V těchto dnech uplyne rok a půl od slavnostního otevření nového Vývojového a prototypového centra Siemens. Při této příležitosti jsme se zeptali jeho ředitele Vladimíra Kully jakých výsledků bylo za tuto dobu dosaženo a jaké jsou jeho další plány a očekávání. V době, kdy došlo k integraci centra, jste zaměstnávali na obou pracovištích v Praze a v Brně dohromady 115 lidí. Jak jste na tom dnes? V současnosti rosteme zhruba o cca 30 %, tzn. že oproti době, kdy jsme se integrovali, je nás zhruba o 40 víc. Ke konci roku nás bude asi 150, z toho zhruba dvě třetiny zaměstnanců jsou v Praze a třetina v Brně. V příštím obchodním roce očekáváme pak další růst. Větší počet zaměstnanců ale pochopitelně vyžaduje větší prostory… Ano, samozřejmě, rozrostli jsme se i co do velikosti prostoru. V současnosti ho máme jednou tolik. Vybudovali jsme novou EMC laboratoř, díky které jsme schopni testovat elektromagnetickou kompatibilitu. Vytvořili jsme rovněž nové pracoviště pro tzv. rapid prototyping, kde máme CNC frézu, 3D tiskárnu atd. Cílem je maximální efektivita od zadání až po výrobu prototypů. Přijmout každý měsíc několik nových kvalitních inženýrů je jistě nelehký úkol. Snažíte se vychovávat si vlastní mladé pracovníky z řad studentů? Jistě. Ročně máme kolem 10 studentů a spolu s ČVUT v Praze jsme vloni spustili „Siemens Embedded Academy“ – semestrální studium na elektrotechnické fakultě, kde naši lidi vedli jeden specializovaný předmět. Během jednoho semestru studenti prošli kompletním PLM vývojovým cyklem při vývoji řízení větrné elektrárny od zadání až po systém test. Kromě ČVUT spolupracujeme také s VUT a Masarykovou univerzitou v Brně a nově s dopravní fakultou VŠB v Ostravě. Daří se vám stále nacházet dostatečný počet lidí, které potřebujete? Nové lidi zatím naštěstí nacházíme, ale protože jich je potřeba tolik, začínáme pociťovat převis mezi naší akutní potřebou a tím, kolik jsme jich schopni najít. Kandidátů je sice co do počtu dostatek, ale požadavky na kvalitu lidí jsou poměrně vysoké. A bohužel to vypadá tak, že kapacita zdejšího pracovního trhu už začíná být relativně vyčerpaná. Proto se snažíme oslovovat lidi i trochu netradičně, např. reklamní kampaní v metru nebo na Facebooku a Googlu. Myslím, že v dnešní době, kdy je spíše problém s nezaměstnaností, se Siemens tímto svým aktivním přístupem k otevírání nových pracovních míst odlišuje. To bych neřekl. Technické profese jsou pořád žádané. Dnes už není prioritou hodinová mzda, ale vyvážená kvalita. Svým lidem často opakuji, že pokud dokážeme spojit českou kreativitu s německou kvalitou a vše dělat ne na 95 %, ale na 105 %, tak bychom měli mít zabezpečenou práci na léta dopředu. A zatím to tak vychází. V některých oblastech jsme minimálně stejně dobří, ne-li lepší než němečtí kolegové. Pokud to tak budeme dělat dál, tak bych se nebál, že by tady, myslím tím obecně v České republice, nebyla práce třeba právě ve vývoji. Jaké nové zakázky se vám podařilo za rok a půl od naší poslední reportáže získat, případně jaké projekty jste úspěšně dokončili? Co se týče brněnského pracoviště, v oblasti inteligentních dopravních systémů jsme převzali kompetence pro SCALA vizualizace dopravních systémů a vydali jsme novou verzi softwaru na projektování křižovatek. V oboru Smart Grid je zřejmě nejvýznamnější úspěšně dokončený projekt Alliander v Nizozemsku. Také v Praze jsme získali několik nových zákazníků. Jako příklad bych uvedl převedení části vývoje měřicích přístrojů zejména pro