Vodíková strategie ČR sleduje dva cíle: redukci emisí skleníkových plynů a podporu hospodářského růstu.
Vodíková strategie České republiky vzniká v kontextu Vodíkové strategie pro klimaticky neutrální Evropu, která odráží cíl Zelené dohody pro Evropu — dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Cílem strategie je tedy redukovat emise skleníkových plynů takovým způsobem, aby současně došlo k hladké konverzi hospodářství směrem k nízkouhlíkovým technologiím. S tím jsou spojeny dva strategické cíle:
redukce emisí skleníkových plynů,
podpora hospodářského růstu. K jejich dosažení jsou pak stanoveny čtyři specifické cíle: objem výroby nízkouhlíkového vodíku, objem spotřeby nízkouhlíkového vodíku, připravenost infrastruktury na dopravu a skladování vodíku a rozvoj výzkumu, vývoje a výroby vodíkových technologií. „Naše strategie je založena na čtyřech pilířích: výrobě nízkouhlíkového vodíku, využití nízkouhlíkového vodíku, dopravě a skladování vodíku, vodíkových technologiích. V souladu s evropskou vodíkovou strategií ji máme rozdělenou na etapy: do roku 2025, 2030 a 2050,“ říká vicepremiér a ministr průmysl a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Dali jsme dohromady sestavu všech aktérů od výrobců přes investory, školy, vědce a podobně. Bude to podporované odvětví s cílem dostat vodíkové technologie do průmyslu, energetiky a dopravy.“ Pilíře strategie jsou vzájemně provázány. Výroba a spotřeba musí být v rovnováze, aby se dosáhlo ekonomického využití příslušných technologií, v opačném případě bude nerovnováhu kompenzovat import ze zahraničí. Strategie popisuje výchozí stav a odhaduje vývoj v časovém horizontudo roku2050, kterýsouvisísestrategickýmhorizontemZelenédohodyproEvropu. AnalyzujejednotlivépilířepomocíSWOTanalýz. Každáanalýzaústív identifikaciprioritních oblastí, které je třeba rozvíjet, a naopak těch, jejichž rozvoj spíše nelze doporučit. Výsledky analýz prezentuje analytická část, která navíc pojmenovává průřezové oblasti, které jsou zásadní pro všechny čtyři pilíře, a také identifikuje bariéry rozvoje vodíkového hospodářství, které bude potřeba postupně odstraňovat. Strategická část pak podrobněji stanovuje, jak dosáhnout splnění specifických cílů a odhaduje, jak bude vypadat výroba a spotřeba vodíku v následujících letech. Na ni navazuje implementační část popisující fáze vývoje vodíkového hospodářství v ČR v horizontu do roku 2050. Je zřejmé, že v podmínkách ČR nebudou vznikat velké přebytky energie z obnovitelných zdrojů energie, pro něž by bylo třeba hledat využití. Lze tedy předpokládat zvyšující se poptávku po vodíku jako důsledek postupného vnějšího tlaku na snižování emisí skleníkových plynů. Ta bude zpočátku uspokojována lokálními zdroji a později různými formami dovozu. Implementační část dále určuje nástroje, které budou použity k naplnění jednotlivých cílů strategie. MPO počítá s tím, že každý rok se bude vyhodnocovat vývoj vodíkových technologií. „Cílem strategie je mimo jiné také urychlení vývoje a následné implementace ekonomicky dostupných vodíkových technologií. Česká republika musí mít ambici stát se v budoucnu důležitým exportérem v této oblasti,“ říká náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková. Konkrétní vodíkové projekty představili zástupci firem a dalších institucí na mezinárodní konferenci, kterou MPO uspořádalo 16. července. „Otázka využití vodíku závisí hlavně na ceně, proto musíme hledat způsoby, jak cenu minimalizovat a zajistit tak maximální efektivitu náhrady fosilních paliv vodíkem,“ říká zmocněnec ministra pro vodíkové technologie Petr Mervart a dodává: „Naší snahou je rozjet v České republice novou nízkouhlíkovou ekonomiku, která bude postupně nahrazovat tu, která je silně závislá na fosilních palivech a která se bude postupně zmenšovat.“ Česká republ ika se společně s ostatními členskými zeměmi zavázala dosáhnout klimatické neutrality celé EU do roku 2050. Vodíková strategie je jedním z významných nástrojů, jak tohoto cíle dosáhnout. Strategie popisuje výchozí stav a odhaduje vývoj do roku 2050, který souvisí s časovým horizontem Zelené dohody pro Evropu. Dále přináší přehled programů, které mohou podporovat rozvoj vodíkových technologií. Na přípravě materiálu spolupracovali zástupci průmyslu, výzkumných organizací, vysokých škol, jiných ministerstev a dalších organizací. /f/
