Vodík je bezpečnější než benzin

Před třemi lety se pohyboval celkový počet prototypů aut na vodík v celém světě kolem 600. Dnes jich už je přes 1000, což však neznamená žádný průlom. „Důležité je dostat tuto technologii do sériové výroby, a to vidím v současné chvíli velice skepticky, především z finančních důvodů,“ prohlašuje Zdeněk Porš, český odborník zabývající se ve výzkumném centru v německém Jülichu vývojem palivových článků. Přesto má vodík potenciál stát se palivem budoucnosti. Při spalování nebo v palivových článcích produkuje pouze vodní páru, celkový rozsah emisí závisí na tom, jakým způsobem se vyrábí. Nyní se jako surovina používá zemní plyn, „smysluplnou alternativu představují vysokoteplotní jaderné reaktory, které jsou však dnes hudbou budoucnosti“, zdůrazňuje Porš. Na náhradu ropných paliv v naší dopravě by stačilo 7 tisícimegawattových bloků, uvedl před časem někdejší šéf Ústavu jaderného výzkumu v Řeži František Pazdera. Jejich výhodou navíc bude i to, že dokáží „spálit“ i současný jaderný odpad, který se jinak musí skladovat po statisíce let v podzemních úložištích. Klasických reaktorů temelínského typu by bylo třeba dvakrát tolik. Zájem průmyslu o palivové články podle Porše velice kolísá. Obecně se totiž v Evropě stále více mluví o podpoře výzkumu, avšak dělá se pro ni čím dál méně. Zvlášť to vynikne ve srovnání se stavem v šedesátých až osmdesátých letech, kdy se podle Poršových starších spolupracovníků nebylo třeba doprošovat každé marky a peníze na výzkum byly samozřejmostí. Dnes se požaduje okamžitý zisk, kdežto výzkum přináší ovoce až po letech. „Druhým problémem budoucího vodíkového hospodářství v dopravě je absence infrastruktury. Počet čerpacích stanic se dá nyní spočítat na prstech jedné ruky a o masovém rozvoji vodíkového automobilismu, jenž si vyžádá v dalších letech miliardové investice, nemůže být řeči,“ zdůrazňuje Porš. /f/