Vodárna Plzeň modernizuje odvádění a čištění odpadních vod

Společnost Vodárna Plzeň provozuje kanalizační sítě a zařízení pro čištění odpadních vod v západočeské metropoli a v dalších 25 městech a obcích okresů Plzeň-sever, Plzeň-jih a Rokycany. Odvádí a čistí odpadní vodu, produkovanou více než dvěma sty tisíci obyvateli, zařízeními služeb a podstatné části průmyslových podniků plzeňského regionu. Vodohospodářská infrastruktura prochází nyní postupnou modernizací, která je rozdělena do několika na sebe navazujících etap. Probíhající modernizace úseku odpadních vod v plzeňském regionu byla hlavním tématem rozhovoru s Ing. Zbyňkem Bejvlem, zástupcem generálního ředitele a vedoucím úseku odpadních vod společnosti Vodárny Plzeň. n Pane inženýre, jak tomu bylo v Plzni s odváděním odpadních vod v minulosti? Odpadní vody vznikaly a nějakým způsobem byly odváděny z měst již v raných dobách jejich vzniku. Konkrétně v Plzni otevřené stružky nebo tak zvané „rejnky“ (zakrytá kamenná koryta) vznikaly již těsně po jejím založení. Již ve 14. století je zmiňovaná „rejnka“, odvádějící odpadní vody z dnešní Sedláčkovi ulice. Zděné stoky jsou v Plzni zmiňovány již od konce 16. století. Například v roce 1637 postavili plzeňští řezníci stoku od jatek za Litickou branou až k Pražské bráně, kde ústila do mlýnské strouhy. V 19. století odváděly jednotlivé, nekoordinovaně budované stoky odpadní vody z většiny plochy Plzně. Již koncem 19. století byl vypracován velmi pokrokový projekt „Splachovací kanalizace“ města, postupně realizovaný v letech 1895 – 1914. Mnohé jeho části dosud slouží. n Jak je tomu dnes? Spolehlivé odvádění odpadních vod od producentů dnes zajišťují pracovníci provozu kanalizace. Základní předpoklady pro tuto službu musí být obsaženy již v návrzích kanalizace – podmínkou je dodržení množství technických parametrů a podmínek pro její dobrou funkci například druhy materiálu trub, spády a profily, přesto trvalé zajištění dobré funkce vyžaduje značnou péči a dnes i nasazení složité a nákladné techniky. Jedná se o mechanismy na čištění stok – dnes většinou kombinované sací a tlakové vozy, zařízení pro kontrolu stavu stok – nejrůznější kamerové systémy a v poslední době i robotizované systémy pro údržbu a opravy stok. Obsluhu si vedle stok vyžaduje i množství dalších speciálních objektů na sítích, jako jsou spojené šachty, spadiště, proplachovací šachty, čerpací stanice odpadních vod, na jednotlivých kanalizačních sítích pak dále odlehčovací komory a retenční stoky nebo retenční zdrže. V ideálním případě tyto složité systémy fungují tak, že o nich prakticky nevíme a plní základní funkci – odvedení odpadních vod na určené místo, obvykle do čistírny odpadních vod. n Jaká je historie a současnost čištění odpadních vod? Historie vlastního čištění odpadních vod je podstatně mladší a lze o něm hovořit prakticky od počátku 20. století. Konkrétně v Plzni první záměry na čištění odváděných odpadních vod vznikaly již ve třicátých letech 20. století. Nejstarší projekt se datuje k roku 1937 s předpokládaným dokončením stavby v roce 1943. K jeho realizaci samozřejmě nedošlo, stejně nebyl realizován ani projekt z roku 1951, který již předpokládal i biologické čištění odpadních vod. Nakonec byla zahájena stavba první čistírny odpadních vod až v roce 1955 podle projektu, dokončeného v roce 1954. Do trvalého provozu byla čistírna uvedena v roce 1965. Její, byť kapacitně omezený, provoz trval až do povodně roku 2002. Od zahájení provozu však byla tato čistírna odpadních vod ve všech parametrech přetížená a k jejímu systematickému rozšiřování nikdy nedošlo. V osmdesátých letech 20. století byl zpracován projekt na novou čistírnu odpadních vod Plzeň, která byla vybudovaná v letech 1989 – 1997 a v současné době čistí naprostou většinu odpadních vod z Plzně. Jedná se o moderní mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod se zvýšeným biologickým odstraňováním dusíku i fosforu. n V současné době prochází úsek odpadních vod rozsáhlou modernizací. Můžete představit některé z realizovaných projektů? Většina velkých akcí v rámci rozvoje vodohospodářské infrastruktury je v posledních letech realizována zejména s využitím dotací z fondů Evropské unie. Největší z nich byly v oblastech, provozovaných Vodárnou Plzeň realizovány a jsou připravovány v samotné Plzni. Koncem roku 2008 byl ukončen projekt „Doplnění vodohospodářské infrastruktury města Plzně“. Tvořily jej dva vodárenské soubory – VS Lobzy a VS Vinice. V rámci této velké akce bylo položeno celkem 11 km výtlačných a zásobovacích řádů v profilech až do DN700 a vybudovány dva vodojemy s celkovou akumulací 32 000 m3 vody. n Můžete také představit nové projekty pro nejbližší období? Nově je již několik let připravován projekt „Čistá Berounka“. Jeho součástí jsou v Plzni čtyři podprojekty. Prvním z nich je dostavba kanalizace v Radobyčicích. Přestože se rozsahem nejedná o příliš velkou akci, je významná zejména proto, že vyřeší odvádění odpadních vod ze zástavby kolem řeky Úhlavy, která je jediným zdrojem vody pro plzeňskou úpravnu pitné vody. Druhým podprojektem je výstavba Úslavského kanalizačního sběrače. Jedná se o přibližně pětikilometrový sběrač v profilu DN800 – DN1000, který bude znamenat realizování desítek let odkládaného záměru koncepčním způsobem napojit na centrální kanalizační systém a na čistírnu odpadních vod zástavbu kolem řeky Úslavy, zejména části města Božkov a Koterov. Třetím podprojektem je výstavba retenční nádrže v areálu bývalé čistírny odpadních vod Plzeň. Zde bude vybudována retenční nádrž s akumulační kapacitou 10 000 m3, s jejíž pomocí bude významným způsobem snížen objem odpadních vod, které jsou při deštích z jednotného kanalizačního systému odlehčovány po naředění přes předivné hrany odlehčovacích komor do recipientů. Čtvrtý podprojek „Rekonstrukce a intenzifikace čistírny odpadních vod Plzeň“ bude realizován na základě zpřísnění požadavků na kvalitu vypouštěných odpadních vod, vyplývajících ze závazku ČR plnit od roku 2011 ukazatele směrnice 91/271/EHS pro tak zvané citlivé oblasti. Tento závazek vyvolal u čistírny odpadních vod Plzeň stejně jako u většiny velkých čistíren odpadních vod v tuzemsku nutnost její intenzifikace se zaměřením zejména na zvýšení účinnosti odstraňování tzv. nutrietů (sloučeniny dusíku a fosforu). /sed/