Stačil menší dalekohled nebo kvalitní
fotoaparát s vícenásobným zoomem
a zároveň být v Třinci. Tak jste
mohli v letošním listopadu skutečně
vidět pásový bagr na vrcholu komína,
jehož výška se evidentně denně snižovala.
Na podnikatelském trhu vcelku
nenápadná firma Bohuslav Mrózek
- práce ve výškách z Bystřice nad Olší
nedaleko Třince se rozhodla nutné
bourání již nepotřebného komína
v Třineckých železárnách provést
zcela netradičně.
Otcem myšlenky bourat nově byl
podnikatel a majitel firmy Bohuslav
Mrózek, který se touto činností zabývá
od roku 1989. Sám je špičkový horolezec,
takže k podobným pracím měl velmi
blízko. Firma původně disponovala
jen jedním bagrem a pár lidmi, zatímco
dnes má těžkou techniku v desítkách
a zaměstnává více než stovku lidí.
PROČ TATO VOLBA
Poslední roky velmi dobře prosperující
Třinecké železárny mají nepochybně
další velkorysé podnikatelské záměry
s navazujícími investicemi, proto občas
dělají jakýsi „úklid“ na současně provozovaných
plochách. Předmětný komín
se nachází v areálu koksovny a byl
mimo provoz od doby zastavení chodu
koksárenské baterie č. 14, což bylo
již v roce 1996. Prostor, kde byl daný
komín a navazující koksárenské objekty,
je poměrně rozsáhlý, leč pro určité
činnosti také prostorově limitovaný. To
byl právě případ likvidace
tohoto komína, jehož případnému
odstřelu bránila
blízkost železniční vlečky,
některých provozních budov a různých
rozvodů médií. V úvahu údajně nepřipadal
ani kombinovaný odstřel, třeba
postupně v různých výškách. Možná,
že kdyby šlo o komín zděný, daly by se
výsledky odstřelu vcelku dobře předpovědět.
Jenže tento komín byl jako jeden
z mála známých postaven technikou
železobetonáže, takže jeho chování při
odstřelu mohlo být zcela nevyzpytatelné.
Mohl by spadnout oproti předpokladu
jinam, ale spíše by došlo k jeho
částečné destrukci, ale ne úplné demolici,
což by způsobila ocelová výztuž
betonu. Dokončení nehotové demolice
by bylo problematické až nemožné, ale
i nákladné.
Ovšem jakou jinou formu demolice
zvolit, jestliže u lokalizovaného objektu
je celá řada omezení? Bourání za pomoci
ruční demoliční techniky by bylo
nesmírně fyzicky i finančně náročné,
o dlouhé době akce ani nemluvě. Proto
se zrodila myšlenka použít těžkou
a výkonnou bourací techniku, a to až do
výšky, kdy již bude moci pracovat velký
bourací bagr přímo z úrovně terénu,
tedy okolo 30 metrů.
KALKULACE A VÝPOČTY
Podobné demolice patří k velmi náročným,
u nichž je zapotřebí mít předem
zpracován podrobný projekt celé akce
s nejrůznějšími souvislostmi. „Musíme
kalkulovat se všemi možnými vlivy
od nárazů větru přes déšť až po věci
nečekané“, potvrdil Bohuslav Raszka,
obchodně-technický ředitel
firmy. Sám byl u začátků
firemního podnikání a řadu
let ovládal různé bagry, což
mu nyní v řídicí práci hodně
pomáhá. Ke způsobu vyzvednutí bagru
vnitřkem komína, na jehož patě byl
vybourán potřebný otvor, se nevyjadřuje,
protože jde o firemní know-how.
Při návštěvě místa bourání je však zřejmé,
že musela být použita hydraulická
zařízení s postupným vyzvedáváním
bagru na plošině-podestě a průběžným
kotvením ve stěnách komínu. Po
dosažení vrcholové pozice vše postupuje
opačně. Podobně se pracuje například
při stavbě stožárů mobilních telefonních
operátorů, jenže zvnějšku.
Zčásti demolované dva
venkovní žebříky, vedoucí
na vrchol, jsou již pouhým koloritem.
Jsou nefunkční a lidé (většinou 1
- obsluha bagru, 2 – pomocníci) se do
výšky dostávají stoupáním uvnitř komína.
Vnitřkem také dolů padá většina
vybouraného materiálu. Je to výhodné
z hlediska možnosti přímé nakládky suti
na automobily, ale částečné problémy
působí pokroucená ocelová výztuž. Firma
suť následně upravuje a dále využívá.
Má totiž k dispozici nejen nejvýkonnější
zemní a demoliční stroje (Liebherr
R 954 – 71 t, řadu pásových bagrů
Komatsu, Caterpillar a další), ale také
výkonná nákladní vozidla Mercedes,
Nissan i recyklační zařízení – mobilní
čelisťový drtič Terex Pegson 1100x800.
Demoliční příslušenství k bagrům (bourací
kladiva, hydraulické demoliční
nůžky, druhové pulweisery, drapáky
nebo hydraulické nůžky na ocel) jsou
v celé škále druhů, hlavně pro velké
a náročné akce. Jen tak však lze podle
Raszky obsáhnout velký záběr prací,
které v této sféře jsou.
Odhadovaná kubatura bouraného
komína je okolo 600 m3, k níž je nutné
připočíst ještě vyzdívku. Celková hmotnost
se pohybuje okolo 1500 tun.
ZACHYTILI JSME SYSTÉMOVÉ
ZMĚNY
Ekonomické tlaky nutí stavět – ale také
bourat. Práce ve výškách patří mezi velmi
náročné. Ty z kategorie stavebních zejména,
protože jde o činnost stále se měnící
a svým způsobem nebezpečnou i neopakovatelnou.
K tomu nám řekl Bohuslav
Mrózek, majitel stavební firmy
ze severomoravské Bystřice
nad Olší:
„Původní záměr podnikat
ve stavebnictví a práci ve výškách
vycházel ze schopností tyto práce dobře
umět. Jenže po krátkém čase se ukázalo,
že potřeby stavebního, ale i uživatelského
trhu, se stále rozšiřují. Odvedli
jsme slušnou práci jednomu investorovi
a vzápětí se přihlásil další. Ve snaze
podnikat úspěšně jsme nabírali zakázky
další, jejichž charakter však vyžadoval
lepší technickou vybavenost. Nezbylo
než pořizovat novou a výkonnější techniku,
nejednou úzce specializovanou na
různé druhy prací. Troufám si říci, že
dokážeme zbourat cokoliv. Mám za to,
že jsme zachytili včas systémové změny
v celospolečenském ekonomickém
vývoji a zvolený druh činnosti bude
dlouhodobý. I proto jsme právě dokončili
zcela nové sídlo firmy, což by mělo
systém podnikání urychlit a dále zefektivnit“. /sas/