Uhelné, jaderné, vodní, fotovoltaické a větrné elektrárny a také jedna bioplynová stanice, tvoří v současné době energetický mix Skupiny ČEZ v České republice. Do nejzajímavějších nebo nepřístupných provozů je přitom možné nahlédnout i z klidu domova, a to prostřednictvím virtuální prohlídky. S jejich nabídkou začala Skupina ČEZ vloni. Ve středních Čechách lze kupř. díky internetu zavítat do nitra vodního díla Orlík, do obou vodních elektráren Štěchovice anebo do fotovoltaické elektrárny Buštěhrad. Nově se k nim letos přiřadí hnědouhelná elektrárna Mělník. Tento zdroj ČEZ je nejblíže Praze. Nachází se v lokalitě obce Horní Počaply, přibližně 13 km pod soutokem Labe a Vltavy. Původně se skládal ze tří technologických celků – EMĚ I, EMĚ II, EMĚ III, vybudovaných postupně v rozmezí 60. a 70. let, jako komplex kondenzačních elektráren spalujících hnědé uhlí dopravované vlaky ze severočeských a západočeských dolů. EMĚ I byla v říjnu 1993 vyčleněna z ČEZ a majetkově převedena do akciové společnosti Mělník – Praha. Její současný název je Energotrans, a. s., přičemž od června 2012 je samostatnou dceřinou společností Skupiny ČEZ. Do budoucí virtuální prohlídky byly zahrnuty EMĚ I a EMĚ II. Dva rozdílné technologické celky mají pro srovnání s ostatními uhelnými elektrárnami Skupiny ČEZ co nabídnout. Oba se budou prezentovat hlavně jako teplárenské provozy. „Po roce 1988 prošla tzv. mělnická jednička s výkonem 6× 60 MW významnou rekonstrukcí, během níž byly vyměněny kondenzační turbíny za teplárenské. To umožnilo vybudovat výměníkovou stanici a tepelný napáječ dlouhý 34 km pro dodávku tepla do Prahy. V současné době se teplo dodává i do nejvzdálenějších částí hlavního města, jako jsou Modřany, Jižní Město a Krč. V roce 2003 se připojila i otopná soustava města Neratovice,“ uvedl Miroslav Krebs, ředitel pro Správu a integraci Elektrárny Mělník I, kterou obhospodařuje společnost Energotrans. Nejvzdálenější spotřebič tepla je od ohříváků v elektrárně vzdálen 74,5 km. Také „mělnická dvojka“ prošla ve II. polovině 90. let zásadní rekonstrukcí. „Dva výrobní bloky, každý o výkonu 110 MW, pokračující v perspektivním provozu dostaly nové turbíny s budoucí možností odběru tepla jak v páře, tak v horké vodě. Byl také instalován moderní řídicí systém Westinghouse WPDF II. Radikálně jsou zrekonstruované i oba kotle a stejně jako u ostatních elektráren Skupiny ČEZ následně došlo ke zprovoznění odsiřovacího zařízení, a to s využitím metody vápencové vypírky. Zbylé dva nerekonstruované bloky byly definitivně odstaveny z provozu k 31. 12. 1998,“ dodal k tomu Jiří Bukovič, vedoucí odboru výroby elektráren Mělník II a III. „Od roku 2000 se teplo dodává do regionálního tepelného napáječe pro město Mělník a blízké obce Horní Počaply a Dolní Beřkovice.“ Veškeré natočené a nafocené záběry z obou elektráren jsou nyní ve střižně agentury CDI.CZ, kde čekají na svou ucelenou virtuální podobu. Po doplnění o doprovodné a odborné texty specialisty z provozů a komunikace Skupiny ČEZ se hotové dílo ocitne mezi ostatními nabídkami na stránce http://virtualniprohlidky.cez.cz/cez-virtualni- prohlidky/. Elektrárna Mělník tak doplní dosud hojně navštěvovaná vodní díla Orlík, Štěchovice, Dlouhé Stráně a Střekov, uhelné elektrárny Tušimice a Hodonín, jaderné elektrárny Temelín a Dukovany, větrnou elektrárnu Janov, bioplynovou stanici Číčovice, fotovoltaickou elektrárnu Buštěhrad a SMART region Vrchlabí. Virtuální prohlídky na stránkách Skupiny ČEZ již mají téměř 90 000 unikátních uživatelů a více než 150 000 zobrazených stránek. /os/
