Většina nemocnic nevěnuje dostatečnou pozornost přibývajícím zdrojům hluku ani jejich eliminaci, přestože hluk negativně ovlivňuje zdraví. Naštěstí se i v tuzemsku najdou výjimky, např. nemocnice v Sokolově nebo Vrchlabí.
Ticho léčí — ve zdravotnických zařízeních však paradoxně ticho velmi často nepanuje. V nemocnicích se za uplynulých 40 let zvýšila průměrná úroveň hluku o 27 % na 70 dB. Přitom Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje pro zotavování maximální míru hluku na úrovni 35 dB. Zásadní dopady má hluk ovšem i na výkon zdravotnického personálu, obzvlášť na operačních sálech. Podle vědeckých studií hluk zvyšuje u pacientů hladinu stresu, ruší jejich spánek a zpomaluje tak proces zotavování. Nejohroženější jsou pacienti na odděleních intenzivní péče, těsně po operaci a předčasně narození novorozenci. Hluk v nemocnicích pochází zejména z lékařských přístrojů, alarmů a mluveného slova. „Zdravotnická zařízení kladou velký důraz na hygienu. Proto se při jejich budování používají převážně tvrdé materiály, jako je kov či keramická dlažba. V takto koncipovaných prostorách ale hluk nemá být čím pohlcen, odráží se od tvrdých povrchů a šíří se nežádoucím způsobem,“ uvádí k problematice Iveta Králová, manažerka společnosti Ecophon vyvíjející akustické systémy na absorpci hluku. Podle studie provedené na stovce pacientů s bolestmi hrudníku ve Švédsku potřebovalo po uplynutí tří měsíců opakovanou hospitalizaci o 56 % méně pacientů než těch, kteří se zotavovali v nevyhovujícím zvukovém prostředí. Navíc u pacientů, kteří měli problém s krevním tlakem, došlo k jeho poklesu až o 24 %. Méně hluku však nepomáhá pouze pacientům, ale i zdravotnickému personálu. Například akustická studie z nemocnice v dánském Hvidovre potvrdila pokles rizika lékařských pochybení po zlepšení akustických podmínek. „Během ortopedických operací se může úroveň hluku vyšplhat až k 110 db. Pro srovnání — takový hluk vyprodukuje sbíječka. Tak hlasité prostředí nejen škodí sluchu, ale i výrazně zhoršuje komunikaci zdravotnického týmu na sále,“ objasňuje Králová. Na prostorovou akustiku se proto začíná klást zvýšený důraz i v tuzemsku. Sází na ni například Penta Hospitals CZ. „Akustické úpravy jsme zatím provedli ve třech našich nemocnicích, konkrétně v Sokolově, Vrchlabí a Roudnici nad Labem. Všude jsme kladli důraz na zlepšení podmínek nejen pro naše pacienty, ale i pro personál,“ říká Daniel Lemer, marketingový ředitel Penta Hospitals, a pokračuje: „V Nemocnici Sokolov jsme zdokonalili akustiku v prostorech přiléhajících k centrálním operačním sálům, např. dospávacích pokojů a ve Vrchlabí došlo ke kompletní rekonstrukci oddělení ortopedie, ambulantního traktu a recepce. V Roudnici jsme zase při rekonstrukci oddělení následné a dlouhodobé intenzivní péče chtěli zlepšit akustické podmínky pro dlouhodobě nemocné a vytvořit jim optimální podmínky pro rekonvalescenci.“ Investice do prostorové akustiky přinášejí zdravotnickým zařízením ale ještě jeden zásadní benefit — jednodušší hygienickou údržbu. „Obzvlášť v aseptických provozech je nutné provádět pravidelnou dezinfekci stěn včetně stropů. Po rekonstrukci a montáži akustických panelů máme podhledy všude pevně zafixované, což výrazně usnadnilo i urychlilo pravidelnou údržbu,“ vysvětluje Lemer. /ef/
