Vrchol stometrového komína obsadil bagr

Stačil menší dalekohled nebo kvalitní fotoaparát s vícenásobným zoomem a zároveň být v Třinci. Tak jste mohli v letošním listopadu skutečně vidět pásový bagr na vrcholu komína, jehož výška se evidentně denně snižovala. Na podnikatelském trhu vcelku nenápadná firma Bohuslav Mrózek - práce ve výškách z Bystřice nad Olší nedaleko Třince se rozhodla nutné bourání již nepotřebného komína v Třineckých železárnách provést zcela netradičně. Otcem myšlenky bourat nově byl podnikatel a majitel firmy Bohuslav Mrózek, který se touto činností zabývá od roku 1989. Sám je špičkový horolezec, takže k podobným pracím měl velmi blízko. Firma původně disponovala jen jedním bagrem a pár lidmi, zatímco dnes má těžkou techniku v desítkách a zaměstnává více než stovku lidí. PROČ TATO VOLBA Poslední roky velmi dobře prosperující Třinecké železárny mají nepochybně další velkorysé podnikatelské záměry s navazujícími investicemi, proto občas dělají jakýsi „úklid“ na současně provozovaných plochách. Předmětný komín se nachází v areálu koksovny a byl mimo provoz od doby zastavení chodu koksárenské baterie č. 14, což bylo již v roce 1996. Prostor, kde byl daný komín a navazující koksárenské objekty, je poměrně rozsáhlý, leč pro určité činnosti také prostorově limitovaný. To byl právě případ likvidace tohoto komína, jehož případnému odstřelu bránila blízkost železniční vlečky, některých provozních budov a různých rozvodů médií. V úvahu údajně nepřipadal ani kombinovaný odstřel, třeba postupně v různých výškách. Možná, že kdyby šlo o komín zděný, daly by se výsledky odstřelu vcelku dobře předpovědět. Jenže tento komín byl jako jeden z mála známých postaven technikou železobetonáže, takže jeho chování při odstřelu mohlo být zcela nevyzpytatelné. Mohl by spadnout oproti předpokladu jinam, ale spíše by došlo k jeho částečné destrukci, ale ne úplné demolici, což by způsobila ocelová výztuž betonu. Dokončení nehotové demolice by bylo problematické až nemožné, ale i nákladné. Ovšem jakou jinou formu demolice zvolit, jestliže u lokalizovaného objektu je celá řada omezení? Bourání za pomoci ruční demoliční techniky by bylo nesmírně fyzicky i finančně náročné, o dlouhé době akce ani nemluvě. Proto se zrodila myšlenka použít těžkou a výkonnou bourací techniku, a to až do výšky, kdy již bude moci pracovat velký bourací bagr přímo z úrovně terénu, tedy okolo 30 metrů. KALKULACE A VÝPOČTY Podobné demolice patří k velmi náročným, u nichž je zapotřebí mít předem zpracován podrobný projekt celé akce s nejrůznějšími souvislostmi. „Musíme kalkulovat se všemi možnými vlivy od nárazů větru přes déšť až po věci nečekané“, potvrdil Bohuslav Raszka, obchodně-technický ředitel firmy. Sám byl u začátků firemního podnikání a řadu let ovládal různé bagry, což mu nyní v řídicí práci hodně pomáhá. Ke způsobu vyzvednutí bagru vnitřkem komína, na jehož patě byl vybourán potřebný otvor, se nevyjadřuje, protože jde o firemní know-how. Při návštěvě místa bourání je však zřejmé, že musela být použita hydraulická zařízení s postupným vyzvedáváním bagru na plošině-podestě a průběžným kotvením ve stěnách komínu. Po dosažení vrcholové pozice vše postupuje opačně. Podobně se pracuje například při stavbě stožárů mobilních telefonních operátorů, jenže zvnějšku. Zčásti demolované dva venkovní žebříky, vedoucí na vrchol, jsou již pouhým koloritem. Jsou nefunkční a lidé (většinou 1 - obsluha bagru, 2 – pomocníci) se do výšky dostávají stoupáním uvnitř komína. Vnitřkem také dolů padá většina vybouraného materiálu. Je to výhodné z hlediska možnosti přímé nakládky suti na automobily, ale částečné problémy působí pokroucená ocelová výztuž. Firma suť následně upravuje a dále využívá. Má totiž k dispozici nejen nejvýkonnější zemní a demoliční stroje (Liebherr R 954 – 71 t, řadu pásových bagrů Komatsu, Caterpillar a další), ale také výkonná nákladní vozidla Mercedes, Nissan i recyklační zařízení – mobilní čelisťový drtič Terex Pegson 1100x800. Demoliční příslušenství k bagrům (bourací kladiva, hydraulické demoliční nůžky, druhové pulweisery, drapáky nebo hydraulické nůžky na ocel) jsou v celé škále druhů, hlavně pro velké a náročné akce. Jen tak však lze podle Raszky obsáhnout velký záběr prací, které v této sféře jsou. Odhadovaná kubatura bouraného komína je okolo 600 m3, k níž je nutné připočíst ještě vyzdívku. Celková hmotnost se pohybuje okolo 1500 tun. ZACHYTILI JSME SYSTÉMOVÉ ZMĚNY Ekonomické tlaky nutí stavět – ale také bourat. Práce ve výškách patří mezi velmi náročné. Ty z kategorie stavebních zejména, protože jde o činnost stále se měnící a svým způsobem nebezpečnou i neopakovatelnou. K tomu nám řekl Bohuslav Mrózek, majitel stavební firmy ze severomoravské Bystřice nad Olší: „Původní záměr podnikat ve stavebnictví a práci ve výškách vycházel ze schopností tyto práce dobře umět. Jenže po krátkém čase se ukázalo, že potřeby stavebního, ale i uživatelského trhu, se stále rozšiřují. Odvedli jsme slušnou práci jednomu investorovi a vzápětí se přihlásil další. Ve snaze podnikat úspěšně jsme nabírali zakázky další, jejichž charakter však vyžadoval lepší technickou vybavenost. Nezbylo než pořizovat novou a výkonnější techniku, nejednou úzce specializovanou na různé druhy prací. Troufám si říci, že dokážeme zbourat cokoliv. Mám za to, že jsme zachytili včas systémové změny v celospolečenském ekonomickém vývoji a zvolený druh činnosti bude dlouhodobý. I proto jsme právě dokončili zcela nové sídlo firmy, což by mělo systém podnikání urychlit a dále zefektivnit“. /sas/