Změny v politické situaci, ke kterým
docházelo v Evropě na konci 80.
a v průběhu 90. let, provázené odstraněním
železné opony a projevů studené
války, se projevily i při vytváření
nové struktury obranných systémů
jednotlivých zemí. Z množství munice,
včetně raket nejrůznějšího typu,
až po mezikontinentální rakety SS-24
se najednou stala hromada nepotřebného
šrotu. Šrotu sice nepotřebného,
ale obsahem svých explozivních
materiálů a pyrotechnických složí
zároveň i materiálu krajně nebezpečného.
Úkol, který tak vyvstal řadě
zemí a Československo a posléze
Česká republika mezi ně patřily
poměrně významně, bylo zlikvidovat
zásoby nepotřebné munice. Způsobů,
jak vlastní munici likvidovat je celá
řada. Nejjednodušší je nabídnout ji,
třeba i zdarma, někomu jinému, což
přijde i nejlevněji.
Munice se dá i spalovat nebo ničit
výbuchem, lze ji ale i delaborovat
a některé komponenty nadále využít.
Ne u každého druhu munice, ať již
jde o pozemní a leteckou munici,
miny, ženijní a pyrotechnický materiál
či další komodity jsou všechny
tyto způsoby likvidace stejně efektivní,
nehledě na existenci munice, ke
které není k dispozici ani podrobná
technická dokumentace.
I pro samotnou delaboraci se dá
použít vícero metod. Jednou z těch,
která se pro rozřezávání munice,
a zvláště pak munice většího kalibru
jeví i jako nejbezpečnější, je
řezání vodním paprskem. Obecně
se o této metodě a jejím využití
v civilním sektoru napsalo už dost
stránek a i u nás ji využívá už řada
podniků. V této souvislosti stačí
jen připomenout, že efektivního
výsledku řezání se zde dosahuje
kombinací tlaku vodního paprsku
a určitého abraziva, většinou drceného
přírodního granátu. Vlastní
vodní paprsek po výstupu z trysky
má průměr přibližně 0,1 mm, po
nasátí abraziva se průměr zvětší na
1 mm. Paprsek se pohybuje rychlostí
přibližně dvojnásobku rychlosti
šíření zvuku.
Na využití tohoto způsobu řezání
i při delaboraci munice se zaměřila
zvláště firma ANT Applied New
Technologies AG, který prezentovala
i na našem veletrhu IDET
2007. Podle jejich zkušeností
je možné tímto způsobem řezat
vysokopevnostní oceli až asi do
tloušťky 25 cm, případně armovaný
beton až do metrové tloušťky.
Protože při zneškodňování a rozřezání
munice se často jedná
také o likvidaci různé nevybuchlé
munice, ať ještě z doby 2. světové
války, různých současných cvičišť
nebo i míst, kde ještě dnes probíhají
místní ozbrojené spory, vyvinula
ANT pro tyto terénní práce
navíc způsob kombinace technologie
řezání s naváděním dálkově
řízeným robotem. Tady se osvědčil
pásový robot tEODor s přehledovou
kamerou od firmy Telerob,
vybavený navíc i rentgenovým
kontrolním systémem munice. Asi
tou nejprestižnější referencí pro
ANT a její způsob řezání munice
vodním paprskem je uzavřená
dohoda s Ukrajinou START-l na
rozřezání mezikontinentálních
raket SS-19 a SS-24 a dodávky
kompletních systémů řezání pro
Las Vegas Fire & Rescue Bomb
Squaw. Není jistě bez zajímavosti,
že obdobnou metodu řezání vodním
paprskem studoval ke stejným
účelům i náš výrobce vysokotlakých
vodních řezacích systémů
firma PTV - Trading Hostivice
společně s Vojenským technickým
ústavem výzbroje a munice Slavičín,
který je jedním z pětice likvidátorů
naší nepotřebné munice. /jš/
