Za 6 desetiletí, co je v provozu, vygenerovala vodní elektrárna Slapy více než 17 mld. kWh elektřiny. To by stačilo k pokrytí spotřeby všech současných středočeských domácností po dobu 10 let. Energetické zařízení se postupně budovalo od roku 1949, v rámci stejnojmenného vodního díla – první velké stavby vltavské kaskády po 2. světové válce. Plně automatizovaná elektrárna, která je schopna najet na plný výkon 144 MW za 136 s, vyrábí špičkovou elektrickou energii a podílí se na řízení výkonové bilance celostátní energetické soustavy. Výkon slapské elektrárny se podle potřeby dálkově reguluje přímo z centrálního dispečinku ve Štěchovicích. Přehrada je umístěna v úzké soutěsce na konci bývalých Svatojánských proudů a má originální konstrukční řešení. Pod čtyřmi přelivy 15 × 8 m s kapacitou 3000 m3.s–1 je přímo v tělese hráze umístěna strojovna s trojicí soustrojí, veškeré pomocné provozy, velín, vnitřní rozvodna 110 kV, rozvodna 22 kV, potřebné transformátory a dvě základové výpustě. Trojice soustrojí s Kaplanovými turbínami zaručuje elektrárně celkový instalovaný výkon 144 MW. To ji řadí na druhé místo v rámci vltavské kaskády. V roce 2002 se také vodní dílo Slapy (podobně jako další přehrady na Vltavě) postavilo do cesty přírodnímu živlu – povodni století. „Spolu s elektrárnou ve Vraném byly ale Slapy jedinou elektrárnou kaskády, která nebyla živlem poškozena a vydržela po celou kritickou dobu v provozu,“ připomněl František Fröhlich, vedoucí provozu elektrárny Slapy. V roce 2011 zde v rámci projektu modernizace a ekologizace vodních elektráren ČEZ proběhla generální oprava jednoho ze tří soustrojí – TG3, která zajistila navýšení účinnosti o cca 5 % a roční navýšení výroby o 10 mil. kWh. /ms/
