Velký důraz na výzkum, vývoj a vzdělávání

Západočeská univerzita v Plzni vychovala od počátku své existence již desetitisíce vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí. Její absolventi se uplatňují v technický ch i řídicích funkcích v průmyslových podnicích, výzkumných ústavech, úřadech a institucích, a to nejen v regionu a celé České republice, ale také v zahraničí. Západočeská univerzita v současné době není ryze technickou univerzitou, její velkou předností je symbióza s dalšími vědami. Nejen o historii, ale především o současnosti a koncepci rozvoje vysokoškolského studia na Západočeské univerzitě v Plzni jsme v minulých dnech hovořili s jejím rektorem doc. Josefem Průšou. n Pane rektore, můžete přiblížit historický vývoj vysokoškolských institucí v Plzni a jaké hlavní skutečnosti vedly k jejímu založení? Prvotní zmínka o potřebě založení univerzity v Plzni pochází z roku 1919 a jejím autorem nebyl nikdo menší než tehdejší prezident republiky Tomáš Garigue Masaryk. První vysokoškolská instituce však ve městě vznikla až v roce 1945, kdy byla zřízena Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni. V roce 1948, tedy právě před 60 lety, byla založena Pedagogická fakulta, která je nyní součástí naší univerzity. Rozvinutá strojírenská výroba v Plzni, jmenovitě závody ŠKODA, pak byla hlavním důvodem založení technické vysoké školy v západočeské metropoli, zpočátku jako součást ČVUT v Praze a posléze jako samostatná vysoká škola – Vysoká škola strojní a elektronická v roce 1949. Změny po listopadu 1989 urychlily snahy o založení univerzity v Plzni, což se také zákonem 314/1991 Sb. dne 28. září 1991 stalo. n Jakou koncepci rozvoje vysokoškolského studia na Západočeské univerzitě v Plzni prosazujete? Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) je od svého založení koncipována jako vzdělávací instituce, která, ač je standardně členěna na fakulty, využívá výrazně interfakultního působení kateder. Ty jsou organizačně začleněny tam, kde mají možnost optimálního rozvoje dovést studenty svého oboru až k absolvování. Ještě před implementací Zákona o vysokých školách 111/1998 Sb. byl na Západočeské univerzitě v Plzni zpracován její Dlouhodobý záměr, jako základní strategický dokument. Přesto, že na svou dobu byl velmi kvalifikovaně zpracován, z různých, mnohdy subjektivních důvodů, v některých bodech zcela splněn nebyl. Po roce 2004 byl zpracován nový Strategický materiál, na němž spolupracovala rok a půl skupina odborníků ze všech součástí univerzity, a ten se pak stal podkladem pro nový Dlouhodobý záměr, který byl doplněn i implementačním schématem se stanovenou odpovědností a termíny průběžných kontrol včetně metrik. Rozmanité zaměření fakult naší univerzity, které pokrývají v České republice snad nejširší spektrum oborů, umožňuje podle vlastních představ doplnit a rozšířit základní studium na mateřské fakultě o předměty nebo i skupiny předmětů z fakult ostatních. Prakticky na všech fakultách univerzity je již od poloviny 90. let zaveden kreditní systém, studium je strukturované. Možnosti kreditního ohodnocení výuky jsou i využity v modelu přerozdělení finančních prostředků mezi fakultami podle výkonů mezifakultně poskytovaných. Transparentnost financování se projevuje i při schvalování rozpočtu univerzity jejím akademickým senátem. Západočeské univerzita v Plzni patří i mezi ty vysoké školy, které se věnují hodnocení kvality vzdělávání včetně studentského hodnocení. Snažíme se i o zvýšení identifikace pracovníků a studentů s univerzitou. Dbáme na plnění všech třech rolí vysoké školy. Vzdělávací, výzkumnou i spolupráci s praxí. n Technické fakulty univerzity již několik let spolupracují s firmami, jako jsou například Auto Škoda Mladá Boleslav, Schwarzmüller Žebrák a Witte Nejdek. S jakými dalšími podniky a institucemi u nás a v zahraničí spolupracuje, a jaký je hlavní přínos této činnosti? Spolupráce s podniky a institucemi je pro všechny vysoké školy a pro technické zvlášť nutností. Na ZČU to platí rovněž. Určitou komparativní výhodou univerzity je kromě její struktury existence a poloha kampusu v blízkosti