Nanostruktury uspořádané do mesoskopických a makroskopických celků budou plnit mnoho různých funkcí, budou schopné se samy sestavovat, adaptovat, vyvíjet, replikovat a opravovat. Tyto materiály nazýváme inteligentními materiály nové generace. Cílem DZSV materiálový výzkum musí hlavně být zjištění znalostních a technologických předpokladů pro rozvoj především průmyslových oborů hospodářství ČR, i když nové materiály nacházejí a budou nacházet, jak bylo zmíněno, použití např. v lékařství, či v jiných oblastech života společnosti. Na druhé straně musí být podpořen i výzkum ve vybraných směrech, kde je cílem získávání zcela nových poznatků aniž by bylo přesně známo jejich ekonomické využití, jakož i procesy přenosu těchto poznatků do průmyslové či medicínské praxe. Výzkum v oblastech, které z ekonomických důvodů nelze rozvíjet samostatně, se musí opírat o mezinárodní spolupráci. Zanedbání materiálového výzkumu, zejména vývoje technologií přípravy materiálů, by zcela znemožnilo ČR konkurovat na světových trzích, zejména v oblastech sofistikovaných technologií. Je jistě potěšující, že materiálová problematika zaujímá mezi prioritami významné postavení. Materiáloví inženýři se proto o svoji budoucnost nemusí obávat. Věřím, že v příspěvku naznačené příznivé trendy a široké pole aktivit v oblasti nových materiálů a technologií budou realizovány, že mezi priority vlád zůstane zařazeno vzdělání, výzkum a vývoj a že tyto priority nebudou zůstávat pouze v prohlášeních a deklaracích. Trendy nastoupené v EU i v ČR to podporují. Konkurenceschopnost naší ekonomiky je na tom přímo závislá. Jsem přesvědčen, že i tato konference a její výsledky výrazně podpoří naznačené trendy. . PROF. ING. PETR ZUNA, CSC. PREZIDENT INŽENÝRSKÉ AKADEMIE ČR, ČLEN RADY PRO VÝZKUM A VÝVOJ