Elektrickou energii nestačí pouze efektivně vyrobit. Aby mohla firmám, institucím i lidem smysluplně sloužit, po území státu i za jeho hranice ji třeba neméně efektivně a spolehlivě distribuovat. A to je úkol pro společnost ČEPS. Na otázky TT odpovídá její generální ředitel a předseda představenstva Ing. Vladimír Tošovský:
Soudě podle posledních statistických dat, ekonomická krize v Evropě i u nás pominula. Jaké objemy proudu jste vloni přenesli? S jakými výsledky jste v ČEPS rok 2014 uzavřeli? Vloni to bylo 61 617 GWh. Oproti roku 2013 stouply celkové výnosy společnosti o 436,7 mil. Kč (na 19,06 mld. Kč). Náš loňský zisk činil před zdaněním 1,3 mld. Kč. V porovnání se shodným obdobím roku 2013 zisk ČEPS poklesl o 936,3 mil. Kč. Je třeba si uvědomit, že na pokles hospodářského výsledku mělo vliv více faktorů: klimatickými a provozními počínaje a snížením cenových tarifů a poklesem objemu spotřeby elektrické energie konče. ČEPS jakožto regulovaný subjekt může dosáhnout pouze úrovně zisku stanoveného regulačními parametry. Ty určuje ERÚ. Pokud se dosažená skutečnost v běžném roce odchyluje od stanovených hodnot, jsou tyto odchylky zahrnuty do regulačních parametrů v následujícím období, a tím ovlivňují hospodářské výsledky společnosti s dvouletým odstupem. Tuzemská veřejnost v poslední době stále citlivěji reaguje na zprávy o kritických situacích v chodu přenosové soustavy, nejčastěji vlivem tranzitních přetoků proudu v době jeho nadvýroby ze SRN. Jak se ČEPS daří tyto situace zvládat? Musím objektivně konstatovat, že po většinu citovaného roku 2014 byl provoz naší přenosové soustavy z hlediska kritických situací poměrně klidný. Období s vysokými tranzitními toky větrné energie ze severu Německa na jih nastalo až koncem roku. Tehdy se podařilo udržet bezpečný a spolehlivý provoz jen díky maximálnímu nasazení našich dispečerů a masivní aplikaci mezinárodních redispečinků. Můžete to konkretizovat? Vyskytly se momenty, kdy výroba dosahovala maximálních hodnot více než 30 000 MW a plánované obchodní výměny na den dopředu (D-1) mezi Německem a Rakouskem hodnoty až 7800 MW. Při absenci zdárně fungujících přenosových kapacit v SRN to vygenerovalo neplánované tranzitní toky přes sousední propojené soustavy (mj. i českou) v řádu několika tisíc MW. Opakovaně nám hrozilo neplnění bezpečnostního kritéria N-1, a to i přes minimum plánovaných odstávek našich zařízení. ČEPS společně s dalšími partnery přijímal řadu opatření, jež mj. zahrnovala snižování přeshraničních kapacit pro denní aukce a vnitrodenní obchodování. Na straně ČEPS došlo během tří dnů k vyčerpání (resp. překročení) regulátorem odsouhlaseného limitu pro zkušební provoz multilaterálního redispečinku. Disponujeme v ČR objektivní analýzou příčin těchto jevů? Samozřejmě. Rozbory ČEPS opakovaně potvrzují, že primárním důvodem neplánovaných toků elektřiny přes naše území je podpora alternativních technologií výroby elektřiny, odstavování jaderných elektráren v SRN, tamější pomalá výstavba sítí a přetrvávající existence jednotné německo-rakouské obchodní zóny. Ta umožňuje stálý růst obchodních transakcí a svou nadměrnou velikostí diskriminuje české obchodníky v přístupu na evropský trh s elektřinou. Nárůst výkonu a výroby nefosilních zdrojů v SRN nedoprovází adekvátní výstavba přenosových vedení. Zatímco původní plán do roku 2015 zněl 1887 km vedení, realita III. čtvrtletí loňského roku byla ani ne třetinová. ČEPS opakovaně žádal německé a rakouské partnery o snížení výroby. Zatím se nám podařilo každou mimořádnou situaci s maximálním úsilím zvládnout a zajistit bezpečný provoz přenosové soustavy ČR. Nelze však vyloučit, že se nebudou za čas opakovat. Mimochodem: nakolik citované redispečinky přišly? Jako každé mimořádná opatření si i ony vyžádaly nemálo finančních prostředků. Jenom na přelomu roku 2014–2015 se to vyšplhalo na 60 mil. Kč. To ale nebude jediný velký výdaj. Už před časem jsme čtenáře TT informovali o vašem rozhodnutí řešit omezování pokračujících přetoků výkonu ve směru z Německa do Rakouska přes naše území pomocí transformátorů s příčnou regulací (PST – Phase shifting transformers). Jak pokročila realizace tohoto záměru? Slib plníme. Tato technicky složitá zařízení budou u nás instalována v elektrické stanici Hradec u Kadaně a jejich zprovoznění je plánováno na konec roku 2016. ČEPS pro tento projekt počítá s investicí zhruba 2,5 mld. Kč, a to včetně výkupu pozemků, rozvodny a zařízení, která jsou k tomu potřeba. Příslušné stavební práce už započaly. Samotná montáž techniky bude složitá. Jak dostat bez úhony na staveniště kupř. obří mnohatunové segmenty při limitovaných přepravních kapacitách tuzemských pozemních komunikací a permanentně husté dopravní situaci na nich. Bratru 2,5 mld. Kč to nejsou malé prostředky. Řada energetických i investičních firem by v podobné situaci natáhla prosebně ruku vůči státu. Jak je to s ČEPS? Dokážete si pro zabezpečení svého investičního programu zajistit zdroje i v cizině? Spolehlivý a bezpečný přenos elektřiny a plnění tranzitních závazků ČR vůči zahraničním partnerům si vyžaduje rozvrhnout a zajistit prostředky v dlouhodobém horizontu. Každoročně předkládáme podle zákona MPO ČR 10letý investiční plán. Když nám ho ministerstvo (tedy vlastník) schválí, jde následně k souhlasu regulačnímu úřadu. Financování je postaveno na třech hlavních zdrojích: vlastní prostředky, cizí zdroje ve formě půjček a evropské fondy. Na další rozvoj a modernizaci naší přenosové soustavy bude nutné během příštích 8–10 let vynaložit více než 60 mld. Kč. Bude účelné přitom mobilizovat také cizí zdroje pro financování. ČEPS je získává efektivně díky svému dlouhodobě stabilnímu ratingu. Třeba vloni jsme obdrželi od agentury Moody's informaci o zachování aktuálního ratingu na úrovni A2 se stabilním výhledem. Nemusím připomínat, že toto hodnocení je pouze o stupeň nižší, než je rating celé České republiky. Prizmatem celoevropské kooperace: jak může ČEPS napomoci koncepce Evropské energetické unie a závěry vrcholných představitelů EU28 z října 2014 a z března 2015? Pozorně sledujeme vývoj jednání a čekáme na finální podobu těchto strategických dokumentů. Zatím jsem ale velmi skeptický k tomu, jak to dopadne. Energetická unie je hezký výraz, ale nejsem si jistý, že bude v tuto chvíli funkční. Podmínky každého členského státu jsou odlišné, proto je také každý odpovědný za svou soustavu. A to je potřeba, aby bylo zachováno. Nedovedu si představit, že bychom podléhali nějakému jinému tlaku. Když máme mít odpovědnost, musíme mít také kompetenci. V návrhu energetické unie vidím i některé problematické body, kupř. plány na větší průhlednost obchodních smluv. Ale Česká republika, resp. ČEPS, už řadu cílů EEU naplňuje v předstihu… Samozřejmě. Do určité míry jde o vize, které naplňujeme už dávno. Jsme součástí propojené Evropy, odstraňujeme úzká místa svými investicemi. Je tam ale i několik myšlenek, které bychom potřebovali všichni odstranit. Ta první, že přenos energie pro obchodníky přes přenosové soustavy je zadarmo. Druhá, že odstranění úzkých míst neznamená větší interkonektivitu mezi provozovateli soustav. ČEPS každoročně investuje do přenosové soustavy 3–4 mld. Kč. Myšlenka energetického rozvoje Evropy je nepochybně správná. V praxi ji však musí respektovat všechny státy a všechny podnikatelské subjekty. Jednotný evropský energetický trh není chiméra. Aby se stal realitou, bude záležet na každém, kdo na něj vstupuje a jeho služby využívá. Nakolik se přitom budete moci opřít o novou Státní energetickou koncepci a novelu energetického zákona? Já pro ně nepoužívám adjektiva nový, nová. Oba jsou to aktualizované dokumenty, které se snaží reflektovat vývoj v oboru. U nás i ve světě. Čas ukáže, do jaké míry se jim to podaří. Stát nepodniká a nemá aktuálně po ruce mnoho nástrojů, jak energetiku řídit. Pokud ovšem vygeneruje optimální legislativní a koncepční instrumenty, když pro energetiky a investory v branži vytvoří stabilní a předvídatelné podmínky, pak svým povinnostem dostojí. Když se totéž podaří zajistit v rámci EU28, odrazí se to (dříve nebo později) i v propojení soustav a v mezinárodní kooperaci při vytváření jednotného evropského energetického trhu. /bs/
