Pokud by přenosovou soustavu postihl rozsáhlý výpadek elektřiny (tzv. black-out), JE Temelín má v záloze hned tři vodní elektrárny. Dosud by Temelínu elektřina „přitekla“ z Lipna a Orlíku. Nově k nim přibyla i vodní elektrárna Hněvkovice. Výkon ji sice řadí mezi malé vodní elektrárny, v nouzové situaci by však její význam pro bezpečnost Temelína byl zcela zásadní. „Black-out je reálně představitelná hrozba a ČR byla už několikrát na pokraji výpadku elektřiny. Vždy se to naštěstí podařilo odvrátit. I proto máme pro tyto případy stanoveny postupy řešení,“ uvedl Bohdan Zronek, ředitel JE Temelín. Při rozpadu sítě Temelín snižuje výkon na minimum a vyrábí elektřinu pouze pro sebe. V záloze má pro každý blok až 10 stabilních dieselgenerátorů, baterie a mobilní zdroje s možností propojení bloků. Pokud by nic z toho nevyšlo, přicházejí na řadu vodní elektrárny. Nejprve Lipno, pak Orlík. A nyní také Hněvkovice. „Předností Lipna je výkon. Stačí pouhých 10 % výkonu jednoho ze dvou generátorů, aby Temelín měl potřebné množství elektřiny. U Hněvkovic je velkou výhodou krátká vzdálenost,“ poznamenal Petr Maralík, ředitel vodních elektráren ČEZ. Temelín může mít k dispozici potřebnou elektřinu z Hněvkovic zhruba do hodiny. Linku lze zprovoznit do 10 minut. Celkově by záleželo hlavně na rychlosti přistavení mobilního dieselgenerátoru do areálu vodní elektrárny. Ten by zajistil krytí spotřeby Hněvkovic, zatímco veškerá vyrobená elektřina by putovala rovnou do Temelína. Vodní elektrárna Hněvkovice je v provozu od 90. let. Dosud se ale nepočítalo s jejím zapojením při řešení problémů souvisejících s rozpadem přenosové soustavy. „S touto myšlenkou jsme začali pracovat až v souvislosti se zátěžovými testy. I když Hněvkovice patří svým výkonem 9,6 MWe mezi malé vodní elektrárny, jejich elektřina by stačila pro napájení klíčových bezpečnostních systémů,“ vysvětlil Bohdan Zronek. Právě neplánované přetoky elektřiny z německých větrných elektráren dlouhodobě ohrožují stabilitu středoevropské přenosové soustavy. Jen vloni mimořádná opatření, která zabránila přetížení české sítě, stála společnost ČEPS víc než 90 mil. Kč. /ms/
