S poklesem zahraniční poptávky aktuálně zápolí 43 % českých exportujících firem. Čtvrtinu (26 %) tuzemských exportérů nyní nejvíc pálí ztráta konkurenceschopnosti v důsledku vyšších nákladů na energie v porovnání s konkurencí. A podobné množství vývozců trápí narůstající konkurence ze třetích zemí, zejména z Asie. Ztrátu konkurenceschopnosti v důsledku Trumpových cel označila za překážku jen desetina dotázaných. Množství zájemců o pojištění exportních aktivit přitom čtyřnásobně převyšuje počet exportérů, kteří se pojišťují na pravidelné bázi. Vyplývá to ze společného šetření Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) a Hospodářské komory ČR, kterého se zúčastnilo 272 firem napříč různými obory a všemi regiony ČR. Pro nadpoloviční část respondentů tvoří příjmy z exportu více než čtvrtinu z celkových ročních tržeb, pouze 17,3 % firem uvedlo, že neexportují vůbec. Přitom přímý export do USA realizuje nejméně 17 % respondentů šetření. 42,9 % respondentů uvedlo jako aktuální problém pokles poptávky, se kterým se při exportu potýkají. Mnozí ale uvádějí jako překážky pro export faktory, které nesouvisí se cly, ale jsou spíše dlouhodobého, strukturálního charakteru. Např. ztrátu konkurenceschopnosti v důsledku vyšších nákladů na energie v porovnání s konkurencí uvedlo 26,1 % respondentů. 25,6 % firem označilo jako problém narůstající konkurenci ze třetích zemí, zejména z Asie. „Průzkum ukazuje příčiny toho, čeho jsme svědky již delší dobu, a sice že řada českých firem musí o své místo na světovém trhu bojovat ještě tvrději než dosud. Jsou to hlavně vysoké ceny energií v Evropě, nejistota a levná konkurence. Právě proto, aby měly podmínky financování srovnatelné se zahraničním, jsme představili pojištění pro exportně orientované podniky. EGAP tak pomohl exportérům zafinancovat jejich provoz téměř 2 mld. Kč a další víc než 3 mld. exportéři použili na investice. Je ale zřejmé, že s vyšší mírou nejistoty ve světě stoupají rizika, do kterých se čeští vývozci pouštějí méně často,“ uvedl předseda představenstva EGAP David Havlíček. Příliš vysokou administrativní a byrokratickou zátěž související s regulatorními požadavky na export označilo za komplikaci 18,7 % firem, kurzová rizika pak 15,3 % a problémy v dopravě zboží 13,8 %. Zavedení cel vedoucí ke ztrátě konkurenceschopnosti označilo jako překážku pouze 10,3 % exportérů. Omezení svého exportu do USA v důsledku uvalení cel hlásí 12 % a dalších 5 % snížení očekává. Přitom ale 5,5 % respondentů, kteří zaznamenali snížení exportu, věří, že se jejich export do USA opět navýší. Více než polovina respondentů omezení nepředpokládá. Omezení exportu je častější u velkých firem (26,8 %) a ve zpracovatelském průmyslu (23,4 %). Na úrodnou půdu mezi českými podniky podle šetření zatím příliš nepadají časté apely amerického prezidenta Trumpa, který opakovaně vyzývá exportéry k přesunu své výroby za Atlantik. Výrobu do USA totiž neplánuje přesunout téměř 90 % respondentů. Exportní pojištění v reakci na zvýšená rizika související se cly zavedenými ze strany USA častěji využívá nebo o něm uvažuje 7,9 % firem, přičemž většinou jde o střední a velké podniky. 34,9 % firem jako důvod neochoty přesouvat výrobu uvádí obecně přílišnou náročnost takového kroku a 29,4 % věří, že se situace stabilizuje. Dále pak uvádí fakt, že americký trh není pro firmu významný, 16,5 % respondentů. Výsledky platí napříč velikostními i odvětvovými skupinami. /hk/
