Švédské automobilce Volvo klesl v loňském roce odbyt o 6,1 % na 42 1951 vozů. Když před třemi roky automobilku převzal čínský Zhejiang Geely Holding, jeho majitelé prakticky do ničeho nezasahovali, nicméně stanovili jednoznačný cíl – do roku 2020 zvýšit celosvětový prodej na 800 000 kusů. Ale u Volva se dějí věci, které patrně ctižádostivé plány čínských bossů uskuteční. Napřed se Švédové museli odpoutat od dědictví Fordu a zajistit potřebný vývoj. Spadá do něj nová platforma SPA (Scalable Product Architecture), na jejímž vývoji se ještě stačí podílet nově budované vývojové a výzkumné středisko ve švédském Göteborgu. Na této platformě se první Volvo objeví už koncem příštího roku. Dalším důležitým krokem je kompletní přestavba hnacích agregátů. Osm dosavadních motorů nahradí jediný čtyřválec VEA (Volvo Engine Architecture) jak v benzínovém, tak v naftovém provedení, oba v rozsáhlém spektru výkonů. Každý z nich přichází s nějakou zvláštností. Tak u dieselu má každý vstřikovací ventil svoje vlastní tlakové čidlo (pravidlem bylo jedno čidlo pro zásobník systému common-rail), jež zajišťuje průběžnou kontrolu dodávky paliva pro každý válec individuálně tak, aby odpovídala požadavku optimálního spalování. Tato nová technologie nazvaná i-ART pracuje také s mimořádně vysokým tlakem 2500 barů. U benzínového čtyřválce s přímým vstřikem benzínu má v této třídě neobvyklou kombinaci přeplňování kompresorem a turbodmychadlem pro nízké a vyšší otáčky. Faktem je, že bez kooperace s čínskou stranou by splnění zadaného úkolu, zvláště v době problémů evropských automobilek, bylo pravděpodobně nemožné. Ve čtvrtém čtvrtletí začne výroba vozů v prvním závodě Volva na čínském území (Chengdu) a výstavba dalších se připravuje. Volvo hodlá snížit výrobní náklady i tím, že levnější komponenty nových dodavatelů v Číně uplatní i u evropské produkce. Měly by to být zpočátku menší díly, zatím se to netýká kompletních celků, jako jsou např. asistenční systémy. Zásadně chce Volvo výrobu v Číně, obdobně jako evropské konkurenční prémiové značky, přeorientovat na lokální dodavatele. Při odstartování výroby se počítá se 115 dodavatelskými, mezinárodně etablovanými firmami se závody na čínském území, 29 z nich jsou ryze čínské podniky. Do roku 2020 by se mělo dosáhnout asi 80 % lokalizace (letos to bude asi 47 %). Švédové chtějí ještě v roce 2014 začít se stavbou dalšího závodu v severní části Číny (Chengdu), motory bude dodávat budovaná továrna nedaleko Pekingu, kde se tyto agregáty první tři roky mají montovat z dovážených dílů. Existuje i představa, že vozy Volvo půjdou na export, ovšem žádnou prioritou to není, protože výrobní kapacity jsou vypočteny pro potřeby čínského trhu. Loni se v Číně prodalo 42 000 vozů Volvo, což je o 7000 méně nežli rok předtím.
