Největšího evropského veletrhu zaměřeného na digitalizaci ve zdravotnictví DMEA (Digital Medical Expertise & Applications) v Berlíně se zúčastnilo 570 vystavovatelů, 10 000 návštěvníků a 350 přednášejících na odborných seminářích. Akce navázala na veletrh conhIT, který měl 15letou tradici. Změna názvu naznačila proměnu veletrhu v podporu digitálního propojení napříč sektory. Vyzkoušená a osvědčená kombinace veletrhu a kongresu společně s interaktivními workshopy a přednáškami zůstala, ale individuální expozice byly rozšířeny o nová tematická zaměření. Digitalizace – rozhod ující faktor Odborníci i politici se shodují na tom, že digitalizace – podobně jako v průmyslu – je rozhodujícím faktorem dalšího rozvoje i ve zdravotnictví. Bohužel, současný stav neodpovídá veřejným proklamacím, slibům a předsevzetím. Například v mezinárodní srovnávací studii o digitalizaci ve zdravotnictví se Německo umístilo na 16. místě ze 17 sledovaných zemí. Česká republika nebyla do seznamu vůbec zahrnuta. Studie zadaná nadací Bertelsmann Foundation se zabývala otázkou, jak aktivní je zdravotní politika v dotčených zemích v oblasti digitalizace. Skládá ze dvou částí: indexu digitalizace, pro který odborníci ze zkoumaných zemí poskytli odhady přibližně 150 kritérií a podrobnější analýzy pěti zdravotnických systémů. Na prvních místech žebříčku stanuly Estonsko, Kanada, Dánsko, Izrael a Španělsko. V těchto zemích jsou digitální technologie již v lékařských ordinacích a klinikách samozřejmostí. Recepty jsou tedy přenášeny digitálně a důležitá zdravotní data pacientů jsou uložena v elektronických souborech, ke kterým mají přístup lékaři a kliniky. V Estonsku a Dánsku mohou občané spravovat své zdravotní údaje on-line a kontrolovat přístup ke zdravotnickým pracovníkům. V Izraeli a Kanadě je dálková diagnostika a vzdálená léčba videozáznamem přirozenou součástí zdravotní péče a Izrael systematicky využívá umělou inteligenci k tomu, aby pomáhala odhalovat rakovinu. Z výsledků studie je zřejmé, že uplatňování digitalizace ve zdravotnictví pokračuje pomalým tempem. Příčin je několik. Vinu rozhodně nenesou technologické firmy, které každoročně nabízejí nová a zajímavá řešení, ale kromě nedostatku finančních prostředků je to zřejmě i strach z nových technologií. Ten se projevuje nejen u pacientů, ale i u lékařů a především u vedení zdravotnických zařízení. Například americká firma VMware, jež se zabývá virtualizací jednoho nebo více počítačů na jednom hostitelském přístroji, uveřejnila zajímavý průzkum. Byl zaměřen na umělou inteligenci, internet věcí a blockchain ve zdravotnictví. Zúčastnily se ho v Německu 2 000 dotázaných a otázky se týkaly důvěry v nové technologie. Celkem 61 % pacientů dává při operaci přednost chirurgovi před robotem. A i když lidé všeobecně oceňují možnosti techniky při sledování životních funkcí, přesto se 65 % dotázaných vyslovilo proti nasazení digitálních náramků. Svou roli jistě hraje i obava ze zneužití dat. Vývojáři mnoha firem proto také na veletrhu nabízeli nová softwarové řešení, jež budou hrát stále důležitější roli právě v souvislosti s nasazováním umělé inteligence, a analýzy big data. Během veletrhu nabízela jedna firma návštěvníkům atraktivní možnost – exkurzi do bezpapírové, plně digitální kliniky Arona, jež byla právě otevřena v Berlíně. Model digitálního pacienta Fraunhoferův institut pro počítačovou grafiku představoval ve své expozici několik novinek, především v možnostech nasazování umělé inteligence. Aby bylo možné co nejvíce využít jejich předností a docílit přesného hodnocení, je nezbytné mít velký sběr o pacientovi. V roce 2018 byl pod koordinací Fraunhoferu zahájen projekt Fraunhofer Leitprojekt IGD s cílem vytvořit holistický model digitálního pacienta. Zaměřuje se jak na zlepšování léčby jednotlivců, tak i na inteligentnější využívání výdajů na zdravotní péči. V rámci tohoto projektu poskytuje lékař zařazený do programu lékařská data v celém léčebném řetězci od prevence po diagnózu a léčbu až po následnou péči. Tak vzniká model digitálního pacienta: stanovují se požadavky na diagnostiku i terapii, tedy na lékaře, jejich počet, jejich specializaci, na potřebné lékařské přístroje a také na léky. Výsledkem je nejen optimální řešení onemocnění, ale i ekonomických nákladů. Fraunhoferův institut pro počítačovou grafiku IGD prezentoval na veletrhu také nástroj analýzy zdravotních a procesních dat pomocí umělé inteligence, která zkoumá odchylky od ideálního zdravotního stavu. Detekce anomálií probíhá díky algoritmům v reálném čase. Obdobně jako v průmyslu se používá prediktivní údržby, tak i v tomto případě detekuje umělá inteligence v komplexních, obtížně spravovatelných souborech dat souvisejících se zdravím možná rizika a stanovuje prognózu. Softwarový nástroj shromažďuje údaje od lidí s podobnými nemocemi nebo vlastnostmi, jako je věk či pohlaví, souvisejícími se