procesní automatizaci, např. měření plynů k nám. V tomto oboru jsme začínali od nuly a dnes máme tým lidí a dále rosteme. Společně s oddělením Siemens pro průmyslové komunikace ve Furthu začínáme budovat kompetenční centrum pro komunikační sběrnice. Tato aktivita navazuje na již existující certifikační laboratoř PROFINET, kterou jsme v tomto roce rozšířili auditem TUV o možnost certifikovat safety zařízení na báze profilu PROFIsafe. Dalším projektem je převzetí kompetencí v oblasti customizace automatizačních prvků HMI na míru. Rozrostla se nám také část railway automation, kde jsme se soustředili zejména na získání kompetencí v oblasti funkční bezpečnosti a povedlo se nám certifikovat vlastního safety managera. Máte některé zákazníky v České republice, nebo k vám všechny zakázky přicházejí ze zahraničí? Veškeré zakázky, na kterých pracujeme, jsou pro koncern Siemens v zahraničí, a to zejména v Německu a Rakousku, ale připravujeme i spolupráci se Švýcarskem nebo USA. Produkty, které vyvíjíme pro koncern, se pak následně prodávají po celém světě. Zákazníci Siemens v České republice často ani netuší, že zařízení označené např. „Made in Germany“ a vyrobené v Německu, bylo vyvinuté právě u nás v České republice. Sleduje zadávání nových zakázek nějaký vývoj nebo dá se zde vysledovat nějaký trend? Současným trendem je přesun kompetencí. Na začátku, když jsme lokální vývojové centrum zakládali, jsme si stanovili strategii do roku 2017. Klíčovým bodem této strategie je orientace na PLM procesy, tedy na celý životní cyklus vývoje produktů. Důvod je ten, že jsme se nechtěli omezit jen na jednu část toho cyklu, například jenom na vývoj softwaru. Dnes, díky tomu, že tady máme kompletní vývoj od návrhu hardwaru, mechanické konstrukce, prototypové pracoviště, testovací laboratoř, EMC laboratoř atd., a tak jsme schopni nabídnout zákazníkům opravdu vše, od vývoje až po konečný prototyp pro výrobu. Zákazník k nám proto může průběžně přesouvat stále větší kompetence. Už se nejedná pouze o vývoj, ale často o zadání kompletní zakázky. Například letos představíme na výstavě Innotrans v Berlíně úplně nový produkt, který byl kompletně vyvinut tady v České republice a náš externí dodavatel v ČR nám vyrobil prototyp na míru. (Pozn.: Bližší informace o tomto exponátu přineseme našim čtenářům po skončení výstavy Innotrans.) Jaké je vaše postavení ve srovnání s ostatními vývojovými centry, které má Siemens ve světě? V rámci celého koncernu Siemens jsme určitě jedno z nejlepších vývojových center, a to jak z hlediska počtu a kvality lidí, tak i kompetencí. A naše ambice je pochopitelně být nejlepší. Co se týče kompetencí, už nám k tomu moc nechybí. Stále je ale co zlepšovat, proto máme svoji lokální strategii a snažíme se ji co nejlépe naplňovat a adaptovat dle aktuální situace. V příštím roce bychom se chtěli posunout ještě dál a čím dál se víc orientovat z „běžného“ programování víc k vývoji kompletních produktů. Uvažujete i možnosti přímé výroby v České republice? Bylo by samozřejmě dobré využívat i místní výrobní kapacity. Siemens má v České republice již 7 výrobních závodů, momentálně spolupracujeme s vývojovým oddělením v Trutnově na produktu, kde se plánuje výroba právě v našem závodě v Trutnově. Nicméně zatím jsme neměli víc štěstí na vývoj produktů, které by se pak daly vyrábět v některém z našich závodů. Nějaké nápady ale máme, jeden už je dokonce ve fázi jednání, takže se třeba i tato věc nakonec v brzké době podaří. Andrea Cejnarová
