Laboratoř sypkých hmot nabízí novou šanci rozvoji oboru mechanických procesů, v tradiční české oblasti exportu investičních celků. Odborná veřejnost má představu jak složité je optimální navržení drtičů, třídičů, skladovacích systémů a dopravních tras pro sypké hmoty. V Laboratoři sypkých hmot jsme připravili pro praktické nasazení v podmínkách průmyslu i výzkumu novou metodu návrhu a vývoje strojních zařízení, dokonce i simulace průběhu mechanických procesů z hlediska optimální stavby strojních celků. Dalším hlediskem vývoje inovovaných strojů je důležité hledisko kvalitativních parametrů produktu, to je sypké hmoty, podrcené horniny, skladované suroviny (granulometrie a morfologie částic, frikčních procesů atd.). Po mnohaletém výzkumu a ověřování platnosti matematických modelů byl vytvořen systém ověřovacích principů tak, aby každý krok matematického modelu mohl být ověřen a správně interpretován. Těmito kroky je zcela zásadně zvyšována účinnost metody modelování a simulací DEM. Systém vývoje a výzkumu nových principů je připraven pro průmyslové nasazení a ověřen v pilotních projektech. Laboratoř sypkých hmot VŠB-TU Ostrava otevírá prostor firmám, které už vnímají nutnost inovace svých produktů a nechtějí ztratit kontakt se stavem techniky. Moderní trendy výzkumu a vývoje strojních celků reprezentované v současnosti v oblasti mechanických procesů metodou DEM budou udávat směry rozvoje, zvyšovat funkčnost a energetickou účinnost aplikovaných strojních principů. Jako příkladné řešení se uvádí užití metody DEM na příkladu vývoje optimalizované kontaktní plochy u korečkového elevátoru. Ukazuje na pragmatismus a úspory času i nákladů při zhotovení prototypu. Na obrázku je jednak simulace DEM v okamžiku vysypávání hmoty z korečku do výsypky, kde sypká hmota opouští postupně koreček, mění svůj objemový tvar, částečně padá do výsypky, částečně víří v protiproudu vzduchu a částečně naráží do stěny korečkového elevátoru. Jednak je v druhé části vidět zachycení průběhu děje vysokorychlostní kamerou PIV s možností celkové analýzy probíhajícího děje. Je zde zachycena skutečná situace při vysypávání korečku. Na srovnávacím snímku matematického modelu odpovídajícímu určitému časovému okamžiku vidíme, že některé částice opouští formaci a dynamicky zatěžují stěnu (vznik ekologické zátěže formou prachu) korečkového elevátoru. Další část materiálu zásadně mění původní geometrickou formaci a získává turbulentní charakter pohybu, přičemž část materiálu má snahu udržovat si původní formaci a směřuje k výtokovému otvoru. Z uvedeného jednoduchého příkladu je vidět, jak složité děje vznikají při pohybu sypkých hmot a hlavně to, že z velké části skutečnost neodpovídá používaným výpočtovým modelům odvozeným v 19. a 20. století. Dynamika rozvoje oboru, vznik sofistifikované měřicí techniky a možnost matematického modelování, znalosti o vlastnostech sypkých hmot a další jsou základem dynamického rozvoje oboru. S přihlédnutím k mnoha jinak nezohledněných vlivů dávají matematické modelování a simulace silné strategické impulsy do rozvoje dopravních, skladovacích a procesních strojů z hlediska geometrické a materiálové optimalizace s cílem zlepšení průběhu procesů. Mezi lépe popsatelné procesy můžeme řadit dopravu a skladování sypké hmoty, mezi hůře popsatelné mechanismy drcení, aglomerace, segregace, degradace a obecné procesy sypkých hmot. Současný stav vědy a techniky v oblasti mechanických procesů v rámci České republiky je na uspokojivé úrovni. Připravenost vědeckých a universitních pracovišť je velmi dobrá a jsou ve výborné pozici sehrát roli sofistikovaného zázemí k realizaci úsilí firem vedoucí u strojního zařízení k inovacím nejvyšších řádů. Vznik center excelence a technologických center vytváří srovnatelné podmínky pro podporu inovací s USA, Spolkovou republikou Německo, Dánskem a dalšími státy, s nimiž bychom se měli srovnávat. Z tohoto úhlu pohledu se dá věřit v rychlý rozvoj našeho dopravního a procesního inženýrství a zamezení dalšího poklesu České republiky v oblasti inovační konkurenceschopnosti a inovačního potenciálu ve srovnání s dalšími státy. K tomuto úkolu byla dlouhodobě budována i Laboratoř sypkých hmot VŠB-Technické univerzity Ostrava.