specifickými kohortami. Zkoumá významné vztahy a identifikuje klinicky relevantní hypotézy. A v sekundách nabízí lékaři možná řešení. Kouzelné křeslo V expozici Fraunhoferova institutu IGD vzbuzovalo velký zájem návštěvníků inteligentní křeslo se senzory, které registrují pohyby bez dotyku, což může významně přispět ke sledování zdravotního stavu lidí. Novinka rozpoznává způsob, jak člověk v křesle sedí, polohu těla a pohyby, vyhodnotí je a může posílat svá doporučení do počítače, smartphonu nebo hodinek smartwatch. Těm lidem, kteří vsedě tráví velkou část svého pracovního dne, tak křeslo připomíná, že mají sedět vzpřímeně. Do opěradla, sedátka a područek běžné kancelářské židle totiž výzkumníci nainstalovali kapacitní čidla. Ukázalo se, že rozhodující výhodou nové konstrukce proti běžným snímačům tlaku je fakt, že měří polohu a pohyb osob i bez přímého kontaktu. Jaké se nabízí uplatnění? Je to jednak prevence bolesti zad při dlouhém nebo nesprávném sezení a jednak kontrola cvičení, jež lékař předepsal po operaci pacientům. Ve spojení s aplikací například v chytrém telefonu nebo tabletu se pacientovi připomíná čas na cvičení, ale také se mu nabízí kontrola správného provedení předepsaných cviků. Nejprve se předem pomocí strojového učení načte celá řada možných pohybových sekvencí a uživatel si vybere předepsaná cvičení, dobu trvání a frekvenci. Židle a aplikace se stanou osobními zdravotními asistenty. Navíc mohou také poskytnout zdravotnickým pracovníkům cenné údaje o pacientovi. Základem je tedy kapacitní senzor, který využívá přítomnosti elektrického náboje. Prostředí vytváří slabá elektrická pole, jejichž změny mohou senzory měřit. Kapacitní snímače umožňují bezkontaktně detekovat, příp. měřit, přiblížení předmětů na vzdálenost až několika desítek mm. Jejich hlavní výhodou je možnost detekovat prakticky libovolný materiál. Kapacitní senzory mohou být nenápadně integrovány do každodenního prostředí, skryty pod tkaninou nebo se stát součástí nábytku během výroby či později. To z nich činí důležitou součást současných konceptů inteligentního bydlení. Oblasti použití jsou mnohé a rozmanité – inteligentní křeslo je jen scénář, který je příkladem toho, co mohou kapacitní senzory v inteligentním domě a ve zdravotnictví udělat. Pro další aplikovaný výzkum hledá Fraunhoferův IGD partnery např. z nábytkářského průmyslu, s cílem urychlit využití kapacitní senzorové technologie. Digitální dvojče a hologramy Pojem „digitální medicína“ se na veletrhu ozýval ze všech stran. A jednotlivé expozice nabízely odpovědi na otázky, co se za tímto pojmenováním skrývá. Například společnost Siemens Healthineers prezentovala koncept nazvaný „digitální dvojče“. Sbírá co nejvíce individuálních údajů o zdravotním stavu pacienta, aby na jejich základě simuloval jednotlivé lidské orgány nebo lidské tělo jako zdravý organismus či dokonce možné výsledky terapeutických intervencí. Inspirace pochází z USA. Kardiologové na Mayo Clinic v Rochesteru nedávno popsali, jak vytvořili algoritmus hlubokého učení, aby vyhodnotili konvenční EKG. Cílem bylo identifikovat co nejrychleji ty pacienty, u kterých existuje zvýšené riziko závažného srdečního selhání – tedy ještě před vyšetřením ultrazvukem. Výsledné předpovědi byly dobré a bez pomoci algoritmu by je nebylo možné získat. Pro tuto studii použili jeden zdroj dat o srdci, pořídili jedno EKG vyšetření. Situace se podstatně zlepší, když se spojí více různých zdrojů dat. Tak vznikl nápad vytvořit digitální dvojče srdce, mnohorozměrný soubor dat, který by nejen předpovídal rizika, ale také simuloval výsledky léčby. V tomto projektu spolupracuje Siemens Healthineers s Fakultní nemocnicí v Heidelbergu. Digitální dvojče umožňuje sbírku obrovského množství dat z různých zdrojů i v dlouhém časovém období, takže může vzniknout celoživotní, vícerozměrný individuální zdravotní záznam. Takový sběr údajů nemůže být majetkem jediného zdravotnického zařízení. S těmito datovými soubory mohou nakládat pouze sami pacienti a rozhodnout, komu je zpřístupní. S oprávněným zájmem se v expozici Siemens Healthineers setkala 3D vizualizační technologie Cinematic Rendering jako aplikace pro brýle HoloLens 2 společnosti Microsoft. Rozšiřuje rozsah použití technologie dostupné prostřednictvím radiologického softwaru Syngo. via. Pomocí těchto brýlí s obrazy z MR a CT mohou například chirurgové získat realistický trojrozměrný obraz těch orgánů, jež budou operovat, zatímco dosud měli k dispozici jen klinické obrazy na 2D monitoru. Novinka by měla pomoci chirurgům vybrat správnou chirurgickou strategii a zvýšit přesnost postupu. Brýle HoloLens 2 jsou vlastně hologramovým počítačem, který mixuje reálný a virtuální svět. Umožňuje pořizování hologramů, jež visí a dá se s nimi manipulovat, mohou se zvětšovat nebo se s nimi může pohybovat hlasovými příkazy, gesty či jen pohybem hlavy. Karel Sedláček, Berlín