Větrná energie může položit síť

Jak se díváte na perspektivy rozvoje větrné energetiky v Česku? V Česku máme instalováno 125 megawattů, vše je připojeno k distribuční soustavě. Nyní máme žádosti o připojení tří větrných parků o výkonu asi 200 megawattů. Co se týče dopadu na provoz soustavy, větrná energetika je z tohoto pohledu nestabilním zdrojem, jehož výkon se těžko předvídá, dokonce může ohrozit provoz soustavy. Vycházíme ze zkušeností kolegů ze severního Německa, kde se výkon větrníků může měnit ve stovkách megawattů za čtvrt hodiny. Ani předpověď počasí není zcela spolehlivá, vichřice může přijít třeba o hodinu i více později, než byla předpovídána. Na tyto změny oproti predikci musíme být připraveni tak, že držíme dostatečné množství záložních zdrojů, které si musíme nasmlouvat a zaplatit. Respektive zaplatí to v poplatcích za přenos a regulaci konečný spotřebitel. n A kolik tedy spotřebitele větrná energetika stojí? Podle našich studií až 7 miliard ročně, tedy dvojnásob toho, co nás stojí standardní záložní zdroje dnes. To vše za předpokladu, pokud by provozovatelé větrníků uplatňovali model povinného výkupu a nikoliv bonusů a samostatného prodeje elektřiny na trhu. n Jak se tyto vyšší náklady projeví v ceně elektřiny? Momentálně činí náklady na přenos asi 15 procent z celkové ceny. Tato částka by se zvýšila na 22 procent z celkové ceny. n Větrná energie, především ta z Německa, může ale způsobit i kolaps přenosové soustavy. Jednou už se to málem stalo, ne? Šlo o větrnou energii ze severního Německa, kde je instalováno už 21 000 megawattů, což je více než výkon deseti temelínských elektráren. Ve východním Německu jsou instalovány větrníky s výkonem přes 7000 megawattů. Tato elektřina teče většinou neplánovaně přes Polsko do České republiky, a pak přes Rakousko zpět do Německa. V roce 2006 skutečně došlo z tohoto důvodu téměř ke kolapsu naší soustavy. Začalo foukat, na severu Německa najely naráz všechny větrníky, navíc neplánovaně bylo vypnuto vedení ze Slovinska do Itálie, kvůli tomu se vypnulo vedení z Rakouska do Itálie. Elektřina, která normálně teče ze severu na jih, změnila směr, tekla zpět na sever a neplánovaně přetížila naše vedení. n Může se to opakovat? Budou s větrníky trvalé problémy? Problém možného kolapsu zde zůstane do té doby, dokud si Německo neposílí severojižní propojení. Navíc rychle přibývají větrníky v Rakousku i u nás. Do konce roku 2012 by to mohlo být až 800 megawattů, technický potenciál je až 2600 megawattů. n Je naše soustava schopna tyto větrníky bez problémů pojmout? Máme se bát blackoutů? Jen oněch 800 - 850 megawattů. Pokud by jich bylo více, budeme muset postavit další záložní zdroje, hlavně plynové nebo paroplynové. Pokud se posílí slabá místa soustavy, hlavně v Německu, budeme umět dobře předpovídat vývoj počasí, ve spolupráci s okolními zeměmi, pak by neměly vznikat problémy. Zatím ale problémy jsou, naše soustava jede vlastně na doraz, pod hranou přenosové schopnosti. A posílení linek v Německu, ale i v Rakousku lze očekávat až tak za 5 let. Do té doby bude naše soustava citlivá. n Čili když to shrneme – na větrnou elektřinu se nedíváte moc pozitivně? Díváme se na ni jako na každý jiný zdroj, ale vyžaduje zvláštní nároky na regulaci. Snažíme se, aby neměly negativní vliv na provoz soustavy. Musím ale říci, že větrnou energií v České republice nemůžeme započítávat do výkonu, který máme k dispozici, protože podle predikčních modelů má tzv. 100procentní nespolehlivost, zatímco v zemích jako je Německo, Velká Británie či Dánsko, s nimi lze počítat z jedné čtvrtiny. n Má tedy smysl vyrábět elektřinu z větru? Do určité míry ano, i když spoléhat na ni nemůžeme. Fosilní zdroje šetří také jen relativně, když kvůli ní musíme držet záložní zdroje. Ale kdyby byla podpora příliš masivní, například by se na náklady provozovatelů soustavy musel připojit každý větrník, jak navrhuje ekologický balíček EU, mohlo by to vychýlit rovnováhu na trhu. Nyní je větrná energie dotována. Ta dotace by měla postupně klesat, aby cena větrné energie byla standardní. Pak už by větrníky nebyly předmětem spekulací finančních investorů. Efektivita větrníků roste, takže jejich náklady klesají, na druhé straně roste cena běžné silové elektřiny, i kvůli emisním povolenkám. Takže dotovaná a tržní cena by se mohly už brzy setkat. Alena Adámková