Téměř 4 km pod antarktickým ledem leží jedno z nejtajemnějších míst na Zemi: jezero Vostok. Jde o ohromné vodní těleso dlouhé 300 km, které je izolováno od světa už zhruba 15 mil. let (i když celou dobu nikoli zřejmě dokonale). Od té doby, co se ví o jeho existenci, probouzí v lidech zvědavost. Nejdále v jeho zkoumání postoupili Rusové, kteří už před lety připravili plán na vrt do jezera. Po dlouhých odkladech se nakonec předloni opravdu dostali k hladině. Postupovali přitom pomalu a opatrně, aby nedošlo ke kontaminaci vod jezera mikroorganismy z povrchu. Izolované jezero totiž nemusí být mrtvé. Život je na Zemi téměř všude a podmínky ve Vostoku asi nejsou ty nejhorší, ve kterých ho vědci našli. Ruské expedice jsou přitom jen krůček od odpovědi na otázku, jak může osamělý život vypadat. Od loňska mají k dispozici vzorky ledu z vostocké vody, který vznikl na vrtací soupravě a přímo ve vrtu. Předpokládalo se, že tyto vzorky budou nejspíše kontaminované mikroorganismy z hlavice či vrtací kapaliny. Ale mnozí byli na analýzu zvědaví. Podle prvních výsledků se zdálo, že zcela zbytečně. Vědci sice ve vzorcích objevili malé množství bakterií, ale téměř určitě šlo o organismy, které se do nich dostaly z vrtací soupravy, řekl na loňské vědecké konferenci EANA 2012 ve Stockholmu Sergej Bulat. Ve čtvrtek 7. března se situace náhle změnila. Sergej Bulat pro agenturu RIA Novosti řekl, že vědci ve vzorcích nakonec objevili stopy přítomnosti zatím nepopsaných bakterií. Její DNA se neshodovala s žádným ze známých druhů v globálních databázích. (Mimochodem, ty ale neobsahují DNA všech kdy pozorovaných bakterií, ale jenom části z nich, protože „přečíst“ ji něco stojí.) Vypadalo to, že se možná dočkáme nějakého zajímavého překvapení. Ale o dva dny později, 9. března, promluvil s novináři šéf Bulatovova oddělení Vladimir Koroljov a jeho slova nadšení dokonale zchladilo: „Našli jsme nějaké organismy, ale ne mnoho. Všechny se do vzorku dostaly kontaminací,“ řekl agentuře Interfax. O neznámé formě života podle něj nemůže být řeč. Kontaminace je palčivý problém mikrobiologických výzkumů. Mikroorganismy přežívají prakticky všude, i v nemrznoucí kapalině použité ke konzervaci vrtu, jak ukazují mimo jiné i první předběžné výsledky z jezera Vostok. Z technického hlediska jde o chybu zcela pochopitelnou a běžnou. Překvapivé tak je, že vyjádření se dostalo na světlo světa tak brzy. Možná šlo o jen podobné nedorozumění jako v případě nedávného domnělého „historického výsledku“ sondy Curiosity na Marsu. Tehdy novinář přesně citoval velmi nadšeného odborníka, který nesměl promluvit přímo, ale jen naznačoval. Jeho entusiasmus byl ovšem tak veliký, že média se nemohla ubránit dojmu, že se chystá něco opravdu velkého, tedy objev stop života na Marsu. Ale skutečnost byla mnohem „přízemnější“ a dotyčný byl v podstatě jen nadšený z přesnosti výsledků sondy. V případě Marsu i Vostoku ale platí, že jeho zklamání nic neznamená. To nejzajímavější teprve přijde. Zatím mají vědci k dispozici pouze vzorky ledu, které se nabalily přímo na vrtnou soupravu, takže u nich je kontaminace prakticky nevyhnutelná. Led vzniklý čistě z vostocké vody by měl dorazit do Ruska až letos v květnu, protože putuje lodí z Antarktidy do Petrohradu. Jde o led, který zamrzal v otvoru po vrtu po vytažení vrtné soupravy. Vědci totiž vyvinuli komplikovaný postup, aby se vyhnuli kontaminaci vod jezera. Použili horkou sondu, která pronikla k hladině, pak soupravu vytáhli a snížili tlak ve vrtu natolik, aby voda vystoupala do vrtu a v něm zmrzla a tyto vzorky odvrtali. Do jezera tedy vrtací souprava ani kapalina z vrtu nevnikly. Až tento led je opravdu slibný a jeho analýza bude opravdu zajímavá. Díky celé události je snad o něco pravděpodobnější, že bude bez chyb.
