Je známé, že rostoucí rostliny
se svým půdním prostředím tvoří
fyziologicky závislý celek, ve kterém
nepřetržitě probíhá výměna
látková. Spolu s látkovou výměnou
probíhají však také energetické
přenosy elektricky nabitých částic
živného půdního roztoku, vznikají
elektrické potenciály a probíhají
elektrické proudy měřitelné mezi
rostoucími rostlinami a půdou, pro
něž byl vyhrazen termín GEOFYTO
(GFE). Více jak 35letým
vědeckým výzkumem zjistil lesní
inženýr Vladimír Rajda z Kyjova,
že tato elektrická energie je generována
jako neoddělitelná součást
fyziologických procesů rostlin, je
hnací sílou výživy a rozhodujících
životních pochodů a objektivním
ukazatelem vitality rostlin.
Na místě je otázka, v jakém stavu
se nacházejí v současné době naše
rostliny a lesy? Výsledky měření nejsou
nijak povzbuzující. Hromadné
hynutí lesních dřevin bylo pozorováno
po více než 100 let. Zejména jsou
zasaženy hospodářsky významné druhy
dřevin, např. jilmy, které v Evropě
již téměř vyhynuly, dále duby, buky,
břízy, smrky, borovice, modříny,
lípy i kaštany (jírovce) aj. Elektrodiagnostické
průzkumy středoevropských
lesních porostů prokazují
vitalitu v rozsahu 51 - 68 %. Některé
i nižší, jiné výrazně vyšší. Například
severomoravské lesní porosty mají
průměrnou vitalitu 51 %, z toho duby
50 %, buky 57 %, lípy 49 % a břízy
29 %. V Německu, v hessenských
lesích, dosahují duby, buky a smrky
průměrně 54 procent vitality.
Na monitoračních plochách evropské
sítě ICP Forests dosahují dřeviny
v ČR průměrné vitality 68 %,
z toho smrky v porostech Želivky
a Zhoře 68 %, buky a modříny na
Salaši v jihomoravském pohoří Chřibů
82 %, duby u Hodonína a borovice
u Vracova 58 %. V Oderských
horách, v místech chráněných směry
převládajících větrů od přílivu škodlivin,
dosahují lesní dřeviny průměrné
vitality 89 %. Výjimečně vysoce
prosperujícími byly zjištěny borovice
a modříny na semenné plantáži Vršava
Lesů ČR, které dosahují vitality
95 procent. Této doposud nejvyšší
zjištěné vitality bylo dosaženo především
původem použitého kvalitního
osiva z dokonale zdravých stromů,
trvalou intenzivní pěstební, zdravotní
a ochrannou péčí o nyní již téměř
30letých stromů a vhodnými půdními
i vzdušnými podmínkami stanoviště.
Pokud se jedná o středoevropské lesy,
terénní výzkumy naznačují, že v dobrém
stavu je zhruba čtvrtina porostů,
z toho dokonale zdravých jsou pouhá
4 % a ve stavu fyziologické oslabenosti,
která vytváří prvotní predispozice
pro postupující chorobu, je 21 %
stromů. Podíl stromů ve stupních mírného,
středního až silného zdravotního
poškození činí zhruba 66 %!
Za pozornost stojí, že středoamerické
lesní dřeviny, ovocné stromy
a zemědělské kultury, zejména kukuřice
a slunečnice, dosahují rovněž
značně vysoké vitality, v průměru 91
procent. Elektrodiagnostické průzkumy
prokázaly výrazně vyšší zdravotní
odolnost mladších stromů proti
chorobám nežli u stromů starších,
v poměru 3 : 1.
Za hlavní příčiny zdravotního
poškození rostlin a dřevin jsou
považována souběžná působení různých
vnějších činitelů. Patří k nim
vysoké letní teploty, pozdní jarní
mrazy či nízké zimní teploty, nedostatek
vláhy, působení parazitických
hub, bakterií a virů, chybné pěstební
postupy, nepříznivé půdní podmínky,
ovzduší a půdní prostředí znečištěné
průmyslovými technologiemi, umělé
elektromagnetické vlny, působení
slunečné aktivity a další patogeny.
Všechny provedené práce potvrdily
silné ovlivňování intenzity fyziologické
aktivity elektrickým polem země,
v níž rostliny rostou. Rostliny rostoucí
v půdě o vyšší intenzitě elektrického
pole dosahují zvýšených GFE proudů.
Slabě zvýšená intenzita půdního
elektrického pole navodí rostliny
k výrazně vyšší metabolické aktivitě,
na druhé straně však zvýšená intenzita
nad určitou mez způsobuje značná
poškození až uhynutí rostliny!
Jaké praktické využití má nalezení
zákonitostí této elektrické energie
u rostlin?
GEO-FYTO elektrická energie
rozšířila výrazně pohled do životních
pochodů rostlin, a otevřela cestu
k dosažení objektivního elektrodiagnostického
sledování fyziologických
závislostí na činitelích vnějšího
prostředí. Technická jednoduchost,
ekonomická nenáročnost a objektivní
spolehlivost předurčují elektrodiagnostiku
k širokému uplatnění
v moderní hospodářské praxi a při
vědeckých výzkumech, pro které
skýtá racionální využití zejména při
monitoringu vitality lesních oblastí
a sledování dynamického vývoje
zdravotního stavu jednotlivých
druhů dřevin pro potřeby zdravotní
kontroly lesních porostů, porovnání
zdravotního stavu dřevin a lesů na
různých místech Země jednotnou,
číselně definovanou jednotkou. Při
hospodářském oceňování lesa, jako
identifikačního znaku pro posouzení
faktorů a příčin vyvolávajících
poškozování lesů, poznání skutečného
zdravotního stavu lesů již od stadia
prvotní fyziologické oslabenosti
a mnohem dříve než se projeví první
viditelné znaky choroby jako prvotního
podkladu pro odvození nápravných
opatření k ochraně lesa. Vyhledávání
dokonale zdravých stromů
k odběru zdravotně kvalitních semen,
ke kvalitativnímu třídění sazenic
před jejich vysázením do porostů za
účelem vyšší hospodářské efektivnosti
lesní produkce. K hodnocení
fyzikálně mechanických vlastností
dřeva rostoucích stromů před jejich
skácením a zpracováním, pro další
výzkum fyziologických zákonitostí
rostoucích rostlin aj.
Dodejme závěrem, že Ing. Vladimír
Rajda publikoval první výsledky
výzkumů již koncem 60. let, dnes
jeho publikace, mnohé i ve spolupráci
s českými a zahraničními organizacemi,
dosáhly již značného rozsahu. OLDŘICH HOUŠKA