Česká vláda projednala na svém zasedání 20. února 2013 několik bodů, které zaujaly nejen české energetiky. Zejména schválený věcný záměr programu Nová zelená úsporám. Kabinet ho považuje za jedno z prorůstových opatření. Zahrnuje podporu opatření snižujících energetickou náročnost budov, hlavně formou komplexního zateplení obytných budov a budov veřejného sektoru. Kromě zvýšené kultury bydlení a lepšího vzhledu měst, by toto opatření mělo také udržet a vytvořit nová pracovní místa. Program Nová zelená úsporám už nebude jedna kontinuální výzva, ale individuální výzvy každý rok. Vždy orientované na typy příjemců – soukromé domy rodinné, soukromé domy obytné, panelová zástavba, vytápění nebo veřejné budovy. Novinkou oproti původnímu programu bude možnost podávat žádosti pouze elektronicky. Podle Chalupy: „Pro ty, kteří nebudou schopni žádost zpracovat do elektronické podoby, budou fungovat kontaktní centra, která s tím pomohou. Žádosti budou podávané elektronicky tak, aby od samého počátku byly zaneseny do systému a bylo zjevné, kolikáté jsou v pořadí, jak je daná alokace vyčerpána (či nevyčerpána). Tak, aby se neopakovala situace z předchozí akce Zelená úsporám, kdy jsme nevěděli, kolik máme žádostí, kolik vyžadují peněz a kolik činí deficit.“ Novinkou je rovněž upřednostňování komplexních úprav. Tedy: nikoliv jednorázová výměna okna nebo zaizolování fasády. Výpočet podpory u soukromých budov bude odvislý od podílu energetické úspory: čím větší energetické úspory majitel objektu dosáhne, tím větší nevratné podpory od státu dostane. ZDROJE FINANCOVÁNÍ VYGENERUJE PRODEJ POVOLENEK Realizátoři programu musí doladit způsob financování a přenos informací. Důležitá bude vazba zdrojů programu na vývoj na trhu s emisními jednotkami. „V tuto chvíli víme, že trh není zrovna v nejlepší kondici,“ uvedl Tomáš Chalupa. „Nicméně se snažíme najít další alternativní zdroje tak, abychom prognózy byli schopni zajistit.“ První podmínky a první výzvy, aby se žadatelé mohli přihlásit, mají být k dispozici v dubnu. Formální zahájení příjmu žádostí se předpokládá v srpnu 2013. „Přesné podmínky výzvy chceme zveřejnit v dubnu proto, aby všichni věděli, že výzva bude vyhlášena v létě, bude mít příslušné parametry a pravidla. Aby se zájemci o ně mohli nejenom připravit v dostatečném předstihu, ale pokud už mají naplánovanou investici a chtějí ji realizovat v průběhu jara, léta, pak aby ji při splnění podmínek mohli zahájit a realizovat a nebyla to pro ně blokační podpora. Srpnový termín vyplývá ze dvou důvodů: abychom dokázali poskytnout čas na přípravu žádostí, a protože zdrojem financování je výnos z prodejů povolenek v aukcích na trhu, my v té době už budeme znát předpokládanou možnost finanční alokace. Náš odhad pro výzvu letošního roku v rámci zelené úsporám byl 1,4 mld. Kč a naší ambicí je tuto vizi dodržet.“ ZDRŽENLIVOST V CAUSE BŘIDLICOVÝ PLYN Vláda se zabývala rovněž aktuálními otázkami okolo prospekce a exploatace břidlicového plynu v ČR. Přijala rozhodnutí, které ukládá ministru životního prostředí nestanovovat průzkumná území pro vyhledávání a průzkum nekonvenčních zdrojů zemního plynu, není-li důsledně dodržena ochrana veřejných zájmů. Za ně vláda prioritně považuje ochranu životního prostředí. Podle stávající právní úpravy zákona o geologických pracích MŽP nestanovuje průzkumné území, pokud to vyplývá buď ze surovinové politiky nebo z politiky životního prostředí anebo pokud je tu jiný veřejný zájem. V zákoně není definováno, o jaký konkrétní veřejný zájem se jedná. Zda o čerpání nerostných surovin, anebo je to ochrana životního prostředí apod. Vláda svým rozhodnutím jasně demonstrovala, že prioritní veřejný zájem se jmenuje ochrana životního prostředí a tomu se má podřídit i příslušné rozhodování. Ministr Chalupa připomněl, že citovaná problematika se někdy zužuje pouze na otázku břidlicového plynu. Nekonvenční dopady těžby zdrojů zemního plynu v sobě zahrnují nejenom tuto surovinu, ale také zplynování uhlí aj., které existují a k nimž zatím schází potřebné zkušenosti.
