Jak se díváte na perspektivy
rozvoje větrné energetiky v Česku?
V Česku máme instalováno 125
megawattů, vše je připojeno k distribuční
soustavě. Nyní máme
žádosti o připojení tří větrných parků
o výkonu asi 200 megawattů.
Co se týče dopadu na provoz
soustavy, větrná energetika je
z tohoto pohledu nestabilním zdrojem,
jehož výkon se těžko předvídá,
dokonce může ohrozit provoz
soustavy.
Vycházíme ze zkušeností kolegů
ze severního Německa, kde se
výkon větrníků může měnit ve stovkách
megawattů za čtvrt hodiny.
Ani předpověď počasí není zcela
spolehlivá, vichřice může přijít třeba
o hodinu i více později, než byla
předpovídána. Na tyto změny oproti
predikci musíme být připraveni
tak, že držíme dostatečné množství
záložních zdrojů, které si musíme
nasmlouvat a zaplatit. Respektive
zaplatí to v poplatcích za přenos
a regulaci konečný spotřebitel.
n A kolik tedy spotřebitele větrná
energetika stojí?
Podle našich studií až 7 miliard
ročně, tedy dvojnásob toho, co nás
stojí standardní záložní zdroje dnes.
To vše za předpokladu, pokud by
provozovatelé větrníků uplatňovali
model povinného výkupu a nikoliv
bonusů a samostatného prodeje
elektřiny na trhu.
n Jak se tyto vyšší náklady projeví
v ceně elektřiny?
Momentálně činí náklady na přenos
asi 15 procent z celkové ceny.
Tato částka by se zvýšila na 22 procent
z celkové ceny.
n Větrná energie, především ta
z Německa, může ale způsobit
i kolaps přenosové soustavy. Jednou
už se to málem stalo, ne?
Šlo o větrnou energii ze severního
Německa, kde je instalováno už
21 000 megawattů, což je více než
výkon deseti temelínských elektráren.
Ve východním Německu jsou
instalovány větrníky s výkonem
přes 7000 megawattů. Tato elektřina
teče většinou neplánovaně přes
Polsko do České republiky, a pak
přes Rakousko zpět do Německa.
V roce 2006 skutečně došlo
z tohoto důvodu téměř ke kolapsu
naší soustavy. Začalo foukat,
na severu Německa najely naráz
všechny větrníky, navíc neplánovaně
bylo vypnuto vedení ze Slovinska
do Itálie, kvůli tomu se vypnulo
vedení z Rakouska do Itálie. Elektřina,
která normálně teče ze severu
na jih, změnila směr, tekla zpět na
sever a neplánovaně přetížila naše
vedení.
n Může se to opakovat? Budou
s větrníky trvalé problémy?
Problém možného kolapsu
zde zůstane do té doby, dokud si
Německo neposílí severojižní propojení.
Navíc rychle přibývají větrníky
v Rakousku i u nás. Do konce
roku 2012 by to mohlo být až 800
megawattů, technický potenciál je
až 2600 megawattů.
n Je naše soustava schopna tyto
větrníky bez problémů pojmout?
Máme se bát blackoutů?
Jen oněch 800 - 850 megawattů.
Pokud by jich bylo více, budeme
muset postavit další záložní zdroje,
hlavně plynové nebo paroplynové.
Pokud se posílí slabá místa soustavy,
hlavně v Německu, budeme
umět dobře předpovídat vývoj
počasí, ve spolupráci s okolními
zeměmi, pak by neměly vznikat
problémy. Zatím ale problémy jsou,
naše soustava jede vlastně na doraz,
pod hranou přenosové schopnosti.
A posílení linek v Německu, ale
i v Rakousku lze očekávat až tak za
5 let. Do té doby bude naše soustava
citlivá.
n Čili když to shrneme – na
větrnou elektřinu se nedíváte
moc pozitivně?
Díváme se na ni jako na každý jiný
zdroj, ale vyžaduje zvláštní nároky
na regulaci. Snažíme se, aby neměly
negativní vliv na provoz soustavy.
Musím ale říci, že větrnou energií
v České republice nemůžeme započítávat
do výkonu, který máme k dispozici,
protože podle predikčních
modelů má tzv. 100procentní nespolehlivost,
zatímco v zemích jako je
Německo, Velká Británie či Dánsko,
s nimi lze počítat z jedné čtvrtiny.
n Má tedy smysl vyrábět elektřinu
z větru?
Do určité míry ano, i když spoléhat
na ni nemůžeme. Fosilní zdroje
šetří také jen relativně, když kvůli
ní musíme držet záložní zdroje. Ale
kdyby byla podpora příliš masivní,
například by se na náklady provozovatelů
soustavy musel připojit
každý větrník, jak navrhuje ekologický
balíček EU, mohlo by to
vychýlit rovnováhu na trhu.
Nyní je větrná energie dotována.
Ta dotace by měla postupně klesat,
aby cena větrné energie byla standardní.
Pak už by větrníky nebyly
předmětem spekulací finančních
investorů. Efektivita větrníků roste,
takže jejich náklady klesají, na druhé
straně roste cena běžné silové
elektřiny, i kvůli emisním povolenkám.
Takže dotovaná a tržní cena
by se mohly už brzy setkat.
Alena Adámková