Industriální zóny Borská pole, kde jsou umístěny takové high tech firmy jako Panasonic AVC Network Czech, jihokorejské a tchajwanské firmy, dále MB tech. (Mercedes Benz), ZF Engineering a další. Spolupráce se Škoda Holding se po určitém útlumu v první polovině 90. let v poslední době dostala na standarně velmi dobrou úroveň. Z dalších firem mimo těch v otázce uvedených jmenujme ABB, Kerio, ÚJV Řež, Komtes, Plzeň Steel, OMZ Group a řadu dalších. Ty, které jsem nechtěně pominul mi snad prominou. V zahraničí pak spolupracujeme zejména s vysokoškolskými institucemi ve všech světadílech. Smlouvy o spolupráci máme uzavřeny s 22 vysokými školami. Z podniků jsou to Siemens a Volkswagen v SRN. Výzkumná centra, která na univerzitě vznikla po roce 2000, umožnila jiný, těsnější způsob spolupráce s externími firmami včetně jiných vysokých škol nebo ústavů AV ČR. Výhoda pestrosti námi pěstovaných oborů je patrná i z následujícího příkladu. Začátkem února tohoto roku proběhla na naší univerzitě veřejná soutěžní prezentace studentských semestrálních projektů, které byly výsledkem společné práce posluchačů katedry konstruování strojů fakulty strojní a Ústavu umění a designu Západočeské univerzity v Plzni. Studenti zde řešili úkoly, které jim byly zadané třemi průmyslovými podniky: Škoda Auto, Antoš Aš a Linet. Zájem studentů i výsledky jejich práce potvrdily, že záměr zřídit na ZČU součást typu Ústavu umění a designu byl správný, přináší novou kvalitu. n Jak se angažuje Západočeská univerzita ve výzkumu a vývoji? Výzkum a vývoj je jednou ze stěžejních aktivit, které je jak ve strategii, tak i v činnosti univerzity věnována trvalá pozornost. Vysoké školy spolu s ústavy AV ČR a rezortními výzkumnými ústavy jsou páteří výzkumu v České republice. Význam pěstování výzkumu na vysokých školách je dán nejen potřebou umožnit předat studentům poznatky na současné úrovni poznání, ale stále více výsledky bádání jsou potřebné pro rozvoj státu. K tomu je nutno, aby na vysokých školách byli pracovníci, kteří se výzkumu věnují tak zvaně na plný úvazek. K významnému posunu v tomto smyslu na ZČU došlo v roce 2000, kdy v rámci Programu MŠMT „Výzkumná centra“ byla zřízena součást univerzity – výzkumné centrum nových technologií. V rámci univerzity působí i další dvě výzkumná centra jako řešitelská pracoviště aplikovaného výzkumu, dvě výzkumná centra základního výzkumu. Řada spolupracovníků se zúčastňuje činnosti výzkumných center řízených jinými pracovišti. Na univerzitě je řešeno pět výzkumných záměrů. To jsou hlavní aktivity. Mimo to samozřejmě jsou pracovníky ZČU řešeny další výzkumné úkoly, ať již v různých grantových agenturách nebo přímou spoluprací s jednotlivými firmami. Pozornost věnujeme zabezpečení administrativní podpory řešitelům. Velkou naději vkládáme do programů Evropské unie, které by měly umožnit povýšit naše aktivity na kvalitativně i kvantitativně mnohem vyšší úroveň. n Pane rektore, jste stejně úspěšní i v netechnických oblastech? I když je pravdou, že nejvyšší výzkumný výkon na ZČU je stále vykazován v technických oborech, i ostatní „netechnické“ fakulty v poslední době v těchto aktivitách významně pokročily. Například na fakultě filozofické v oblasti politologie, antropologie a zejména archeologie, která i získala v roce 2005 výzkumný záměr. V minulém roce na katedře archeologie bylo vybaveno pracoviště forenzní archeologie moderními přístroji, které umožní lépe přiblížit život dávných civilizací. n V minulých dnech získala vaše univerzita grant z fondu Zelené energie na projekt Bioenergetika a biopaliva. Můžete jej představit? Rada Zelené energie vybrala na konci března z celkem přihlášených 108 projektů 15, mezi které rozdělila 5,7 mil. korun na rozvoj obnovitelných zdrojů. Západočeská univerzita v Plzni získala 395 000 Kč na projekt Bioenergetika a biopaliva. Cílem tohoto projektu je zlepšení informovanosti a osvěty o praktických možnostech využití energie z biomasy a biopalivech formou interaktivních workshopů. V rámci řešení bude zřízena databáze pracovišť a organizací, které se touto problematikou zabývají. Výstupem bude i multimediální interaktivní