Za pouhý jediný měsíc se výkon českých
větrných turbín zvýšil o plnou třetinu.
Na konci prosince měla naše energetika
k dispozici 22 MW, posledního ledna
to už bylo 29,3 MW. Přesto jejich výroba
klesla oproti prvnímu měsíci loňského
roku o 200 000 kWh, tedy o 7 procent,
uvádějí statistiky Energetického regulačního
úřadu. Za celý loňský rok dodaly
větrníky do sítě 21,8 mil. kWh; v průměru
se tak točily jen každou sedmou hodinu
a na české energetice se podílely jen
minimálně.
V zemích s příznivými podmínkami běží
každý větrník dvakrát více. Především díky
Německu a Dánsku se loni v Evropě vyprodukovalo
z energie větru 83 mld. kWh, tedy
tolik, kolik dodaly do sítě všechny elektrárny
v České republice. Celkem 47 000
větrníků pokrývalo loni podle Evropské
asociace větrné energetiky (EWEA) 2,8
procent evropské spotřeby elektřiny. Průměrný
výkon jedné turbíny činil 1,3 MW
v pozemních a 2,1 MW v mořských větrných
parcích.
V roce 2030 to podle asociace budou dva,
respektive 10 MW. Celkem její odborníci
předpokládají v té době provoz 90 000 větrných
turbín, z toho 75 velkokapacitních na
umělých mořských ostrovech. Splnil by se
tak nejčerstvější scénář EWEA, počítající
v cílovém roce s instalovaným výkonem
300 000 MW, což je například jen o málo
méně než kapacita všech jaderných elektráren
na světě. Do sítě však dodají až čtyřikrát
méně proudu, odhadem 600 mld. kWh.
Náklady na zdvojnásobení počtu větrníků
v Evropě asociace neuvádí, cena je
však srovnatelná s náklady na výstavbu
tepelných elektráren. Dá se tedy počítat
se zhruba 100 mld. eur (tři biliony korun).
Evropská unie i Mezinárodní energetická
agentura odhaduje rozvoj větrné energetiky
střízlivěji a počítají v roce 2030 s výkonem
jen mírně nad 200 MW.
S prudkým růstem počtu nestabilních
větrných elektráren mají už dnes plné ruce
práce dispečeři přenosových sítí. Pokud
například začne foukat na Severním moři,
teče proud, jak připomíná tuzemský provozovatel
ČEPS, v důsledku fyzikálních zákonů
i nežádoucími směry. Přebytek elektřiny
prodávají Němci rakouským přečerpávacím
elektrárnám, které se spouštějí v dobách špiček.
Jenže proud teče i přes Českou republiku
v kritickém množství; ČEPS zaznamenává
až téměř 3000 MW, což je více než
šestina kapacity našich elektráren. Domácí
energetice tak vznikají ztráty, na které
doplácejí domácí producenti a v důsledku
spotřebitelé. Když pak zavládne bezvětří,
odtéká proud, opět bez ohledu na vůli dispečerů,
tam, kde je ho nedostatek. /e/