příručka „Bioenergetika“ o možnostech využívání energie z biomasy pro výrobu tepla a elektrické energie. Zkoumání a vývoj obnovitelných zdrojů patří mezi stěžejní zájmy ZČU. Kromě již uvedeného příkladu je to zejména vývoj materiálů pro fotovoltaické články. Na střeše budovy fakulty elektrotechnické je sada článků umístěna a pro pedagogické i výzkumné účely je tam umístěna i vrtule větrné elektrárny. n Podniky a úřady mají velký zájem o absolventy vašich technických fakult, na druhé straně vám chybí studenti. V čem spatřujete malý zájem o studium na technických fakultách, a jak se tuto nepříznivou situaci snažíte řešit? Po roce 1989 po odstranění administrativních omezení počtu studentů humanitních oborů se celkem logicky kyvadlo zájmu veřejnosti přesunulo k těmto oborům a motivace ke studiu technických a přírodovědných významně poklesla, přestože možnost uplatnění v těch povoláních se neustále zvyšuje a i platové ohodnocení je vysoce nadprůměrné. Situaci neprospívá ani to, že tzv. celebrity dávají mnohdy velmi okázale najevo jak jim byly předměty jako matematika nebo fyzika ve škole nepříjemné a pro úspěšný život zcela nepotřebné. A to prezentují často na akcích, které jsou štědře dotovány firmami, jejichž úspěšné fungování je na technických povoláních zcela závislé. Ani naše univerzita není výjimkou a podle počtu studentů jsou technické fakulty na ZČU ty nejmenší, pomineme- li Ústav umění a designu. Nezájem o technické povolání se však neprojevuje jen na vysokých školách, ale možná ještě tvrději v řemeslech, kde je někde již neudržitelná situace a firmy ji řeší „dovozem“ mnohdy jen zaučených pracovníků z ciziny často i velmi vzdálené. Motivaci neprospívá ani v některých případech postoj učitelů, zejména výchovných poradců na středních i základních školách. Rezervy jsou i u zřizovatelů škol, kteří často pod heslem „volné soutěže“ odmítají motivaci jakkoli moderovat a MŠMT je příliš daleko. Západočeská univerzita v Plzni se proto snaží vlastními silami převzít motivační funkci různým způsobem. K již dříve použív aným návštěvám – náborům na středních školách jsme přidali i trvalé přímé kontakty se středními i základními školami. Ve spolupráci s městem Plzní a Českou hlavou a.s. od roku 2006 pořádáme v září dvoudenní „Dny vědy a techniky v ulicích“, které mají velký a pozitivní ohlas a spolu se Škoda Holding jsme založili Science centrum Techmánie. Jde o interaktivní technické muzeum, které bude sloužit jak k přípravě učitelů základních a středních škol, tak i dětem v raném věku i mládeži, aby přímým kontaktem s technickými zařízeními v činnosti byla snížena nebo zcela odstraněna nedůvěra k technice, která je často omezuje při volbě povolání. Velmi působivý způsob zvolila fakulta elektrotechnická, která organizuje akci nazvanou JUNIORFEL, kdy žákům základních škol přiblíží pracoviště fakulty přímo na místě a závěrečné zakončení provede formou akademické slavnosti včetně talárů. Pro studenty pedagogických fakult – budoucí učitele pořádáme rovněž každoročně „Olympiádu techniky“, která má prověřit jejich připravenost potřebným směrem pozitivně ovlivňovat motivaci žáků v jejich pozdější výuce. n Celoživotní vzdělávání svým absolventům umožňují přední světové univerzity již delší období. Uvažujete také s podobnou formou následného studia? Ano, celoživotní vzdělávání je součástí hlavní činnosti univerzity ze zákona. Na ZČU mají tyto aktivity dlouhou tradici. Jak Ústav celoživotního vzdělávání, který má celouniverzitní působnost, tak i fakulty samostatně, organizují krátkodobé nebo i několika semestrové kurzy pro pracovníky univerzity i zájemce mimo ni. Absolventi získávají osvědčení, které toto zvýšení nebo rozšíření kvalifikace ztvrzuje. V oborech, kde je o to zájem, je v rámci kurzů celoživotního vzdělávání možno absolvovat část studia, která je uznatelná při dalším studiu v akreditovaném studijním programu, jak to umožňuje novela zákona z roku 2002. V programech celoživotního vzdělávání spolupracujeme i s externími podniky, pro které jsme schopni připravit kurzy „na míru“. Zde mohu jmenovat například PANASONIC SCHOOL nebo MB tech ACADEMY.